Muzeum v Záhlinicích na Kroměřížsku představilo tradiční lidová řemesla
Den řemesel, 9. listopadu 2024, Muzeum Františka Skopalíka, Hulín, Kroměřížsko. Kredit: ČTK / Glück Dalibor
Hulín (Kroměřížsko) 9. listopadu (ČTK) - Muzeum Františka Skopalíka v Záhlinicích, místní části Hulína na Kroměřížsku, dnes návštěvníkům představilo tradiční lidová řemesla. Při práci pozorovali přadlenu, tkadlenu, perníkářku, kováře, hrnčíře nebo řezbáře. Seznámili se i s pražením kávy v kamínkách nebo způsoby lisování ovoce. Podstatnou část řemesel si lidé mohli také vyzkoušet, řekla ČTK programová pracovnice muzea Václava Navrátilová.
Den řemesel se v muzeu uskutečnil pojedenácté. Stalo se tak v obvyklém termínu před svátkem svatého Martina, který je patronem různých řemeslníků. "My jsme tady na bohaté Hané a tady moc řemeslníků nebylo. Ale v tomto období sedlák vyplácel řemeslníka. Hospodyně k tomu třeba i něco dodala, upekla. Takže my jsme svátek řemeslníků chtěli před tím Martinem oslavit," uvedla Navrátilová.
Svou zručnost příchozím předvedl spolu s dalšími řemeslníky také košíkář Radim Klimek z Morkovic-Slížan. Košíkářství má v městečku na Kroměřížsku dlouholetou tradici. "Tam pletl každý druhý. No a tak když se rozhodovalo, co budu dělat, máma řekla, jsi blbý po tátovi, tož budeš dělat košaře. A tak jsem se v Morkovicích vyučil, pak jsem si dodělal průmyslovku v Praze," řekl ČTK řemeslník.
Po dokončení školy si však nemyslel, že u košíkářství vydrží. "Když jsem nastoupil do firmy Morex, tenkrát to byl Zadrev, potom Morex, tak jsem si říkal, že toto v životě nechci dělat. Podívejte se, uplynulo 35 let a já nad tím sedím furt. V celé republice si myslím, že je nás 12 oficiálně, kteří se tomu opravdu věnujeme naplno. Je nás fakt strašně málo. Lidé nás vyhledávají," doplnil Klimek.
Mezi návštěvníky, kteří si dnes se zájmem prohlédli jeho práci, byl i Petr Kapounek. Do muzea přijel spolu s manželkou a dětmi na kole z nedaleké Kroměříže. "My to děláme kvůli dětem, aby se něco naučily a aby viděly, jak se žilo před 100 nebo 150 lety," uvedl Kapounek. Kromě představení řemesel dnes mohli lidé v Záhlinicích vyrazit také na košt marmelád, jehož součástí byla veřejná ochutnávka.
Viktor Chrást hj - sdílejte článek
Následuje: Německo si připomíná pád berlínské zdi, primátor vyzval k obraně svobody
Berlín 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo si dnes připomíná 35. výročí pádu berlínské zdi. Prezident Frank-Walter Steinmeier uctil její oběti na pietní ceremonii v Památníku berlínské zdi, kde se konala i bohoslužba. Berlínský primátor Kai Wegner označil v projevu 9. listopad 1989 za šťastný den, vyzval k obraně svobody a demokracie a vyjádřil přání, aby se do společnosti vrátily optimismus a soudržnost roku 1989. V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také "kapela svobody" složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků. "Svoboda a demokracie nikdy nebyly samozřejmostí," řekl primátor Wegner na pietní akci a dodal, že oba tyto výdobytky nyní čelí útokům zevnitř i zvenčí. Rodák ze Západního Berlína před časem zahraničním novinářům včetně ČTK řekl, že jako dítě zeď velmi silně vnímal a jako mladý muž byl 9. listopadu u toho, když bariéra dělící západ a východ města padla. Hovořil tehdy o neskutečné euforii, která zavládla. I dnes v projevu řekl, že si vzpomíná na obrovský optimismus a soudržnost, které panovaly po pádu zdi, a vyjádřil přání, aby se aspoň trochu do společnosti vrátily. Účastníci ceremonie položili mimo jiné růže k památníku obětí berlínské zdi, konala se také bohoslužba. Kromě Wegnera a spolkového prezidenta Steinmeiera se akce v památníku na ulici Bernauer Strasse zúčastnili také příbuzní obětí berlínské zdi, někdejší disidenti z Německé demokratické republiky (NDR), ale třeba i jeden ze zakladatelů polské Solidarity Bogdan Borusewicz. Řada řečníků přitom zmiňovala ve svých projevech i aktuální situaci ve světě, hlavně ruskou agresi vůči Ukrajině. "Hodnoty revoluce z roku 1989 brání nyní vojáci na bojištích na Ukrajině," řekl například ředitel Památníku berlínské zdi Axel Klausmeier. Berlínskou zeď nechal postavit komunistický režim někdejší NDR v roce 1961. Do jejího pádu v roce 1989 si vyžádala podle Nadace berlínské zdi nejméně 140 obětí. Mezi nimi je 101 lidí, kteří se pokusili o útěk na Západ a zaplatili za to životem, 30 lidí, kteří utéci nechtěli, ale přesto byli u zdi zastřeleni, nebo zemřeli při nehodách, i osm pohraničníků NDR, kteří zahynuli při výkonu služby. Dalších 251 osob zahynulo při kontrolách na berlínských přechodech nebo těsně za nimi. (pokračování...)
Berlín 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo si dnes připomíná 35. výročí pádu berlínské zdi. Prezident Frank-Walter Steinmeier uctil její oběti na pietní ceremonii v Památníku berlínské zdi, kde se konala i bohoslužba. Berlínský primátor Kai Wegner označil v projevu 9. listopad 1989 za šťastný den, vyzval k obraně svobody a demokracie a vyjádřil přání, aby se do společnosti vrátily optimismus a soudržnost roku 1989. V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také "kapela svobody" složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků. "Svoboda a demokracie nikdy nebyly samozřejmostí," řekl primátor Wegner na pietní akci a dodal, že oba tyto výdobytky nyní čelí útokům zevnitř i zvenčí. Rodák ze Západního Berlína před časem zahraničním novinářům včetně ČTK řekl, že jako dítě zeď velmi silně vnímal a jako mladý muž byl 9. listopadu u toho, když bariéra dělící západ a východ města padla. Hovořil tehdy o neskutečné euforii, která zavládla. I dnes v projevu řekl, že si vzpomíná na obrovský optimismus a soudržnost, které panovaly po pádu zdi, a vyjádřil přání, aby se aspoň trochu do společnosti vrátily. Účastníci ceremonie položili mimo jiné růže k památníku obětí berlínské zdi, konala se také bohoslužba. Kromě Wegnera a spolkového prezidenta Steinmeiera se akce v památníku na ulici Bernauer Strasse zúčastnili také příbuzní obětí berlínské zdi, někdejší disidenti z Německé demokratické republiky (NDR), ale třeba i jeden ze zakladatelů polské Solidarity Bogdan Borusewicz. Řada řečníků přitom zmiňovala ve svých projevech i aktuální situaci ve světě, hlavně ruskou agresi vůči Ukrajině. "Hodnoty revoluce z roku 1989 brání nyní vojáci na bojištích na Ukrajině," řekl například ředitel Památníku berlínské zdi Axel Klausmeier. Berlínskou zeď nechal postavit komunistický režim někdejší NDR v roce 1961. Do jejího pádu v roce 1989 si vyžádala podle Nadace berlínské zdi nejméně 140 obětí. Mezi nimi je 101 lidí, kteří se pokusili o útěk na Západ a zaplatili za to životem, 30 lidí, kteří utéci nechtěli, ale přesto byli u zdi zastřeleni, nebo zemřeli při nehodách, i osm pohraničníků NDR, kteří zahynuli při výkonu služby. Dalších 251 osob zahynulo při kontrolách na berlínských přechodech nebo těsně za nimi. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzeum v Záhlinicích na Kroměřížsku představilo tradiční lidová řemesla' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024110903307|512100. Vydána 09.11.2024 15:01:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzeum v Záhlinicích na Kroměřížsku představilo tradiční lidová řemesla' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024110903307|512100. Vydána 09.11.2024 15:01:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
