Ústava se podle Rychetského za 30 let osvědčila, varuje před unáhlenými změnami

Brno 14. prosince 2022 (ČTK) - Česká ústava se osvědčila a prokázala velkou odolnost vůči různým "tektonickým otřesům" v politické oblasti, řekl ČTK v rozhovoru předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval před unáhlenými změnami ústavy na základě různých "politických výkřiků". K případným změnám lze podle něj přistoupit po odborné diskusi. Od schválení ústavy Českou národní radou uplyne v pátek 30 let. Rychetský připomněl, že tehdy musela vzniknout poměrně rychle, a to kvůli rozdělení Československa. "Na to, za jakých podmínek vznikala, možno říci, že to byl neuvěřitelně úspěšný pokus. Česká ústava se osvědčila, a pokud jí někdo občas vytýká jistou stručnost, to já naopak pokládám za výhodu, že nechává prostor pro hodnotový výklad, hodnotovou interpretaci," řekl Rychetský. "Sebelépe napsaná ústava není zárukou, že budeme žít v demokratickém právním státu. To, aby byla ústava respektována, vyžaduje, abychom měli dostatečně kultivovanou společnost, abychom žili ve společenství lidí, kteří nepovažují ústavu za pouhou proklamaci, ale za živý dokument, který je třeba naplňovat," doplnil předseda Ústavního soudu. K případným změnám a novelizacím ústavy lze podle Rychetského přistoupit vždy až po rozsáhlé odborné diskusi, a to s respektem a uvážlivostí. "Ústava nemůže být zabetonovaný artefakt, který není schopen reagovat na vývoj společnosti, na druhé straně já nejsem rozhodně příznivcem překotných, nebo dokonce účelových zásahů do ústavního pořádku," zdůraznil Rychetský. Jako nepříliš šťastnou změnu zpětně vidí zavedení přímé volby prezidenta. S českým ústavním systémem a parlamentní formou vlády byla lépe kompatibilní nepřímá volba hlavy státu oběma komorami Parlamentu. Přímo zvolená hlava státu se nyní může podle Rychetského domnívat, že má vyšší míru legitimity než ostatní aktéři. Přestože Rychetský varuje před úpravami ústavy na základě nějakých momentálních "politických výkřiků", jednu změnu by uvítal, a to na základě inspirace z Německa. Tamní ústavní soudci jsou jmenováni na 12 let, ale ve funkci zůstávají až do okamžiku, kdy je určen jejich nástupce. Nemůže tak nastat situace, kdy se kvůli pasivitě politické reprezentace soud "vylidní" a ztratí schopnost fungovat. Čeští ústavní soudci jsou jmenováni na deset let, pak jim mandát končí. Jejich nástupce jmenuje prezident se souhlasem Senátu. Na konci druhého funkčního období prezidenta Václava Klause už byl Ústavní soud kvůli neobsazeným místům na hranici paralýzy. Jan Tomandl gcm - sdílejte článek