EU čeká poslední summit českého předsednictví s tématy energetika či Ukrajina

Brusel 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům čtvrteční debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU. Jedním z posledních nedotažených témat, u nichž chce Česko přivést evropské země k dohodě, je omezení cen plynu. Úterní schůzka ministrů průlom nepřinesla, ačkoli politici hovořili o sblížení názorů. Některé země v čele s Itálií proto chtějí téma cenového stropu otevřít na summitu v rámci očekávané širší debaty o energiích. Podle dobře informovaného unijního činitele je však cílem vyhnout se dlouhým diskusím o podrobnostech a pouze poskytnout zemím případná vodítka před další ministerskou debatou očekávanou v pondělí. Lídři by také měli zhodnotit přípravy dlouhodobější reformy energetického trhu, kterou v reakci na současnou krizi chystá Evropská komise. Její šéfka Ursula von der Leyenová se jim chystá předložit obšírný plán nových pravidel pro státní podporu firem, která by měla usnadnit investice do obnovitelných zdrojů a ekologicky čistých technologií. Političtí vůdci budou jednat i o podpoře firem při přechodu od energií dodávaných Ruskem na jiné zdroje. V této otázce se názory zemí zásadě liší. Některé státy jako Nizozemsko či severské země hovoří o flexibilnějším využití dosud nevyčerpaných peněz z existujících fondů, zejména jihoevropské státy naproti tomu podporují myšlenku na další společnou půjčku EU. Diplomaté nečekají, že by debata vedla k jasným závěrům, lídři podle nich spíše vyzvou komisi k přípravě návrhů pro příští rok. Vedle energetiky a ekonomiky se bude summit zabývat také situací na Ukrajině, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj k nim tradičně promluví prostřednictvím videohovoru. České předsednictví EU dovedlo tento týden do konce dohodu ostatních zemí s Maďarskem, které blokovalo poskytnutí společné půjčky Ukrajině. Summit tak bude moci uvítat schválení 18 miliard eur, které by měly Kyjevu začít chodit v pravidelných intervalech od ledna. V závěrech se patrně objeví i dvoumiliardové navýšení fondu, z něhož EU platí zbraně pro Ukrajinu. Otázkou naproti tomu zůstává další balík protiruských sankcí, na jejichž detailech se státy zatím nedomluvily. O opatřeních, která mají mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely, jednají dnes unijní diplomaté. Většina zemí chce, aby byla dohoda hotova do čtvrtka a aby ji lídři mohli zahrnout do závěrů summitu. Šéfové států a vlád se budou věnovat rovněž vývoji kolem amerického investičního plánu, který má v rámci podpory ekologických technologií zvýhodnit americké firmy. Země EU varovaly Washington před možnými protiopatřeními na podporu evropských společností a současná jednání podle unijních činitelů přinášejí náznaky možné dohody. Unie se snaží zabránit tomu, aby případné vyhrocení sporu narušilo obchodní vztah či společný postup obou partnerských stran vůči obchodním praktikám Číny. Tématem summitu budou i vztahy se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, které pro mnohé evropské státy úzce souvisejí s otázkou migrace. Lídři by rovněž mohli potvrdit status Bosny a Hercegoviny jako kandidátské země mířící do EU. kpc ank - sdílejte článek