ČR chybí strategie omezování korupce, míní šéf české Transparency International

Praha 1. května 2023 (ČTK) - V Česku chybí dlouhodobá, aktivně prosazovaná strategie omezování korupce. Politikům na skutečné účinnosti protikorupční legislativy příliš nezáleží - zákony přijímají kvůli čerpání fondů EU nebo požadavkům mezinárodních organizací. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf české pobočky Transparency International (TI ČR) Ondřej Kopečný. Stát podle něj stále čeká na politického lídra, který by boj s korupcí myslel opravdu vážně. Zatím se dočkal pouze „řady falešných protikorupčních proroků typu Víta Bárty (VV) nebo Andreje Babiše (ANO)“. TI ČR monitoruje situaci v České republice poslední čtvrtstoletí - vznikla jako občanské sdružení pět let po založení mezinárodní neziskové nevládní organizace Transparency International, která začala fungovat v Berlíně 4. května 1993. „O boji s korupcí politici rádi mluví během předvolebních kampaní, jelikož jde o prvek v rámci politického marketingu, který na voliče stále do jisté míry funguje. Po volbách ale vždy dojde k vystřízlivění,“ zhodnotil situaci v Česku Kopečný. Dosavadní „falešní protikorupční proroci“ podle něj brali boj s korupcí za účinný nástroj jak se dostat k moci a tu pak využívat ve svůj prospěch. „Na plnění slibů o přijetí kvalitního zákona o ochraně oznamovatelů, zacelení mezer v zákoně o střetu zájmů, zajištění nezávislosti nejvyššího státního zástupce v rámci zákona o státním zastupitelství nebo přijetí zákona o lobbingu najednou není čas. Přitom nejde o nějaké speciální zákony, ale o zcela standardní pravidla, která jsou ve vyspělých demokraciích, mezi něž chce Česko patřit, zcela běžná,“ podotkl vystudovaný politolog. Kromě chybějících či nekvalitních protikorupčních pravidel je podle Kopečného dalším citelným nedostatkem české politiky nedostatek politické integrity. „Čeští politici umí o politické odpovědnosti hezky mluvit, ale neumí podle svých slov jednat,“ poznamenal s tím, že je to vidět i na kauzách současné vládní koalice. Zmínil, že exministr školství Petr Gazdík (STAN) nebo současný náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) zdaleka neopustili všechny politické funkce, ačkoliv se pohybovali blízko obviněným v kauze Dozimetr. Poukázal také na jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí navzdory policejní prohlídce jeho kanceláře při vyšetřování kupčení s brněnskými byty. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak podle Kopečného podkopává důvěru veřejnosti v rovnost před zákonem svými dotazy na vyšetřování, napadá nezávislost státních zástupců i policie a útočí na média. „Jeho stranický a vládní šéf Petr Fiala má celou věc za vyřešenou a koaliční partneři raději mlčí. Vládnoucí strany, ale i opozice, se pak nemohou divit, že důvěra ze strany široké veřejnosti ve volené zástupce je dlouhodobě velmi nízká," konstatoval šéf TI ČR. Právě kvůli výše uvedeným faktorům Česko podle Kopečného dlouhodobě stagnuje v Indexu vnímání korupce, který Transparency International každoročně vydává. Aktuálně stojí na 41. pozici ze 180 hodnocených zemí a na bodové škále dosáhlo na 56 bodů ze 100 možných, přičemž průměr evropské sedmadvacítky je 64 bodů. V Česku podle Kopečného existuje zažité „devadesátkové“ klišé o korupci v podobě obálek naplněných bankovkami. „K takovému chování jistě stále dochází, ale nejde o hlavní problém,“ uvedl s tím, že současná podoba korupce je mnohem sofistikovanější - praní špinavých peněz, využívání daňových rájů, střety zájmů ve vysoké politice nebo privatizace veřejného zájmu. „V ČR máme tendenci dopady tohoto promyšleného typu korupce podceňovat, a tudíž nepřikládáme dostatečný důraz na jeho řešení,“ míní. Za další české specifikum považuje podkopávání důvěryhodnosti občanské společnosti a médií v okamžiku, kdy začnou kritizovat konání politiků. Část starší generace Čechů si s sebou navíc podle Kopečného nese jisté stigma z doby předlistopadového režimu. „Například oznamovatele korupce pak označují za práskače nebo udavače. Přitom jde o hrubé nepochopení jejich role a přínosu, který často spočívá v ochraně zdraví či majetku,“ uvedl. Právě oznamovatelé neboli whistlebloweři významně pomáhají TI ČR při odhalování korupčních kauz. Pobočka dbá na jejich anonymitu, aby je neohrozila. Často totiž riskují profesní postavení a vystavují se i riziku vyhrožování či újmy na zdraví. Se sděleními whistleblowerů a s informacemi z otevřených zdrojů pak dále nakládá analytický a investigativní tým TI ČR. Při rozplétání kauz spolupracuje s českými i zahraničními novináři. Česká Transparency International má také právní poradnu, která ročně poradí zhruba třem stovkám zájemců z řad veřejnosti. „Nejčastěji se na nás lidé obracejí v souvislosti s nekalostmi ve veřejných zakázkách, (ne)fungováním veřejných a státních institucí, střetem zájmů politických představitelů či s dotazy, které se týkají pořádání místních referend, typicky hlasování o zákazu hazardu v obci nebo privatizace nemocnic,“ popsal Kopečný. TI ČR pak zkoumá relevanci podnětu, motivaci klienta a také to, jak mu může konkrétně pomoci. „Zda je zapotřebí obrátit se na orgány činné v trestním řízení, iniciovat podnět směrem k úřadům, případně se pustit do medializace zjištění, a informovat tak širokou veřejnost o možném protiprávní jednání,“ vysvětlil. Legislativní a jiné systémové změny se TI ČR snaží prosazovat na jednáních s úředníky a politiky. Zástupce má například i v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí. Financování si zajišťuje sama, z berlínské centrály Transparency International nedostává automaticky prostředky na činnost. Kopečný zdůraznil, že česká kancelář nepřijímá finance od politických stran a hnutí. Peníze získává z nenárokových grantů a dotačních programů, o které pravidelně soutěží. Má také stovky individuálních podporovatelů z řad veřejnosti a desítky firemních dárců. Část nákladů pokrývá rovněž z placeného poradenství pro veřejný i soukromý sektor k tématu whistleblowingu, střetu zájmů či veřejných zakázek. Loni činil rozpočet TI ČR zhruba 16 milionů korun. tep gcm - sdílejte článek