Ústavní soud jednal o nižší valorizaci penzí, vláda ji hájí, ANO žádá zrušení
Brno/Praha 10. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes veřejně projednal návrh na zrušení vládní novely, která loni snížila červnovou valorizaci penzí. Ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Zbyněk Stanjura (ODS) u soudu krok hájili především rozpočtovou odpovědností. Šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová trvá na tom, že kabinet postupoval retroaktivně a narušil legitimní očekávání důchodců. Po ukončení dokazování a vyslechnutí závěrečných návrhů odročil ÚS vyhlášení nálezu na neurčito. Termín vyhlášení rozhodnutí oznámí soud s předstihem.
Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců ANO. Domnívají se, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější zvýšení penzí.
Kdyby se důchody zvedly podle standardního zákonného mechanismu, znamenalo by to pro státní rozpočet značné náklady na desítky let dopředu, řekl dnes ministr práce a sociálních věcí Jurečka, jehož si soud předvolal jako svědka. Dlouhodobými rozpočtovými dopady argumentoval i ministr financí Stanjura. "Byly by to vysoké náklady pro příští generace," řekl soudcům. Celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle obou ministrů dosáhnout až 400 miliard korun.
Právě s ohledem na rozpočtovou odpovědnost, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a mezigenerační solidaritu se vláda podle ministra práce rozhodla jednorázově nahradit zákonný valorizační mechanismus jiným, úspornějším. Při použití standardního mechanismu by průměrný důchod v červnu vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 Kč. Vláda tak jen loni ušetřila 19,4 miliardy korun.
Podle Schillerové, která dnes k ÚS rovněž dorazila, postupovala vláda nepřípustně retroaktivním způsobem, a narušila tak legitimní očekávání důchodců. Navíc zneužila stav legislativní nouze, i když věděla s předstihem, že růst cen na přelomu let 2022 a 2023 si vyžádá mimořádnou valorizaci, a mohla tak v rozpočtu připravit peníze. "Několik měsíců předem věděli, že je takováto inflace a vznikne tak velký nárok. Mluvil o tom fiskální výhled ministerstva financí z roku 2022, upozorňovala na to Národní rozpočtová rada, v rozpočtu byla jedna velká nula," řekla Schillerová novinářům.
Vláda podle Jurečky už během roku 2022 předpokládala, že kvůli inflaci nejspíš bude nutná mimořádná valorizace penzí, nebylo však zřejmé, kdy to nastane a jak výrazný růst cen bude potřeba zohlednit. Jasno bylo v únoru 2023, když statistici zveřejnili údaje o prudkém cenovém skoku v lednu.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dnes v roli svědka řekl, že nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se podle něj předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl, podle kterého to byl šok.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu 2023 meziročně stouply o 17,5 procenta a meziměsíčně o šest procent. Stálo za tím hlavně zdražení energií po konci úsporného tarifu a přechodu na cenové stropy. Životní náklady důchodců stouply podle Hampla ještě výrazněji než u ostatní populace.
Soudci se dnes opakovaně ptali odborníků, zda v Česku někdo dlouhodobě sleduje index životních nákladů důchodců, případně jestli vznikají nějaké predikce. Hampl uvedl, že nikoliv, stejně jako další svědek, ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král. Česko totiž mívalo dlouhodobě nízkou inflaci a životní náklady důchodců zpravidla kopírovaly obecnou ekonomickou situaci.
Na rozdíl od Hampla vyjádřil Král názor, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně. Překvapila jej pouze míra, v jaké prodejci na začátku roku 2023 přecenili zboží, a také to, jak vzrostly ceny potravin. Podle dat Českého statistického úřadu ceny potravin a nealkoholických nápojů v lednu 2023 vzrostly meziročně o 24,8 procenta, meziměsíčně o 3,9 procenta.
Dnešní veřejné projednávání valorizace penzí je prvním ústním jednáním pléna ÚS pod novým předsedou Josefem Baxou. Ten účastníky řízení předem upozornil, že jednání soudu je "jiný žánr" než parlamentní debaty. Po skončení projednání jim poděkoval za to, že jednání bylo důstojné. V dalších týdnech se soud bude problematikou zabývat neveřejně.
Ministři věří, že soud rozhodnutí o zkrácení mimořádné valorizace důchodů potvrdí. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) vláda musela reagovat na neočekávaně vysokou inflaci. "Nezasáhnout do valorizačního vzorce by znamenalo dramatický propad, pro českou ekonomiku by to opravdu mohlo být nezvládnutelné," řekl. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) se postavil i za způsob, jak byla právní úprava projednána ve Sněmovně. "Byla rozprava velmi obsáhlá," uvedl.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) poukázal na to, že důchodový systém je nastaven historicky na inflačně klidnější období. Důsledky ruské agrese vůči Ukrajině, jako bylo zdražení energií a vysoká inflace, důchodový systém podle něj výrazně deformovaly. "Já si myslím, že jsme udělali správný krok," řekl o zkrácení valorizace Bartoš.
red dto gcm - sdílejte článek
Následuje: Van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu, má oficiální hrob
Lipsko (Německo) 10. ledna (ČTK) - Devadesát let od popravy získal dnes na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, dnešek označila za splacení velkého dluhu. Rodině popraveného však ještě jeden krok k plné rehabilitaci příbuzného chybí. Jak ČTK řekl Patrick Onel, který je vnukem van der Lubbeho bratra, rodina usiluje o návrat ostatků do Leidenu, kde se 13. ledna 1909 Marinus narodil. "Německo učinilo maximum toho, co mohlo. A jsme za to vděční. K plné rehabilitaci Marinuse nám však chybí přenesení ostatků do vlasti," řekl Onel, který žije v Amsterodamu. "Tady v Lipsku má hrob, protože zde byl popraven. Neleží zde proto, že si to přál. Naše rodina si tak přeje návrat ostatků do Leidenu," dodal. Van der Lubbe byl 10. ledna 1934 popraven gilotinou a následně pohřben v Lipsku do anonymního hrobu. Na hřbitově měl doposud pamětní kámen, ale díky Společnosti Paula Benndorfa nyní památník stojí na místě skutečného hrobu. Na místě je nově také informační tabule, která vysvětluje van der Lubbeho osud. "Dnes je to poprvé od popravy, kdy Marinus van der Lubbe má svůj hrob. A my o tento hrob budeme pečovat," prohlásil předseda spolku Alfred E. Otto Paul. "Splatili jsme mu dluh," řekl další člen spolku Volker Külow. Ten van der Lubbeho označil za jednu z prvních obětí nacistického režimu. Dodal, že van der Lubbe se právní rehabilitace dočkal teprve nedávno, a to až na konci roku 2007. Říšský sněm vzplál večer 27. února 1933 a přímo v budově zadržela policie van der Lubbeho, který se přiznal, že požár sám založil. Soud v Lipsku ho pak v prosinci 1933 odsoudil k smrti na základě zákona, který byl vydán až po činu a který umožnil vlastizradu ve spojení se žhářstvím potrestat smrtí. Čin, který dodnes vyvolává řadu otázek, zneužil nacistický režim Adolfa Hitlera k uchvácení moci nad Německem. Jednou z nevyjasněných věcí podle Külowa zůstává, zda van der Lubbe za požárem opravdu stojí a zda jednal sám. Díky loňské exhumaci ostatků a jejich analýze se ale podařilo najít místo skutečného pohřbení. Analýza DNA pak potvrdila, že v hrobě je opravdu van der Lubbe. Ihned po loňské exhumaci si Otto Paul i bez analýzy DNA byl jistý, že jsou to ostatky van der Lubbeho. "Kosti, které jsem osobně exhumoval, jsou beze vší pochybnosti ostatky Marinuse van der Lubbeho," řekl tehdy ČTK. (pokračování...)
Lipsko (Německo) 10. ledna (ČTK) - Devadesát let od popravy získal dnes na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, dnešek označila za splacení velkého dluhu. Rodině popraveného však ještě jeden krok k plné rehabilitaci příbuzného chybí. Jak ČTK řekl Patrick Onel, který je vnukem van der Lubbeho bratra, rodina usiluje o návrat ostatků do Leidenu, kde se 13. ledna 1909 Marinus narodil. "Německo učinilo maximum toho, co mohlo. A jsme za to vděční. K plné rehabilitaci Marinuse nám však chybí přenesení ostatků do vlasti," řekl Onel, který žije v Amsterodamu. "Tady v Lipsku má hrob, protože zde byl popraven. Neleží zde proto, že si to přál. Naše rodina si tak přeje návrat ostatků do Leidenu," dodal. Van der Lubbe byl 10. ledna 1934 popraven gilotinou a následně pohřben v Lipsku do anonymního hrobu. Na hřbitově měl doposud pamětní kámen, ale díky Společnosti Paula Benndorfa nyní památník stojí na místě skutečného hrobu. Na místě je nově také informační tabule, která vysvětluje van der Lubbeho osud. "Dnes je to poprvé od popravy, kdy Marinus van der Lubbe má svůj hrob. A my o tento hrob budeme pečovat," prohlásil předseda spolku Alfred E. Otto Paul. "Splatili jsme mu dluh," řekl další člen spolku Volker Külow. Ten van der Lubbeho označil za jednu z prvních obětí nacistického režimu. Dodal, že van der Lubbe se právní rehabilitace dočkal teprve nedávno, a to až na konci roku 2007. Říšský sněm vzplál večer 27. února 1933 a přímo v budově zadržela policie van der Lubbeho, který se přiznal, že požár sám založil. Soud v Lipsku ho pak v prosinci 1933 odsoudil k smrti na základě zákona, který byl vydán až po činu a který umožnil vlastizradu ve spojení se žhářstvím potrestat smrtí. Čin, který dodnes vyvolává řadu otázek, zneužil nacistický režim Adolfa Hitlera k uchvácení moci nad Německem. Jednou z nevyjasněných věcí podle Külowa zůstává, zda van der Lubbe za požárem opravdu stojí a zda jednal sám. Díky loňské exhumaci ostatků a jejich analýze se ale podařilo najít místo skutečného pohřbení. Analýza DNA pak potvrdila, že v hrobě je opravdu van der Lubbe. Ihned po loňské exhumaci si Otto Paul i bez analýzy DNA byl jistý, že jsou to ostatky van der Lubbeho. "Kosti, které jsem osobně exhumoval, jsou beze vší pochybnosti ostatky Marinuse van der Lubbeho," řekl tehdy ČTK. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ústavní soud jednal o nižší valorizaci penzí, vláda ji hájí, ANO žádá zrušení' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024011005236|508524. Vydána 10.01.2024 17:34:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ústavní soud jednal o nižší valorizaci penzí, vláda ji hájí, ANO žádá zrušení' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024011005236|508524. Vydána 10.01.2024 17:34:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
