Média: Putin chce asi Gershkoviche vyměnit za Rusa vězněného v Německu za vraždu
Washington/Moskva/Berlín 9. února (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem nevyloučil možnost výměny amerického novináře Evana Gershkoviche zadržovaného v Rusku za některého z Rusů vězněných na Západě. Šéf Kremlu neřekl jméno, ale z jeho výroků vyplývá, že hovořil o Vadimu Krasikovovi, jenž si v Německu odpykává doživotí za vraždu muže v centru Berlína v roce 2019, domnívají se agentury Reuters, AP nebo list The Wall Street Journal (WSJ). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tyto úvahy nepotvrdil ani nevyvrátil. Berlín podle Reuters odmítl možnost výměny komentovat.
Dvaatřicetiletého korespondenta listu WSJ Gershkoviche zatkla ruská tajná služba FSB v Jekatěrinburgu na Urale loni v březnu a obvinila ho ze špionáže. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromaždoval o ruském vojensko-průmyslovém komplexu. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, upozornila dříve zahraniční média. Žurnalista i WSJ obvinění odmítají jako smyšlená a argumentují, že novinář pouze vykonával svoji práci. Washington žádá jeho propuštění.
Na Carlsonův dotaz, zda Rusko Gershkoviche propustí, Putin odvětil, že Moskva je otevřená jednání, ale zopakoval, že reportér byl obviněn ze špionáže, píše AP. Šéf Kremlu následně dodal, že nevylučuje reportérův návrat do vlasti. "Neexistuje žádné tabu, jak tento problém vyřešit. Jsme připraveni to vyřešit, ale existují určité podmínky, o kterých se diskutuje mezi zvláštními službami. Věřím, že lze dosáhnout dohody," uvedl ruský prezident.
Tvrdil také, že jednání se už odehrávají. Zmínil, že v minulosti byla podobná jednání úspěšná. Koho by Moskva chtěla dostat zpět výměnou za Gershkoviche nebo jiné americké občany zadržované v Rusku, jmenovitě neuvedl. Podle WSJ však jasně naznačil, že má na mysli Krasikova, kterého nazval ruským patriotem. Také podle AP se zdá, že se Putin odkazoval na Krasikova, když hovořil o muži vězněném v "zemi, která je spojencem USA", za "likvidaci bandity" v jedné z evropských metropolí. Ke stejnému závěru došla i agentura Reuters.
Kremelský mluvčí Peskov podle ruské státní agentury TASS na dnešní pravidelné tiskové konferenci na dotazy žurnalistů nevysvětlil, koho měl prezident konkrétně na mysli. "Nechám to bez odpovědi. Prezident mluvil zcela jasně a řekl to, co říci chtěl," uvedl Peskov ohledně dotazu k možné výměně Gershkoviche za Krasikova.
Krasikova poslal německý soud v roce 2021 na doživotí do vězení za vraždu gruzínského občana narozeného v Čečensku z roku 2019. Krasikov čtyřicetiletého Zelimchana Changošviliho zastřelil za bílého dne v parku v centru Berlína. Soud zároveň dospěl k závěru, že v pozadí případu stojí ruské úřady, které se rozhodly Changošviliho "zlikvidovat", a zločin označil za "státní terorismus". Ruská agentura TASS dnes připomněla, že Moskva svou účast na zločinu opakovaně popřela.
Christiane Hoffmannová z tiskového oddělení německé vlády podle Reuters odmítla odpovědět na otázky týkající se možnosti výměny. "Nemohu k tomu nic říct," uvedla na dotaz, zda Rusko o výměnu Krasikova usiluje, a nechtěla komentovat ani otázku, zda je Berlín kvůli tomu v kontaktu s Washingtonem. Vyjádřit se odmítli také lidé z delegace kancléře Olafa Scholze, který je na návštěvě v USA.
Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů - naposledy v prosinci 2022, kdy Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA. Dříve ve stejném roce si země vyměnily bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda za ruského pilota Konstantina Jarošenka.
Gershkovich je v současné době v ruské vazbě, stejně jako rusko-americká novinářka s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševová, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Tu Moskva obviňuje, že se úřadům neohlásila jako "zahraniční agent", což je ruský termín pro osoby, kterou jsou podle ruského mínění pod zahraničním vlivem.
ipl mka - sdílejte článek
Následuje: Drobní investoři se už téměř rok stahují z evropských realitních fondů
Londýn 9. února (ČTK) - Drobní investoři se už téměř rok stahují z realitních fondů v Evropě, měsíčně z nich vyberou kolem jedné miliardy eur (asi 25 miliard Kč). S odkazem na záznamy společnosti Morningstar o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Slabší poptávka spolu s prudkým růstem nákladů na půjčky vyvolává obavy kolem ocenění komerčních nemovitostí. Prodej investic v realitních fondech znamená, že celková čistá hodnota aktiv, která jsou v Evropě v držení otevřených a burzovně obchodovaných nemovitostních fondů, klesla od prosince 2022 do konce loňského roku o více než deset procent na 180,7 miliardy eur (4,5 bilionu Kč). Odklon od těchto fondů přitom trvá nepřetržitě už téměř rok. Vzhledem k tomu, že skončila éra levných peněz, tyto fondy ztratily na atraktivitě. Zatímco investoři jsou teď nervózní zejména z amerického trhu komerčních nemovitostí, obavy se tento týden přesunuly do Evropy. Dolů tak zamířily ceny dluhopisů vydaných bankovním ústavem Deutsche Pfandbriefbank a dalšími podniky, které se na realitním trhu významně angažují. Realitní fondy představují hrozbu pro finanční stabilitu, protože na trhu komerčních nemovitostí v eurozóně se podílejí ze 40 procent, varovali už loni představitelé Evropské centrální banky (ECB). Nesoulad mezi likviditou nabízenou investorům v nemovitostních fondech a nelikvidní povahou jejich aktiv se dobře ukázal po hlasování o brexitu. (pokračování...)
Londýn 9. února (ČTK) - Drobní investoři se už téměř rok stahují z realitních fondů v Evropě, měsíčně z nich vyberou kolem jedné miliardy eur (asi 25 miliard Kč). S odkazem na záznamy společnosti Morningstar o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Slabší poptávka spolu s prudkým růstem nákladů na půjčky vyvolává obavy kolem ocenění komerčních nemovitostí. Prodej investic v realitních fondech znamená, že celková čistá hodnota aktiv, která jsou v Evropě v držení otevřených a burzovně obchodovaných nemovitostních fondů, klesla od prosince 2022 do konce loňského roku o více než deset procent na 180,7 miliardy eur (4,5 bilionu Kč). Odklon od těchto fondů přitom trvá nepřetržitě už téměř rok. Vzhledem k tomu, že skončila éra levných peněz, tyto fondy ztratily na atraktivitě. Zatímco investoři jsou teď nervózní zejména z amerického trhu komerčních nemovitostí, obavy se tento týden přesunuly do Evropy. Dolů tak zamířily ceny dluhopisů vydaných bankovním ústavem Deutsche Pfandbriefbank a dalšími podniky, které se na realitním trhu významně angažují. Realitní fondy představují hrozbu pro finanční stabilitu, protože na trhu komerčních nemovitostí v eurozóně se podílejí ze 40 procent, varovali už loni představitelé Evropské centrální banky (ECB). Nesoulad mezi likviditou nabízenou investorům v nemovitostních fondech a nelikvidní povahou jejich aktiv se dobře ukázal po hlasování o brexitu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Média: Putin chce asi Gershkoviche vyměnit za Rusa vězněného v Německu za vraždu' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Média a reklama (med) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024020905551|508856. Vydána 09.02.2024 15:23:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Média: Putin chce asi Gershkoviche vyměnit za Rusa vězněného v Německu za vraždu' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Média a reklama (med) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024020905551|508856. Vydána 09.02.2024 15:23:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.