Argentina se domáhá zatčení íránského ministra vnitra kvůli atentátu z 90. let
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Buenos Aires 24. dubna (ČTK) - Argentina se domáhá zatčení na íránského ministra vnitra Ahmada Vahídího, který je v těchto dnech na návštěvě v Pákistánu a na Srí Lance. Argentina považuje Vahídího za jednoho z íránských představitelů zodpovědných za útok na židovské středisko AMIA v roce 1994, kdy zemřelo 85 lidí, píší dnes agentury EFE a AFP. Podle argentinské justice provedli nejhorší teroristický útok v moderních dějinách země členové hnutí Hizballáh pod vedením Íránu.
Argentina nechala skrze mezinárodní policejní organizaci Interpol vydat takzvané červené upozornění ohledně zatykače vydaného na Vahídího. 'Kvůli jeho (Vahídího) cestě Argentina vyzvala vlády Pákistánu a Srí Lanky, aby ho nechaly zadržet v souladu s mechanismy nastavenými Interpolem,' uvedlo argentinské ministerstvo zahraničí. Zadržení íránského představitelé urgovala i argentinská velvyslanectví při obou asijských zemí.
Argentinská justice považuje Vahídího za jednoho z pěti íránských představitelů, kterým přičítá odpovědnost za útok na sídlo židovské společnosti AMIA, píše agentura EFE. Nedávno argentinské soudy rozhodly, že za útokem, který spáchali členové šíitského hnutí Hizballáh, stojí Írán. Vahídí byl v době, kdy byl spáchán atentát šéfem elitních jednotek Kuds íránských revolučních gard. Tyto jednotky se soustřeďují na operace v zahraničí. Írán již dříve zapojení do útoku odmítl.
Argentina, kde žije největší židovská komunita v Latinské Americe, se stala terčem na začátku 90. let dvou krvavých útoků na izraelské velvyslanectví v Buenos Aires a na sídlo společnosti AMIA. V obou útocích zahynulo 114 lidí a přes 500 lidí bylo zraněno. V dubnu argentinský nejvyšší soud rozhodl, že útoky byly součástí íránského politického plánu. Podle soudu zřejmě představovaly reakci Teheránu na změny v argentinské zahraniční politice, která byla za prezidenta Carlose Menema méně nakloněná spolupráci s Íránem, například v jaderné oblasti.
jkh - sdílejte článek
Následuje: Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil
Berlín 24. dubna (zpravodaj ČTK) - Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Na úterní tiskové konferenci v Berlíně to při představení výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě prohlásila šéfka německé pobočky mezinárodní organizace Amnesty International Julia Duchrowová. Lidská práva podle ní trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně. "Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže," řekla Duchrowová. Zpráva, kterou dnes organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila, hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie. Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. "I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů," řekla. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc. Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu. "Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva," řekla. Duchrowová se v této souvislosti ostře vymezila proti německé vládě kancléře Olafa Scholze, neboť se zdráhá izraelské válečné zločiny pojmenovat. "Místo toho dodává další zbraně," uvedla. Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. (pokračování...)
Berlín 24. dubna (zpravodaj ČTK) - Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Na úterní tiskové konferenci v Berlíně to při představení výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě prohlásila šéfka německé pobočky mezinárodní organizace Amnesty International Julia Duchrowová. Lidská práva podle ní trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně. "Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže," řekla Duchrowová. Zpráva, kterou dnes organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila, hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie. Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. "I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů," řekla. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc. Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu. "Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva," řekla. Duchrowová se v této souvislosti ostře vymezila proti německé vládě kancléře Olafa Scholze, neboť se zdráhá izraelské válečné zločiny pojmenovat. "Místo toho dodává další zbraně," uvedla. Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Argentina se domáhá zatčení íránského ministra vnitra kvůli atentátu z 90. let' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024042400492|509767. Vydána 24.04.2024 5:16:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Argentina se domáhá zatčení íránského ministra vnitra kvůli atentátu z 90. let' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024042400492|509767. Vydána 24.04.2024 5:16:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
