Satelitní průzkum má ve vojenském zpravodajství nezastupitelnou úlohu, uvedlo VZ

Praha 3. července (ČTK) - Satelitní průzkum má nezastupitelnou úlohu ve strategickém, operačním a taktickém vojenském zpravodajství. Jeho role se liší v závislosti na konkrétním státu a konkrétní armádě. Ve výroční zprávě za rok 2023 to uvedlo Vojenské zpravodajství (VZ). Mezi hlavní faktory, které ovlivňují použití satelitního průzkumu, patří geopolitická situace, geografické podmínky, technologická vyspělost, vojenská doktrína, mezinárodní politika země nebo i vojenská tradice, uvedla tajná služba. Příklady různých přístupů VZ vidí například u Spojených států a Izraele. USA mají dlouhou tradici využití vesmírných technologií s globální působností a vesmírné síly vyčleněné jako samostatnou součást ozbrojených sil, zatímco Izrael má satelitní průzkum založený na vojensko-průmyslové spolupráci a jeho zájem se zaměřuje především na blízké okolí státu. První oblastí použití satelitního průzkumu je podle VZ strategické zpravodajství, tedy dlouhodobý monitoring sil a prostředků nepřátelských, přátelských i neutrálních států. Často se průzkum zaměřuje na vojensko-průmyslové objekty a objekty kritické infrastruktury, například elektrárny, přístavy, letiště nebo továrny, poznamenali zpravodajci. Podle VZ tak lze dlouhodobě sledovat vývoj, bojové schopnosti a připravenost armád cizí moci. 'Sledování prvků kritické infrastruktury k tomu přidává informace o slabých a silných stránkách, odolnosti a připravenosti země na případný vojenský konflikt, schopnost nahrazovat síly, prostředky a připravenost logistické infrastruktury,' píše služba. Informace pak slouží pro vrcholnou vládní a vojenskou úroveň rozhodování. Na úrovni válčiště či operace se průzkum skrze satelity zabývá většinou přesuny nepřátelských sil a vojensky významnými body, uvádí VZ. 'Ze satelitních snímků lze plánovat přesuny jednotek, analyzovat potenciální léčky a přepady, zjišťovat průchodnost terénem, možnost krytí, přístupových bodů a aktualizovat mapové podklady,' konstatují zpravodajci. Poslední úrovní je taktická, kde takový průzkum podle VZ hraje zásadní roli při plánování operace v neznámém prostředí. Obrana proti satelitnímu pozorování je poměrně složitá, pozice pozorovaného je nevýhodná. Podle VZ je jednou z možností omezit činnost na dobu, kdy satelit nad objekty neletí, neboť doby přeletů jsou známé. Tím by se ale podle služby zásadně omezila vojenská činnost a navíc satelitů je tolik, že by téměř nebylo možné činnost vyvíjet. Makety a maskování jsou sice použitelné, správnou analýzou je ale možné je odhalit. Poslední možností je pak podle VZ pozorovací prostředek zničit. 'V případě satelitu se jedná o extrémně nákladnou, sofistikovanou, nespolehlivou a bezprecedentní činnost, která by měla významný přesah do mezinárodní diplomacie,' upozorňují zpravodajci. Větší úspěšnost je podle VZ možná infiltrací dodavatelského řetězce některé z technologií, nebo kybernetickým útokem na komunikační infrastrukturu. 'Takový útok byl proveden na začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2021 proti společnosti K-SAT, která je významným provozovatelem pozemních přijímacích stanic a některé západní komerční a státní subjekty ji využívají,' dodalo VZ. Satelitní data se podle zpravodajců stala především v krizových situacích významná v mezinárodní spolupráci. Ukázkou je podle VZ evakuace spojeneckých sil z Kábulu v srpnu 2021, kdy alianční partneři sdíleli zpravodajské informace, satelitní data a analýzy situace. Vojenské zpravodajství je podle zprávy jedním z hlavních přispěvatelů satelitních dat a analýz do strategických prvků velení Severoatlantické aliance (NATO). Další významné pracoviště je Satelitní centrum Evropské unie EU SatCen. opm jzf mha - sdílejte článek