Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy
Berlín 23. července (zpravodaj ČTK) - Německo změní svoji ústavu, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Na úpravě se dohodli vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU. Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann na dnešní tiskové konferenci řekl, že ústavní změna je reakcí i na vývoj v Maďarsku a v Polsku.
'Poučili jsme se od východoevropských zemí, jako jsou Polsko a Maďarsko, ale také z dění například v Izraeli,' řekl Buschmann. Odkázal tak na kontroverzní změny a úvahy o změnách justičních systémů, které podle kritiků oslabují nezávislost soudů.
Podobně jako Buschmann se na tiskové konferenci vyjádřil i sociálnědemokratický poslanec Johannes Fechner. 'Bohužel ve východní Evropě vidíme, jak rychle může být právní stát demontován,' řekl.
Berlínská mutace evropského portálu Politico dnes napsala, že německý krok reaguje i na možné útoky Alternativy pro Německo (AfD) na nejvyšší soudní instanci v zemi. O AfD se zajímá německá civilní kontrarozvědka kvůli podezření z krajně pravicových aktivit.
Poslankyně z frakce unie CDU/CSU Andrea Lindholzová řekla, že je důležité zajistit autonomii ústavního soudu, a to zakotvením soudu v základním zákonu země. 'A kdy jindy to učinit než teď, kdy oslavujeme 75 let základního zákona,' uvedla.
Německá ústava už nyní pravomoci ústavního soudu vymezuje, vládní strany společně s opozicí ale chtějí jeho status posílit, mimo jiné upřesněním struktury soudu. Do základního zákona tak poslanci zahrnou to, že ústavní soud má dva senáty, každý z nich po osmi soudcích. Zaneseny do základního zákona budou také funkční období soudců (12 let) a jejich maximální věková hranice (68 let) a to, že verdikty ústavního soudu jsou závazné. Toto vše v současné době obsahuje zákon o spolkovém ústavním soudu, přenesením těchto vymezení do základního zákona ale zaručí, že bez ústavní většiny další úprava nebude možná.
Vládní strany a unie CDU/CSU chtějí navíc předejít možnosti, kdy se Spolkový sněm, případně Spolková rada, nebudou schopné dohodnout na obsazení uvolněného místa ústavního soudce. V takovém případě by mohl mít možnost do výběru zasáhnout jiný volební orgán.
'Když chtějí, tak mohou spolupracovat i vládní koalice s unií,' uvedla veřejnoprávní televize ARD. Narážela tak na fakt, že vládní strany a opoziční konzervativce rozdělují hluboké názorové spory. Portál T-online poznamenal, že na dohodě pracovaly vládní frakce s opoziční unií v tichosti už delší dobu, zřejmě od počátku roku. Jednání snadná nebyla a několikrát hrozilo, že zkrachují. 'Jde o naši společnou odpovědnost jako skutečných demokratů. A právě této odpovědnosti jsme dostáli,' dodal ministr spravedlnosti Buschmann o společném postupu.
Návrhu se po návratu z letní přestávky bude věnovat Spolkový sněm. Do debaty se ale zapojí i spolkové země, ústavní soud a další instituce. Se změnou ústavy vládní strany a opoziční unie počítají ještě před spolkovými volbami, které Německo čekají v září nadcházejícího roku.
Aleš Zápotocký mka - sdílejte článek
Následuje: Harrisová už vybrala na kampaň 100 milionů dolarů, uvedl její tým
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dostala od dárců 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy Kč) od nedělního oznámení, že se uchází o prezidentskou nominaci Demokratické strany. V noci na dnešek to podle médií oznámil štáb političky, která s největší pravděpodobností nahradí prezidenta Joea Bidena na pozici kandidáta demokratů v listopadových prezidentských volbách v USA. Bidenovo víkendové rozhodnutí odstoupit z voleb přineslo demokratům obří finanční injekci poté, co v předchozích dnech malí i velcí dárci pozastavovali své příspěvky kvůli pochybnostem o kondici 81leté hlavy státu. Biden nakonec v neděli pod nátlakem sponzorů i stranických kolegů kandidaturu vzdal a podpořil právě Harrisovou. Platforma ActBlue, která zprostředkovává příspěvky pro demokratické kandidáty, nyní hlásí, že v neděli dárci poskytli něco přes 66,6 milionů dolarů a že pondělní součet byl ještě nepatrně vyšší. Zažila tak jednoznačně nejúspěšnější dny aktuálního volebního cyklu. Harrisová podle prohlášení volebního štábu dosáhla 100milionové hranice za necelých 36 hodin od Bidenova odstoupení z kampaně. Za prvních 24 hodin hlásil její tým příspěvky ve výši 81 milionů dolarů. Deník The New York Times (NYT) vývoj komentoval tak, že demokraté přivítali kandidaturu Harrisové "jedním z největších přívalů peněz všech dob". (pokračování...)
Washington 23. července (ČTK) - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dostala od dárců 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy Kč) od nedělního oznámení, že se uchází o prezidentskou nominaci Demokratické strany. V noci na dnešek to podle médií oznámil štáb političky, která s největší pravděpodobností nahradí prezidenta Joea Bidena na pozici kandidáta demokratů v listopadových prezidentských volbách v USA. Bidenovo víkendové rozhodnutí odstoupit z voleb přineslo demokratům obří finanční injekci poté, co v předchozích dnech malí i velcí dárci pozastavovali své příspěvky kvůli pochybnostem o kondici 81leté hlavy státu. Biden nakonec v neděli pod nátlakem sponzorů i stranických kolegů kandidaturu vzdal a podpořil právě Harrisovou. Platforma ActBlue, která zprostředkovává příspěvky pro demokratické kandidáty, nyní hlásí, že v neděli dárci poskytli něco přes 66,6 milionů dolarů a že pondělní součet byl ještě nepatrně vyšší. Zažila tak jednoznačně nejúspěšnější dny aktuálního volebního cyklu. Harrisová podle prohlášení volebního štábu dosáhla 100milionové hranice za necelých 36 hodin od Bidenova odstoupení z kampaně. Za prvních 24 hodin hlásil její tým příspěvky ve výši 81 milionů dolarů. Deník The New York Times (NYT) vývoj komentoval tak, že demokraté přivítali kandidaturu Harrisové "jedním z největších přívalů peněz všech dob". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024072304100|510862. Vydána 23.07.2024 14:35:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Německo chce ochránit ústavní soud, vláda se dohodla s opozicí na změně ústavy' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024072304100|510862. Vydána 23.07.2024 14:35:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.