Šéf tajné služby Izraele kritizoval krajně pravicového ministra bezpečnosti

Tel Aviv 23. srpna (ČTK) - Šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar kritizoval v dopise vládě krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za jeho nedávnou další návštěvu na Chrámové hoře v Jeruzalémě a za snahu změnit status quo tohoto místa posvátného pro židy i muslimy. Bar též varoval před "židovským terorem" některých osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Na Barovu stranu se dnes postavil ministr obrany Joav Galant, který Ben Gvirovo chování označil za ohrožení bezpečnosti Izraele. Ben Gvir poté Galantovi vzkázal, aby místo útočení na něj na síti X radši "zahájil útok na Hizballáh v Libanonu", napsal server The Times of Israel (ToI). "Vzhledem k nezodpovědnému jednání ministra Bena Gvira, které ohrožuje národní bezpečnost Státu Izrael a vytváří vnitřní rozdělení národa, plní šéf Šin Bet a jeho lidé své povinnosti a varují před vážnými důsledky těchto činů," napsal dnes na síti X Galantův úřad. Reagoval tak na Barův dopis vládě, který ve čtvrtek zveřejnila stanice Channel 12. Podle ToI Ben Gvir poté požadoval odvolání Bara z funkce a opustil zasedání vlády, kde se premiér Benjamin Netanjahu a další ministři šéfa Šin Bet zastali. Ronen Bar v dopise, který poslal premiérovi i ministrům jeho vlády, ne však Ben Gvirovi, kritizoval násilnosti extremistických židovských osadníků. Podle něj to není "nacionalistické násilí" ale násilí, které má šířit strach, a tudíž terorismus. Napsal také, že policie nad těmito násilnostmi často zavírá oči a mladící se pak cítí bezpečně a páchají víc takových činů. Zmínil také, že extremističtí osadníci používají i "zbraně legálně distribuované státem", s odkazem na Ben Gvirovu politiku snazšího vydávání zbrojních licencí po teroristickém útoku palestinského Hamásu na Izrael ze 7. října. Násilnosti židovských osadníků vzrostly už loni začátkem roku, k čemuž podle některých přispěla i rétorika krajně pravicových vládních politiků, včetně Ben Gvira. Výrazně ale akce extremistických osadníků zesílily po loňském 7. říjnu. Osadníci ničí palestinský majetek a také desítky Palestinců zranili a několik jich i zabili. Podle ToI ale tito mladíci jen zřídka dostanou tresty u soudu. Naposledy 15. srpna stovka osadníků vtrhla do palestinské vesnice Džit na Západním břehu, kde zapálila nejméně čtyři domy a šest aut. Někteří osadníci stříleli ostrými náboji na místní obyvatele, jeden Palestinec zemřel a další utrpěl vážná zranění. Kvůli útoku tento týden zatkla policie čtyři osadníky. Dva dny před útokem na vesnici Džit navštívil ministr Ben Gvir, který prosazuje rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu, Chrámovou horu v Jeruzalémě. Ta je posvátným místem pro židy i muslimy, ale nemuslimští věřící se tam nesmí modlit. Židům to před několika desetiletími zakázal i vrchní rabinát, protože podle něj může být místo rituálně nečisté a není jisté, kde přesně židovská svatyně stála. Část lidí, která Ben Gvira 13. srpna na Chrámovou horu doprovázela, se tam ale modlila. Ronen Bar označil Ben Gvirovu návštěvu na Chrámové hoře za další riziko pro bezpečnost Izraele. Spory šéfů tajných služeb s některými ministry koaliční vlády, jež je v úřadu od prosince 2022, trvají už řadu měsíců. Bar i lídr Mossadu David Barnea jsou členy izraelského týmu, který zprostředkovaně jedná s Hamásem o příměří v Gaze. Další kolo rozhovorů začalo ve čtvrtek v Káhiře. Podle serveru ToI Bar i Barnea Netanjahuovi v neděli zopakovali, že bez kompromisu stran přítomnosti izraelských vojáků na hranici s Egyptem nebude dohoda. Premiér to ale znovu odmítl. Podle ToI na Netanjahua tlačí i ministr obrany Galant, aby dohodu uzavřel co nejdříve a zabránil tak eskalaci konfliktu s Íránem a Hizballáhem. Někteří příbuzní rukojmích unesených 7. října Hamásem do Gazy a někteří opoziční politici viní Netanjahua, že zdržuje dohodu o příměří, aby nepřišel o podporu krajně pravicových vládních partnerů a udržel se co nejdéle u moci. nob jd - sdílejte článek