Balkan Insight: Severomakedonské město Bitola leží na koberci starých bomb

Bitola (Severní Makedonie) 17. listopadu (ČTK/Balkan Insight) - Město Bitola v Severní Makedonii je v současnosti známé svou bohémskou atmosférou a úžasnou architekturou. Ovšem pod zemí skrývá tajemství -obrovské množství nevybuchlé munice z první světové války, napsal zpravodajský server Balkan Insight. Bitola je nyní magnetem pro turisty. Proudí sem lidé ze všech koutů světa, aby si užili historické centrum města, procházeli se a zašli na kávu na Širok Sokak (Širokou třídu), která je pokládána za nejkrásnější ulici v celé Severní Makedonii. Návštěvníci ale netuší, že pod bohémským šarmem se skrývá pohřbený démon minulosti v podobě tisíců kusů nevybuchlé munice z první světové války. "Město a jeho okolí leží doslova na koberci z bomb a nikdo nedokáže určit jejich přesný počet," řekl Dane, majitel jedné z místních restaurací. "Tahle část (Široké třídy) byla vyčištěna asi před 15 lety při její rekonstrukci, ale jinak i při menších stavebních pracích, ať kopete, kde chcete, můžete očekávat, že narazíte na něco výbušného," dodal. Protože v poslední době nikoho nezranily, obyvatelé Bitoly si zřejmě k podobným nálezům vypěstovali dost ležérní přístup. "Pokud se neobjeví sto nebo tisíc bomb nebo dělostřelecké munice, ani se to nedostane do zpráv," žertuje Dane. Bitole, tradičnímu centru obchodu a vzdělanosti a líhni intelektuálů, se dodnes přezdívá "město konzulů", protože v posledních desetiletích Osmanské říše na konci 19. a na začátku 20. století hostila konzuláty 12 zemí, což jí dodalo nezvykle multikulturní a "evropskou" atmosféru. Dodnes se tu s hrdostí vzpomíná, že zde v roce 1903 natočili slavní bratři Manakiové první film na Balkáně a že zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk tu navštěvoval vojenskou akademii. To vše se náhle zastavilo během "Velké války" v letech 1914 až 1918, kdy se Bitola, tehdy známá pod osmanským názvem Monastir, stala ohniskem tehdejší makedonské neboli "soluňské" fronty. V roce 1915 Bitolu obsadila bulharská armáda a spolu se značnou částí dnešní Severní Makedonie bylo město Bulharskem anektováno. V následujícím roce Bitolu obsadily jednotky Dohody a dva roky jejich síly odolávaly neúnavným bulharským a německým útokům, než zahájily průlom, který posunul frontu dále na sever. Během této doby každodenní dělostřelecké a letecké bombardování ze všech stran proměnilo město v trosky a zdecimovalo jeho obyvatelstvo. Bitola je považována za nejhůře bombardované město na Balkáně během první světové války, srovnatelné v evropském měřítku jen s francouzským Verdunem. Zůstaly tu tuny výbušnin, které byly buď roztroušeny v okolí, nebo soustředěny poblíž bývalých frontových linií a dělostřeleckých stanovišť. Spoustu munice, granátů a náloží zakopaly také ustupující armády, aby je ukryly před nepřáteli. Dnes je nález další bomby z první světové války v Bitole nebo její blízkosti jen poznámkou pod čarou v policejní svodce. Poslední podobná zpráva se objevila začátkem října a uvádí, že "pyrotechnik vyzvedl v centru Bitoly starý nevybuchlý dělostřelecký granát ráže 75 milimetrů". Červnový nález 2800 pušek z první světové války společně s pěti ručními granáty a jedním dělostřeleckým granátem už zaujal média o něco víc. Arzenál byl vykopán v místech starých vojenských kasáren v Bitole, kde je nyní rezidenční oblast asi půl kilometru od Široké třídy. "Veřejnost se obvykle dozví jen o velkých nálezech skrýší nevybuchlého materiálu, ale my se během roku potýkáme s mnoha menšími problémy," uvedlo Bitolské ředitelství pro ochranu a záchranu, pod jehož křídly působí i místní pyrotechnik. "Velmi často se stává, že při soukromých stavebních pracích, které zahrnují výkopy, obyvatelé nebo dělníci objeví nějakou munici. Ta je často zakopána v malé hloubce, od 30 centimetrů do metru a půl pod zemí," dodalo ředitelství. V říjnu ministr dopravy Aleksandar Nikoloski odhalil, že nevybuchlá munice z první světové války zřejmě zdrží současnou výstavbu nové dálnice mezi Bitolou a nedalekým městem Prilep. V důsledku toho může dokončení tohoto úseku trvat dva až tři roky. "Máme vážný problém s čištěním terénu, když si uvědomíme, že silnice prochází starou frontovou linií z první světové války. Je tam mnoho nevybuchlé munice, jejíž odstranění zabere spoustu času," řekl Nikolovski televizi TV 21. Obyvatelé Bitoly poprvé zjistili, že problém s nevybuchlou municí nelze brát na lehkou váhu, a že žijí doslova na koberci z bomb, v roce 2008, kdy místní úřady začaly budovat cestu v městském parku, který navazuje na Širok Sokak. Během několika dní dělníci objevili několik stovek nevybuchlých dělostřeleckých granátů roztroušených po okolí. Později se ukázalo, že problém v celé této oblasti, která leží v blízkosti vlakového nádraží, starých armádních kasáren a městského stadionu, je ještě mnohem horší. V roce 2020 bylo při rozšiřování městského stadionu v Bitole objeveno obrovské množství staré munice. Jen během tohoto roku bylo na ploše, kde měla stát nová tribuna stadionu, a z jejího okolí vykopáno celkem 12.300 kusů výbušných zařízení o hmotnosti 110 tun. Nejprve byly odvezeny do skladu a později je armáda odpálila na cvičné střelnici Krivolak. Nyní v Bitole zůstal pouze jeden pyrotechnik, Gjorgi Stefanov. Ten pracoval na nedávném červnovém odstraňování pušek a granátů v armádních kasárnách. "Teď už je to místo vyčištěné od munice, ale nemohu vyloučit, že něco nezůstalo v širším okolí, protože mluvíme o rozsáhlé oblasti," řekl s tím, že během první světové války pravděpodobně sloužila jako muniční sklad. Stefanov předpokládá, že tu munici zakopali vojáci ústředních mocností během spěšného ústupu z města. "Munice pod zemí je považována za relativně bezpečnou, protože je neporušená, ale jakmile ji někdo objeví a odkryje, musíme ji rychle odstranit a zneškodnit, protože by ji mohlo odpálit jakékoli narušení, dokonce i blesk," řekl Stefanov. Sám říká, že jeden pyrotechnik na celé město a jeho okolí nestačí. Ale nízký plat a vysoké riziko příliš mnoho potenciálních zájemců o tuto profesi nelákají, dodal. dk nim - sdílejte článek