Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International
Bělehrad 16. prosince (ČTK) - Srbské úřady skrytě nainstalovaly špionský program (spyware) do mobilních telefonů desítek novinářů a aktivistů, uvedla nevládní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ve zprávě, která byla dnes zveřejněna, se odkazuje na digitální forenzní důkazy a svědectví aktivistů. Ti uvedli, že jejich mobily byly napadeny v posledních měsících, napsala agentura Reuters.
Ve dvou případech posloužil k odemknutí telefonů počítačový program izraelské společnosti Cellebrite DI Ltd. Srbský spyware, který Amnesty nazvala "NoviSpy", poté utajeně zkopíroval obsah displeje mobilních telefonů, zkopíroval kontakty a nahrál je na server kontrolovaný vládou, uvádí zpráva.
"V mnoha případech aktivisté a novináři nahlásili známky podezřelé aktivity na svých mobilních telefonech přímo po rozhovorech se srbskou policií a bezpečnostními orgány," uvedla Amnesty International.
Programy firmy Cellebrite rozsáhle používají orgány mnoha zemí, včetně amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) k odemykání smartphonů a hledání důkazů.
Marketingový ředitel Cellebrite David Gee uvedl, že obvinění Amnesty vyšetřuje. "Pokud by tato obvinění byla přesná, mohlo by to být potenciálně v rozporu s naší licenční smlouvou s koncovým uživatelem," řekl Gee agentuře Reuters. Pokud by tomu tak bylo, Cellebrite by mohl pozastavit používání své technologie srbskými úřady.
Umístění špionského programu do zařízení "naprosto není to, čemu se věnujeme", ujistil Gee. Dodal, že Cellebrite začal kontaktovat srbské představitele, ale odmítl poskytnout další podrobnosti.
Jeden z aktivistů uvedených ve zprávě uvedl, že si všiml, že kontakty z jeho mobilu byly exportovány bezprostředně po schůzce s představiteli zpravodajské služby BIA. Aktivista řekl Reuters, že ukázal svůj telefon expertům, kteří zjistili, že spyware NoviSpy exportoval jeho kontakty a odeslal soukromé fotografie na server kontrolovaný BIA.
Srbsko podle Amnesty získalo od společnosti Cellebrite program k prolamování mobilních telefonů jako součást širšího balíčku pomoci, který má zemi pomoci splnit požadavky na integraci do Evropské unie.
Tento balíček, který zaplatila norská vláda a který spravoval Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS), byl poskytnut srbskému ministerstvu vnitra v letech 2017 až 2021 s cílem pomoci Srbsku v boji proti organizovanému zločinu, uvádí zpráva.
Norská vláda dočasně zastavila dodávky zařízení Cellebrite do Srbska v roce 2018, uvedla Amnesty. Norské velvyslanectví v Bělehradě také vyjádřilo obavy ohledně programu, dodala zpráva, ale UNOPS nakonec dodal zařízení v červnu 2019.
"Tvrzení uvedená ve zprávě jsou alarmující. Pokud jsou správná, tak je to nepřijatelné," řekla Reuters náměstkyně norského ministra zahraničí Maria Varteressianová. "Koncem tohoto měsíce se setkáme se srbskými úřady a také s UNOPS, abychom získali další informace o této záležitosti," uvedla diplomatka. "Očekáváme, že UNOPS obvinění prošetří," dodala.
Srbská policie podle agentury AP odmítla zprávu Amnesty International jako "naprosto nesprávnou", ale dodala, že podobné nástroje používají policejní složky po celém světě. Zpravodajská služba BIA na svém webu ujistila, že "pracuje výhradně v souladu se zákony" země, a proto ani není schopna komentovat "nesmyslná obvinění".
Zpráva Amnesty přišla v době, kdy prezident Aleksandar Vučić čelí sílícím protestům proti své čím dál autokratičtější vládě, poznamenala AP. Mnozí Srbové přičítají nedávné zřícení betonového přístřešku u nádraží ve městě Novi Sad s 15 oběťmi na životech bující korupci, nepotismu a nedbalosti při rekonstrukci budovy, která byla součástí projektu s čínskými státními společnostmi. Vučić obvinil západní zpravodajské služby, nevládní organizace a zahraniční média, že proti němu vedou "hybridní válku" a že demonstranty platí.
Srbsko oficiálně usiluje o členství v Evropské unii, ale udržuje vztahy s Ruskem a Čínou, včetně spolupráce zpravodajských služeb proti "barevným revolucím", tedy pouličním protestům proti represivním režimům, dodala AP.
msk mka - sdílejte článek
Následuje: Členské státy Evropské unie schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku
Brusel 16. prosince (zpravodajka ČTK) - Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský. "Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností," uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. "Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje," dodala. Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu. Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině. Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. (pokračování...)
Brusel 16. prosince (zpravodajka ČTK) - Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský. "Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností," uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. "Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje," dodala. Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu. Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině. Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Média a reklama (med). ID zprávy: T2024121604601|512535. Vydána 16.12.2024 15:23:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Média a reklama (med). ID zprávy: T2024121604601|512535. Vydána 16.12.2024 15:23:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.