Archeologové na Náchodsku našli laténskou pec neobvyklé konstrukce

Hradec Králové 8. října 2021 (ČTK) - Archeologové našli na území obce Čáslavky na Náchodsku zbytky pece z doby laténské. Jde o konstrukční řešení, které není pro laténské hrnčířské pece na sever od Dunaje typické, uvedla archeoložka Univerzity Hradec Králové (UHK) Sylva Tichá Bambasová. Pec patří mezi nejvzácnější nálezy, které archeologové odkryli při výzkumu v trase budoucího obchvatu Jaroměře. Záchranný archeologický výzkum na území Hořenic, Jaroměře a Čáslavek zajišťují archeologové z UHK. Výzkum začal na jaře a je před dokončením. Podílí se něm UHK s náchodským muzeem a společností Eurovia. "Jedná se o dvoukomorovou vertikální pec s podpěrným středovým pilířem. S tímto konstrukčním řešením se setkáváme u pecí známých z Karpatské kotliny, odkud se znalost těchto zařízení šířila dále na sever, tedy i na naše území," uvedla Tichá Bambasová k nálezu laténské pece u Čáslavek. Laténské období je datované mezi roky 450 až 50 před naším letopočtem. Na území Čáslavek archeologové zachytili tzv. polykulturní archeologickou lokalitu. "Předběžně nejstarší jsou nálezy náležící době halštatské zastoupeny sídlištními jámami. Dále je zde zastoupena doba laténská sídlištními jámami různého charakteru, ale také i pěti polozahloubenými chatami, z nichž některé pravděpodobně nesloužily pouze k bydlení, ale také jako skladiště či dílny pro výrobu keramických předmětů. Tyto hypotézy jsou ve stadiu ověřování," uvedla Tichá Bambasová. V této lokalitě archeology překvapila také mocná vrstva zeminy, ve které objevili ve třech výškových úrovních objekty předběžně datované do pozdně hradištního období, tedy do období z druhé poloviny 12. až první poloviny 13. století. Z tohoto období také pochází šest jámových keramických pecí, uvedli zástupci UHK. "Mezi nejmladší nálezy patří zbytky novověkých cest, jejichž průběh a podobu zjištěnou výzkumem lze ztotožnit s vyobrazeními na mapách II. a III. vojenského mapování," dodala Tichá Bambasová. Na území jednotlivých obcí, kterými obchvat povede, učinili archeologové řadu objevů. Například u Hořenic objevili polykulturní sídliště, kde jsou zastoupeny nálezy předběžně datované do období neolitu a doby železné nebo u Jaroměře narazili na zbytky zahloubených sídlištních objektů z pozdně hradištního období. "Většina trasy obchvatu byla naším výzkumem prozkoumána a pro samotnou stavbu je tedy jeho plocha vyčištěna od archeologických nálezů," uvedl mluvčí UHK Jakub Novák. Nedozkoumána zůstala podle něj pouze lokalita na území Hořenic kvůli majetkoprávním sporům mezi ŘSD a vlastníkem dotčených pozemků. Obchvat Jaroměře o délce zhruba 6,5 kilometru povede od Hořenic kolem Dolan k Velkému Třebešovu. ku kš - sdílejte článek