V Merbolticích na Děčínsku archeologové zkoumají zbořený kostel

Merboltice (Děčínsko ) 1. listopadu 2021 (ČTK) - Pozůstatky po zbořeném kostelu svaté Kateřiny v Merbolticích na Děčínsku zkoumají archeologové. V průzkumu vedeném týmem ze Západočeské univerzity v Plzni budou pokračovat v pátek 5. listopadu. V neděli se pak bude konat komentovaná prohlídka a diskuse nad výsledky víkendového bádání. ČTK to řekl archeolog Petr Lissek. Kostel svaté Kateřiny v Merbolticích potkal smutný osud jako řadu dalších církevních staveb v severozápadních Čechách. Odstřelen byl v roce 1975. "Jinde mizely kostely po desítkách v důsledku těžby uhlí a rozvoji průmyslu, na Děčínsku zmizela řada kostelů jen díky zlovolné politice Komunistické strany Československa, programové ateizaci venkova a potlačení práv a svobod občanů," uvedl Lissek. V Merbolticích byl spolu s kostelem zlikvidován hřbitov. Na místě tehdy zůstala stát jen barokní zvonice, jejíž likvidace by byla podle archeologa patrně technicky náročnější. Po roce 1989 se péče o památky i vzhled vesnice zlepšily. V roce 2000 byl díky dobrovolné práci občanů obnoven hřbitov a opravena zvonice, v jejímž přízemí byla zřízena kaple svaté Kateřiny. "Kaple s novým zvonem, pořízeným z prostředků veřejné sbírky, byla vysvěcena 8. května 2004," uvedl Lissek. V roce 2009 požehnal papež Benedikt XVI. základní kámen budoucího kostela, dodal. V roce 2014 byla z prostředků veřejné sbírky i Česko-německého fondu budoucnosti, pořízena chybějící dvojice hlavních zvonů. Záměr obnovení kostela bude předmětem nedělní diskuse. Do výzkumu se mohli několikrát zapojit místní, budou tak moct učinit i o nadcházejícím víkendu. "Pro zájemce bude možno si během výzkumu dohodnout drobný zjišťovací výzkum formou sondy jeden krát jeden metr na vlastním pozemku, a to v rámci mezinárodního projektu komunitní archeologie," řekl archeolog. Místní podle něj mohou využít nabídky k přesnému datování dřevěných částí jejich podstávkových domů formou dendrochronologie, tedy metody založené na analýze letokruhů z odebraných drobných vývrtů dřevěných konstrukcí. Cílem projektu komunitní archeologie je pomocí hmotných pramenů odhalit vznik, formování a staletý vývoj současných vesnic, poznat život jejich obyvatel v minulosti a přispět tak ke studiu vesnického prostředí, které se dnes v důsledku demografických, sociálních, hospodářských a technologických změn velmi rychle proměňuje. Souběžně se výzkumy realizují kromě Čech i v Anglii, Nizozemsku a Polsku. "Nabízejí srovnání výsledků v různých částech Evropy s odlišným historickým vývojem," uvedl vedoucí archeologického výzkumu Pavel Vařeka. Dodal, že by mohl výzkum napomoct zvýšení zájmu o vesnici ze strany turistů. Merboltice prohlásilo ministerstvo kultury před více než 16 lety vesnickou památkovou zónou, na jejím území jsou podstávkové domy. Podstávkové domy se v Čechách začaly stavět v 15. a 16. století. Většina dnes stojících domů na pomezí severních Čech, Horní Lužice a Dolního Slezska ale pochází z 18. a 19. století. Tereza Sajdlová kš - sdílejte článek