Práci i společný život Evy Kmentové a Olbrama Zoubka přiblíží výstava

Praha 17. června 2022 (ČTK) - Práci dvou výrazných sochařů druhé poloviny 20. století, Evy Kmentové a Olbrama Zoubka, přiblíží výstava nazvaná Lidská důstojnost v pražském Muzeu Kampa. Kmentová a Zoubek byli od studií až do sochařčiny předčasné smrti v roce 1980 manželé, jejich díla tak do značné míry vznikala ve vzájemné konfrontaci. Autoři výstavy, k nimž patří jejich dcera, vystavené skulptury a reliéfy doplnili zápisky a citacemi z deníků obou tvůrců. Dokládají jejich přístupy k tvorbě, sobě navzájem i k životu v době totalit. Výstava potrvá od soboty do 2. října. Kmentová a Zoubek byli spolužáky z ateliéru Josefa Wagnera na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde se obrodilo či znovuzrodilo české poválečné sochařství, uvedla kurátorka výstavy Helena Musilová. Manželství uzavřeli těsně po absolvování školy a partnerské, rodinné a přátelské vazby byly důležitou obranou proti totalitní době, což se v podtextu odrazilo i v jejich práci a přístupu k ní, řekla dále. Zmínění autoři vytvořili výrazné plastiky, kde hrál důležitou roli člověk, jeho postavení ve světě a době, s niterným prožitkem lidské existence. Výstava se dělí do několika okruhů, které vycházejí z děl obou autorů i momentů vzájemné inspirace či naopak naprosto rozdílného přístupu. Společnými tématy a náměty děl je zmíněná figura, také gesto, povrch i prázdno, ztvárňovali je ale čím dál více odlišně. Mnohá z děl vypovídají také o vzájemných vazbách autorů. K takovým dílům patří Zoubkova rodina z roku 1973 zahrnující všechny čtyři její členy či Kmentové Krajina z roku 1969 z otisků jejich těl. Intenzivně se v tvorbě obou odráží období dlouhé nemoci Kmentové v druhé polovině 70. let. Zoubek od určité doby pracoval s lidským tělem jako s prostředkem veřejného vyjádření. Kmentová vytvářela díla s niterným obsahem, s více či méně nepřítomným otiskem člověka. Výstava se loni konala v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli. Tam a na současné přehlídce na Kampě byla podle Musilové poprvé vystavena díla obou sochařů společně. Po více než 50 letech jsou také společně vystaveny dvě práce Evy Kmentové: Terč – Muž a Terč – Žena pocházející z roku 1968, o nichž historikové umění mluví jako o legendárních dílech české nové figurace. Zatímco Terč – Muž byl často vystavovaný a dnes je ve sbírce Muzea Kampa, Terč – Žena se zhruba v roce 1969 ocitla v soukromé sbírce. Nyní je ve sbírce Nadačního fondu Kmentová Zoubek. Kmentová se narodila roku 1928 v Praze, kde také o 52 let později zemřela. I Zoubek pocházel z hlavního města, byl o zhruba dva roky starší, zemřel v roce 2017. hrm jif - sdílejte článek