Archeologický objev v Pompejích ukazuje život dávné střední třídy
Řím 7. srpna 2022 (ČTK) - Čtyři pokoje plné talířů, amfor a dalších předmětů každodenní potřeby objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř 2000 lety zničila erupce sopky Vesuv. Podle odborníků nález v jednom ze sopečným popelem zasypaných domů ukazuje život tehdejší střední třídy, napsala agentura Reuters.
Objev archeologové učinili v nově odkrytých patrech dříve zkoumaného domu. V pokojích našli úlomky pestrobarevných i obyčejných misek a talířů, narychlo vyprázdněný kufr, postel a terakotovou nádobku na kadidlo. Podle odborníků nebyli lidé žijící v domě natolik zámožní, aby vyzdobili celý pětipokojový dům. Dvůr budovy odkrytý v roce 2018 byl zdobený freskami ptáků, rostlin a loveckých výjevů. Jeden z nově nalezených pokojů naopak neměl vymalované zdi a podlahu tvořila udusaná hlína - zřejmě sloužil jako skladiště.
V Římské říši žila velká část obyvatelstva, která se potýkala se svým sociálním postavením a pro kterou 'denní chléb' nebyl samozřejmostí...
"Nevíme, kdo tu žil, ale život plný potěšení vyobrazený ve dvoře byl pravděpodobně spíš odrazem jejich tužeb, než každodenní realitou," uvedl šéf archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel, podle kterého nález ukazuje život obyčejných lidí ve městě, které v roce 79 našeho letopočtu zničil sopečný výbuch.
Archeologové se ve svém pátrání v posledních desetiletích soustředili zejména na honosné, freskami zdobené vily příslušníků vyšších tříd. Jejich pozornost se ale nyní obrací k životům střední třídy i služebnictva nebo otroků, píše agentura AP.
"V Římské říši žila velká část obyvatelstva, která se potýkala se svým sociálním postavením a pro kterou 'denní chléb' nebyl samozřejmostí," řekl Zuchtriegel. Tito lidé podle něj byli v době politických krizí zranitelní, ale zároveň neztráceli ambice, co se stoupání po společenském žebříčku týče.
Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zasypal Vesuv spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.
Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.
nim jd
- sdílejte článek
Následuje: Zlatokopové soutěžili potřicáté na Otavě, romantické rýžování láká i děti
Kestřany (Písecko) 6. srpna (ČTK) - Kolem tisíce lidí z Česka i Slovenska přilákal dnes 30. ročník akce Rýžování zlata na Otavě v Kestřanech na Písecku. Nejlepší zlatokopové zvládli za jedno čtvrthodinové kolo vyrýžovat přes třicet zlatinek, tedy drobných šupinek zlata. Do soutěže se zapojilo asi 200 lidí, z toho asi třetina byly děti. Mladých lidí, jež dobývání zlata z řeky po vzoru prospektorů přitahuje, přibývá. ČTK to řekli zástupci Českého klubu zlatokopů a obce. "Lákavé je, že se lidé dostanou do přírody s kamarády. Je to romantika, protože některé akce jsou v místech, kde byla v minulosti zlatá horečka, takže návrat do minulosti. Pak možnost, že najdete něco zajímavého, protože kromě zlata se dají najít těžké minerály, granáty, safíry. Je to dobrodružství," řekl předseda Českého klubu zlatokopů Vilém Jansa. Princip soutěže je prostý. Lopatkou zlatokopové naplní pískem s kamením pánve, pak už s nimi jen točí a promílají vodou. Na dně zůstanou zlatinky, které si pak rýžovníci lepí na soutěžní kartičky. Za jedno kolo najdou deset až 25 zlatinek, někteří i přes třicet. Na jeden gram zlata by jich ale potřebovali 10.000 až 12.000. Letošní účast byla podle Jansy průměrná, protože bylo pod mrakem; když je horko, jezdí lidí víc. "Třetina jsou děti, dvacet procent amatéři, zbytek profesionálové. Ti vyrýžují i víc, jezdí sem roky, mají řeku načtenou. Je to hlavně o síle, protože za časový limit musíte přerýžovat co nejvíc materiálu. Máme tady zlatokopy, kteří jsou fyzicky velice zdatní. Zatímco průměrný zlatokop vyrýžuje pět pánví, tak oni jich udělají patnáct. A čím víc pánví vyrýžujete, tím máte šanci na větší počet zlatinek," řekl Jansa. Na pánev se najednou vejde tři až pět kilogramů. Kestřanské hledání zlatinek, droboučkých šupinek nejblyštivějšího kovu, vzniklo díky píseckému muzeu. V roce 1992 muzejníky napadlo předvést na řece rýžování na historických žlabech či kolíbkách. (pokračování...)
Kestřany (Písecko) 6. srpna (ČTK) - Kolem tisíce lidí z Česka i Slovenska přilákal dnes 30. ročník akce Rýžování zlata na Otavě v Kestřanech na Písecku. Nejlepší zlatokopové zvládli za jedno čtvrthodinové kolo vyrýžovat přes třicet zlatinek, tedy drobných šupinek zlata. Do soutěže se zapojilo asi 200 lidí, z toho asi třetina byly děti. Mladých lidí, jež dobývání zlata z řeky po vzoru prospektorů přitahuje, přibývá. ČTK to řekli zástupci Českého klubu zlatokopů a obce. "Lákavé je, že se lidé dostanou do přírody s kamarády. Je to romantika, protože některé akce jsou v místech, kde byla v minulosti zlatá horečka, takže návrat do minulosti. Pak možnost, že najdete něco zajímavého, protože kromě zlata se dají najít těžké minerály, granáty, safíry. Je to dobrodružství," řekl předseda Českého klubu zlatokopů Vilém Jansa. Princip soutěže je prostý. Lopatkou zlatokopové naplní pískem s kamením pánve, pak už s nimi jen točí a promílají vodou. Na dně zůstanou zlatinky, které si pak rýžovníci lepí na soutěžní kartičky. Za jedno kolo najdou deset až 25 zlatinek, někteří i přes třicet. Na jeden gram zlata by jich ale potřebovali 10.000 až 12.000. Letošní účast byla podle Jansy průměrná, protože bylo pod mrakem; když je horko, jezdí lidí víc. "Třetina jsou děti, dvacet procent amatéři, zbytek profesionálové. Ti vyrýžují i víc, jezdí sem roky, mají řeku načtenou. Je to hlavně o síle, protože za časový limit musíte přerýžovat co nejvíc materiálu. Máme tady zlatokopy, kteří jsou fyzicky velice zdatní. Zatímco průměrný zlatokop vyrýžuje pět pánví, tak oni jich udělají patnáct. A čím víc pánví vyrýžujete, tím máte šanci na větší počet zlatinek," řekl Jansa. Na pánev se najednou vejde tři až pět kilogramů. Kestřanské hledání zlatinek, droboučkých šupinek nejblyštivějšího kovu, vzniklo díky píseckému muzeu. V roce 1992 muzejníky napadlo předvést na řece rýžování na historických žlabech či kolíbkách. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Archeologický objev v Pompejích ukazuje život dávné střední třídy' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2022080605361|503480. Vydána 07.08.2022 1:00:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Archeologický objev v Pompejích ukazuje život dávné střední třídy' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2022080605361|503480. Vydána 07.08.2022 1:00:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
