V Arcibiskupském paláci se otevřela výstava o arcibiskupovi Matochovi
Olomouc 5. dubna 2023 (ČTK) - V Arcibiskupském paláci v Olomouci se otevřela výstava věnovaná Josefu Karlu Matochovi, olomouckému arcibiskupovi, který úřad mohl vykonávat pouze dva roky. Od 50. let byl nezákonně internován a posledních 11 let svého života prožil pod stálým dohledem Státní bezpečnosti. Výstavu s názvem Arcibiskup Matocha: Přísně tajné připravili zástupci arcibiskupství při příležitosti výročí jeho narození, biskupského svěcení a uvedení do úřadu arcibiskupa. Návštěvníkům nabízí setkání s nelehkou dobou, v níž byla církev státem perzekvována, sdělila ČTK kurátorka výstavy Alena Tobolková.
"Výstava Arcibiskup Matocha: Přísně tajné je zaměřena zvláště na období internace Josefa Karla Matochy v Arcibiskupském paláci v Olomouci v letech 1950 až 1961. Návštěvníci se zde dozvědí například, jak v internaci žil, co mohl mít u sebe, kdo a za jakých podmínek ho směl navštívit nebo jaká příkoří mu StB činila," uvedla kurátorka výstavy.
Na výstavě jsou zveřejněny například autentické záznamy StB o sledování, odposleších, výsleších a vynucených přiznáních. Vystaveny jsou zde také osobní předměty, které měl arcibiskup po dobu internace ve své pracovně, ale i předměty ze sbírek olomouckého arcibiskupství, které jsou spojeny s jeho osobou a dobové fotografie. "Výstava představí nejen období po únorovém komunistickém převratu, ale zaměří se na období tomu předcházející a následující, mapující vývoj vztahu státu k církvi a širší kontext událostí a osudů dalších významných osobností, zvláště Matochova prvního generálního vikáře biskupa Zely," doplnila Alena Tobolková.
Pohnutou atmosféru v této nelehké době dokreslí na výstavě, která bude otevřena do 11. června, také audiozáznamy. Tvůrci mají v plánu také několik komentovaných prohlídek, termíny budou upřesněny na webu a facebooku Arcibiskupského paláce, dodala Tobolková.
Josef Karel Matocha byl v pořadí dvanáctým olomouckým arcibiskupem, jmenován byl do této funkce papežem Piem XII. v březnu 1948. Úřad však mohl vykonávat pouze do Velikonoc v roce 1950, kdy byl nezákonně internován a izolován komunistickou státní mocí, jeho spolupracovníci byli zatčeni. "Arcibiskup Matocha nesměl vycházet ze své rezidence a byl neustále pod dozorem příslušníků StB, kteří mu nedovolili ani číst noviny nebo poslouchat rozhlas. K dispozici měl jen přijímací salon, kancelář a ložnici - to byl celý jeho prostor. Pak už jen občasné procházky po zahradě arcibiskupského paláce, ke kterým ale vždy svolení nedostal. Pokud ano, žehnal odsud Olomoučanům," uvedlo na svých stránkách olomoucké arcibiskupství.
Zemřel 2. listopadu 1961 v Olomouci na nedostatečnou lékařskou péči, kterou mu StB odpírala povolit. Pohřben byl v rodném Pitíně na Uherskohradišťsku.
Alena Horáková gcm - sdílejte článek
Následuje: Nynější papež podle historika pomohl zachránit během diktatury nejméně 30 lidí
Madrid/Buenos Aires 5. dubna (ČTK) - Jezuita Jorge Mario Bergoglio, který stojí od roku 2013 v čele katolické církve jako papež František, pomohl během vojenské diktatury v Argentině zachránit nejméně 30 lidí. V rozhovoru s deníkem El País to řekl Carlos María Galli, historik, který koordinuje výzkum postojů katolické církve během diktatury v letech 1976 až 1983. Na začátku Františkova pontifikátu se objevila kritika, která se týkala právě jeho počínání v období vojenského režimu v Argentině. Papežovi kritici v roce 2013 poukazovali na spornou roli, kterou podle nich Bergoglio, tehdejší vedoucí jezuitské provincie v Argentině, sehrál v letech diktatury. Argentinský investigativní novinář Horacio Verbitsky napsal, že Bergoglio odňal ochranu svého řádu dvěma jezuitům, které následně unesli a mučili námořní důstojníci, kteří patřili k opoře vojenské diktatury. Verbitsky to napsal ve své knize El Silencio (Mlčení) na základě svědectví jednoho z pronásledovaných jezuitských kněží Franze Jalicse. Ten po zvolení Bergoglia do čela katolické církve prohlásil, že se smířil s minulostí a považuje ji za uzavřenou kapitolu. Druhý unesený jezuita Orlando Yorio v roce 2000 zemřel. Podle Galliho jsou pochybnosti nad chováním pozdějšího papeže součástí politického boje v Argentině. "Když ho považovali za podporovatele opozice, tak na něj začali útočit," řekl Galli španělskému tisku. "Bergoglio pomohl zachránit nejméně 30 lidí," dodal Galli v odpovědi na otázku, co dokumenty říkají o počínání dnešního papeže v době diktatury. Katolická církve v Argentině se za své chování během vojenského režimu v roce 2000 omluvila. (pokračování...)
Madrid/Buenos Aires 5. dubna (ČTK) - Jezuita Jorge Mario Bergoglio, který stojí od roku 2013 v čele katolické církve jako papež František, pomohl během vojenské diktatury v Argentině zachránit nejméně 30 lidí. V rozhovoru s deníkem El País to řekl Carlos María Galli, historik, který koordinuje výzkum postojů katolické církve během diktatury v letech 1976 až 1983. Na začátku Františkova pontifikátu se objevila kritika, která se týkala právě jeho počínání v období vojenského režimu v Argentině. Papežovi kritici v roce 2013 poukazovali na spornou roli, kterou podle nich Bergoglio, tehdejší vedoucí jezuitské provincie v Argentině, sehrál v letech diktatury. Argentinský investigativní novinář Horacio Verbitsky napsal, že Bergoglio odňal ochranu svého řádu dvěma jezuitům, které následně unesli a mučili námořní důstojníci, kteří patřili k opoře vojenské diktatury. Verbitsky to napsal ve své knize El Silencio (Mlčení) na základě svědectví jednoho z pronásledovaných jezuitských kněží Franze Jalicse. Ten po zvolení Bergoglia do čela katolické církve prohlásil, že se smířil s minulostí a považuje ji za uzavřenou kapitolu. Druhý unesený jezuita Orlando Yorio v roce 2000 zemřel. Podle Galliho jsou pochybnosti nad chováním pozdějšího papeže součástí politického boje v Argentině. "Když ho považovali za podporovatele opozice, tak na něj začali útočit," řekl Galli španělskému tisku. "Bergoglio pomohl zachránit nejméně 30 lidí," dodal Galli v odpovědi na otázku, co dokumenty říkají o počínání dnešního papeže v době diktatury. Katolická církve v Argentině se za své chování během vojenského režimu v roce 2000 omluvila. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Arcibiskupském paláci se otevřela výstava o arcibiskupovi Matochovi' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023040503454|505595. Vydána 05.04.2023 17:15:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Arcibiskupském paláci se otevřela výstava o arcibiskupovi Matochovi' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023040503454|505595. Vydána 05.04.2023 17:15:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.