Zástupci úřadu vlády a vládní rady odsoudili likvidaci německých hrobů

Praha 28. července 2023 (ČTK) - Plošná likvidace německých hrobů je z morálního hlediska neakceptovatelná, řekl místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny, lingvista a zástupce německé menšiny v České republice Martin Herbert Dzingel o odstranění hrobů německých starousedlíků v Heřmánkovicích na Náchodsku. Bagr tu zboural na pokyn starostky pohraniční obce Jany Králové přes 50 hrobů, což vyvolalo kritiku. Dzingel dnes novinářům řekl, že v České republice stále žijí obyvatelé německé národnosti, jichž se tato kauza bezprostředně dotýká. Podle ředitele odboru lidských práv a ochrany menšin úřadu vlády Viktora Kundráka je likvidace hrobů "přinejmenším velmi problematická" z hlediska právního. "V důsledku odsunu drtivé většiny německojazyčných obyvatel po druhé světové válce byla pozůstalým znemožněna hrobová péče, což v důsledku veškerého zpřetrhání vazeb na jejich vlast – tedy dnes Českou republiku, přetrvává. Hřbitovy a hrobová místa původních obyvatel jsou dnes již jediným veřejným památníkem na ty, kteří po staletí budovali svůj domov, čímž vytvořili kulturní, hospodářské, architektonické a jiné hodnoty, o které dnes my nadále pečujeme. Plošná likvidace těchto pomníků je i z morálního hlediska neakceptovatelná," uvedl Dzingel. Situaci ohledně německých hrobů sleduje odbor lidských práv a ochrany menšin úřadu vlády. "Pracovní skupina pro řešení situace německých (a dalších) hrobů v České republice má za cíl upozorňovat na problematiku opuštěných německých hrobů, a taktéž komunikaci se starosty daných obcí, na jejichž území se německé hroby nacházejí," uvedl ředitel odboru Kundrák. Upozornil na smlouvu mezi tehdejším Československem a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992, ve které smluvní strany prohlašují, že československé a německé hroby, nacházející se na jejich území, budou stejným způsobem uctívány a chráněny. "Z výše uvedené smlouvy vyplývá, že aktivity směřující k likvidaci německých hrobů jsou z právního hlediska přinejmenším velmi problematické," konstatoval. O požadavku návratu do původního stavu se nezmínil. V roce 2017 vydala pracovní skupina publikaci "K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice (příručka pro obce)", která je zveřejněna na webu úřadu vlády. O bourání hrobů v Heřmánkovicích informovala dnes Česká televize. U hřbitova je kostel, který je součástí národní kulturní památky, Broumovské skupiny kostelů. V obci žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Starostka likvidaci hrobů zdůvodnila podle ČT tím, že to byly "nebezpečné rozvaliny" zarůstající trávou. Kameny z hrobů skončily na hromadě v 12 kilometrů vzdáleném Božanově. Broumovský farář Martin Lanži řekl ČT, že o chystaném zlikvidování části hřbitova v Heřmánkovicích nevěděl. Událost je podle něj nepochopitelná a je ranou pro mnohaleté úsilí o česko-německé smíření. rem rot - sdílejte článek