Vědci vytvořili virtuální skanzen, ukazuje pestrost české lidové architektury
Praha 10. srpna 2023 (ČTK) - Obytné domy, stodoly nebo vodní mlýny postavené podle regionální lidové architektury si mohou lidé prohlédnout pomocí virtuálního skanzenu. Vytvořili ho vědci v rámci projektu VISKALIA, jeho součástí jsou popisy jednotlivých stavení, nákresy a dobové fotografie, některé objekty mají i 3D modely. Skanzen představuje deset hlavních typů regionální venkovské architektury v Česku, celkem si lidé mohou prohlédnout více než 200 stavení, informovala Akademie věd (AV ČR).
"V Česku na rozdíl od většiny zemí Evropy nemáme centrální muzeum v přírodě, kde by bylo na jednom místě možné vidět budovy z různých regionů, tak jsme chtěli nabídnout skanzen virtuální v on-line prostředí. 3D modely jsou takovou třešničkou, lidé si můžou objekty různě otáčet, přibližovat, odklápět střechu, stěny, virtuálně tu budovu opravdu proslídit," řekl Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR.
Lidé si takto mohou prohlédnout různé typy stavení, od rodinných domů přes statky až po špýchary a vodní mlýny. Na mapě Česka si mohou najít dům podle regionu a prohlédnout si jeho fotografie či 3D model. Podle vědců se mohou lidé i inspirovat při renovacích nebo ochraně stávajících budov.
Například v Bukovnu na Mladoboleslavsku mohou lidé prozkoumat nákresy, fotografie a 3D model patrové roubenky s doškovou střechou a pavlačí, která měla dekorativní sloupky. Ve Zbečně na Rakovnicku si mohou zase prohlédnout bývalou rychtu s domem a kolnou v architektuře středočeské pahorkatiny.
"Tři roky jsme pracovali na digitalizaci dvou největších sbírek starých fotografií a plánů lidové architektury z 19. století až po 50. léta 20. století, tedy z doby, kdy objekty stály a fungovaly. To znamená zhruba 30.000 fotek, plánů, kreseb a dalších materiálů,“ řekla Klára Woitschová z Archivu Národního muzea.
Díky databázi a virtuálnímu skanzenu mají odborníci i veřejnost možnost poznávat historii české lidové architektury. Mnoho budov, které vědci do katalogu zahrnuli, už je zbořených. "Lidová architektura v sobě snoubí nejen stavbu samotnou, ale i kulturní dědictví, zvyky, tradice, etnickou či náboženskou identitu a tak dále. Předpokládáme, že někoho bude zajímat, jak dřív vypadaly stavby v jeho okolí nebo i nějaký konkrétní dům. Tak v databázi ho může najít," řekl Woitsch.
Virtuální skanzen je jedním z výstupů projektu VISKALIA, na kterém se podíleli vědci z Etnologického ústavu AV ČR, Archivu Národního muzea a Katedry geomatiky Fakulty stavební Českého vysokého učení technického. Cílem projektu je zpřístupnit a srozumitelně prezentovat informace o venkovském stavitelství z území Česka, a to jak odborné, tak i široké veřejnosti.
tej rot - sdílejte článek
Následuje: Financial Times: Zakarpatští Maďaři se odvracejí od Viktora Orbána
Kyjev 10. srpna (ČTK/Financial Times) - Hrad Svatý Mikuláš v nejzápadnějším ukrajinském okrese roky pořádal středověká představení s rytířskými souboji s dřevci, aby posílil identitu etnických Maďarů, kteří tu žili po staletí. Ale poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, cítí se být maďarská menšina v Zakarpatské oblasti sousedící s Maďarskem blíže ke Kyjevu než k Budapešti, kde premiér Viktor Orbán ještě utužil své vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše to deník Financial Times. Maďaři jsou největší z desítek etnických menšin, které žijí v historicky rozmanitém regionu vklíněném v Karpatech mezi Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Maďarská komunita, kdysi téměř 150.000 lidí, nyní čítá zhruba 70.000 až 80.000 příslušníků. "Tady nejsou žádní Maďaři, jen já. Ostatní se asimilovali... nebo odešli," řekl kastelán hradu József Bartos. "Pocítili jsme důsledky" nynější animozity mezi Budapeští a Kyjevem, dodal. Status Maďarů - zvláště právo na vzdělávání v jejich vlastním jazyce - byl dlouho jablkem sváru mezi Maďarskem a Ukrajinou. Orbán letos ve svém projevu popisujícím jeho politickou vizi obvinil Kyjev z "hungarofobie". Opakovaně také hrozil blokováním přihlášek Kyjeva do EU a NATO kvůli právům menšin. Poté, co Rusko po roce 2014 anektovalo Krym a části východní Ukrajiny, Kyjev usiloval o posílení národní identity a v roce 2017 přijal zákon omezující práva menšin, a to i ve školství. To pohněvalo maďarskou komunitu a přimělo ji podporovat Orbána. Ale po loňské plnohodnotné invazi většina Maďarů na Zakarpatské Ukrajině změnila názor. "Dříve jsem se cítil jako Maďar s ukrajinským občanstvím," řekl György Buleca, ředitel firmy dovážející zboží z Maďarska. "To se změnilo, když Orbán řekl, že toto není jeho válka a že bychom se měli dohodnout na příměří. To, co dělá Orbán, dává smysl pouze jako agenda někoho jiného," řekl Buleca s odkazem na Putina. "Válka změnila všechno. Maďaři v Zakarpatí už Orbána nepodporují," dodal s tím, že práva menšin už nejsou tématem. Školy mohou nadále vyučovat vše v maďarštině děti do deseti let, poté musí postupně zavádět ukrajinštinu. "Zákon je zákon. Jsme na Ukrajině. Je v pořádku, pokud nemluvíte ukrajinsky? Ne," řekl Buleca. "Celé toto téma zneužili Rusové; Orbán je jejich figurka," dodal. Moskva se skutečně snažila podněcovat etnické napětí, řekl Jaroslav Galas, který byl zástupcem gubernátora Zakarpatské oblasti, než se loni v březnu připojil k ukrajinským silám bojujícím na frontě. Jedno maďarské kulturní centrum v Zakarpatské oblasti se v roce 2018 stalo dvakrát terčem útoku. Ačkoli nebyl nikdo zraněn, ukrajinská tajná služba SBU zahájila rozsáhlé vyšetřování. Galas řekl, že s vyšetřovateli úzce spolupracoval a dozvěděl se, že první explozi spáchala skupina Poláků s vazbami na Rusko. Druhý výbuch byl podle Galase čistě ruskou záležitostí. "Moskva chtěla přilít olej do ohně, který zažehl školský zákon," řekl Galas. V době útoků Ukrajina podle Galase měla informace, že Rusko identifikovalo Zakarpatskou Ukrajinu jako zranitelné místo vhodné ke zneužití etnického napětí a případně i k odštěpení regionu od Ukrajiny. "Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem byly napjaté a Rusko vidělo příležitost do toho vstoupit," dodal Galas. Po loňské invazi se však Rusové na Zakarpatskou Ukrajinu tolik nezaměřují. (pokračování...)
Kyjev 10. srpna (ČTK/Financial Times) - Hrad Svatý Mikuláš v nejzápadnějším ukrajinském okrese roky pořádal středověká představení s rytířskými souboji s dřevci, aby posílil identitu etnických Maďarů, kteří tu žili po staletí. Ale poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, cítí se být maďarská menšina v Zakarpatské oblasti sousedící s Maďarskem blíže ke Kyjevu než k Budapešti, kde premiér Viktor Orbán ještě utužil své vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše to deník Financial Times. Maďaři jsou největší z desítek etnických menšin, které žijí v historicky rozmanitém regionu vklíněném v Karpatech mezi Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Maďarská komunita, kdysi téměř 150.000 lidí, nyní čítá zhruba 70.000 až 80.000 příslušníků. "Tady nejsou žádní Maďaři, jen já. Ostatní se asimilovali... nebo odešli," řekl kastelán hradu József Bartos. "Pocítili jsme důsledky" nynější animozity mezi Budapeští a Kyjevem, dodal. Status Maďarů - zvláště právo na vzdělávání v jejich vlastním jazyce - byl dlouho jablkem sváru mezi Maďarskem a Ukrajinou. Orbán letos ve svém projevu popisujícím jeho politickou vizi obvinil Kyjev z "hungarofobie". Opakovaně také hrozil blokováním přihlášek Kyjeva do EU a NATO kvůli právům menšin. Poté, co Rusko po roce 2014 anektovalo Krym a části východní Ukrajiny, Kyjev usiloval o posílení národní identity a v roce 2017 přijal zákon omezující práva menšin, a to i ve školství. To pohněvalo maďarskou komunitu a přimělo ji podporovat Orbána. Ale po loňské plnohodnotné invazi většina Maďarů na Zakarpatské Ukrajině změnila názor. "Dříve jsem se cítil jako Maďar s ukrajinským občanstvím," řekl György Buleca, ředitel firmy dovážející zboží z Maďarska. "To se změnilo, když Orbán řekl, že toto není jeho válka a že bychom se měli dohodnout na příměří. To, co dělá Orbán, dává smysl pouze jako agenda někoho jiného," řekl Buleca s odkazem na Putina. "Válka změnila všechno. Maďaři v Zakarpatí už Orbána nepodporují," dodal s tím, že práva menšin už nejsou tématem. Školy mohou nadále vyučovat vše v maďarštině děti do deseti let, poté musí postupně zavádět ukrajinštinu. "Zákon je zákon. Jsme na Ukrajině. Je v pořádku, pokud nemluvíte ukrajinsky? Ne," řekl Buleca. "Celé toto téma zneužili Rusové; Orbán je jejich figurka," dodal. Moskva se skutečně snažila podněcovat etnické napětí, řekl Jaroslav Galas, který byl zástupcem gubernátora Zakarpatské oblasti, než se loni v březnu připojil k ukrajinským silám bojujícím na frontě. Jedno maďarské kulturní centrum v Zakarpatské oblasti se v roce 2018 stalo dvakrát terčem útoku. Ačkoli nebyl nikdo zraněn, ukrajinská tajná služba SBU zahájila rozsáhlé vyšetřování. Galas řekl, že s vyšetřovateli úzce spolupracoval a dozvěděl se, že první explozi spáchala skupina Poláků s vazbami na Rusko. Druhý výbuch byl podle Galase čistě ruskou záležitostí. "Moskva chtěla přilít olej do ohně, který zažehl školský zákon," řekl Galas. V době útoků Ukrajina podle Galase měla informace, že Rusko identifikovalo Zakarpatskou Ukrajinu jako zranitelné místo vhodné ke zneužití etnického napětí a případně i k odštěpení regionu od Ukrajiny. "Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem byly napjaté a Rusko vidělo příležitost do toho vstoupit," dodal Galas. Po loňské invazi se však Rusové na Zakarpatskou Ukrajinu tolik nezaměřují. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vědci vytvořili virtuální skanzen, ukazuje pestrost české lidové architektury' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023080902281|506732. Vydána 10.08.2023 7:00:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vědci vytvořili virtuální skanzen, ukazuje pestrost české lidové architektury' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023080902281|506732. Vydána 10.08.2023 7:00:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
