FT: Evropská komise dá Applu pokutu asi 500 milionů eur kvůli streamování hudby
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com Kredit:ozgurdonmaz
Brusel 19. února (ČTK) - Evropská komise (EK) vyměří americké technologické společnosti Apple pokutu kolem 500 milionů eur (téměř 13 miliard Kč) za porušování antimonopolních pravidel Evropské unie v souvislosti se streamováním hudby. V neděli o tom informoval britský list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené s vyšetřováním. Podle listu se předpokládá, že EK pokutu oznámí začátkem příštího měsíce.
Komise už delší dobu vyšetřuje, zda Apple nezvýhodňuje svou vlastní streamovací službu Apple Music na úkor konkurentů. Vyšetřování odstartovala stížnost, kterou v roce 2019 podala na Apple švédská streamovací služba Spotify.
Komise podle zdrojů oznámí, že praktiky Applu jsou nezákonné a v rozporu s pravidly EU na ochranu hospodářské soutěže. Obviní firmu ze zneužívání silné pozice na trhu a z potlačování konkurence, píše britský list.
Evropská komise doposud firmě Apple žádnou pokutu za porušování hospodářské soutěže nevyměřila. Americký konkurent Google dostal od EK v uplynulých letech už tři antimonopolní pokuty v celkové výši přes osm miliard eur.
Společnost Apple v lednu oznámila změny u svého operačního systému iOS, obchodu s aplikacemi App Store a také u internetového prohlížeče Safari ve snaze rozptýlit obavy EK ohledně porušování hospodářské soutěže. Firma Spotify tehdy nicméně ústupky Applu označila za 'naprostou frašku'.
Společnost Apple se k blížícímu se rozhodnutí EK v kauze kolem streamování hudby odmítla vyjádřit. Poukázala nicméně na své starší prohlášení, ve kterém označila stížnost společnosti Spotify za neopodstatněnou.
'App Store pomohl Spotify stát se nejrozšířenější streamovací službou v Evropě a my doufáme, že Evropská komise přestane řešit stížnost, která nemá žádné opodstatnění,' cituje Financial Times ze zhruba rok starého prohlášení Applu.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: BBC: Britské jednotky brání afghánským spolubojovníkům v cestě do Británie
Londýn/Kábul 19. února (ČTK) - Britské speciální jednotky brání někdejším kolegům z afghánských speciálních jednotek, po jejichž boku bojovaly, v emigraci do Británie, napsala dnes zpravodajská stanice BBC Panorama s odkazem na uniklé dokumenty. O přesun do Británie Afghánci usilovali poté, co se západní jednotky stáhly z Afghánistánu a v zemi se v srpnu 2021 opět chopilo moci islamistické hnutí Tálibán. Britské ministerstvo obrany podle BBC vede vlastní vyšetřování zamítnutých žádostí bojovníků. Stahování západních vojsk z Afghánistánu v roce 2021 bylo poměrně překotné. Mnoho zemí letecky evakuovalo své občany i afghánské spolupracovníky, kterým od nového režimu hrozilo nebezpečí kvůli vazbám na Západ. Britským speciálním jednotkám pomáhala v boji proti Tálibánu i afghánská komanda CF 333 a ATF 444, provázela je i do nejnebezpečnějších operací. Stovky žádostí afghánských vojáků byly přesto podle BBC zamítnuty. Britský deník The Independent už v listopadu uvedl, že desítky členů těchto komand, která Britové sami vycvičili, byly mláceny, mučeny nebo zabity novým režimem v Kábulu. Náměstek britského ministra obrany James Heappey nyní podle BBC oznámil přezkoumání přibližně 2000 žádostí. Připustil, že rozhodovací proces, na jehož základě byly některé žádosti zamítnuty, "nebyl důkladný". Nejméně od roku 2023 chodí žádosti členů afghánských komand do rukou těch britských, která nad nimi musí převzít patronát. Ta to však plošně odmítají, což vede k automatickému zamítnutí žádosti, zjistila BBC. BBC Panorama se rovněž seznámila s interními e-maily ministerstva obrany, v nichž úředníci spravující program relokace popisují, že nemohli zpochybnit odmítnutí speciálních jednotek, i když se domnívali, že existují pádné důvody pro přesídlení. Bývalí příslušníci SAS, elitního armádního pluku britských speciálních sil, řekli BBC Panorama, že se domnívají, že právo veta nad afghánskými žádostmi představuje pro britské speciální síly "jasný střet zájmů". (pokračování...)
Londýn/Kábul 19. února (ČTK) - Britské speciální jednotky brání někdejším kolegům z afghánských speciálních jednotek, po jejichž boku bojovaly, v emigraci do Británie, napsala dnes zpravodajská stanice BBC Panorama s odkazem na uniklé dokumenty. O přesun do Británie Afghánci usilovali poté, co se západní jednotky stáhly z Afghánistánu a v zemi se v srpnu 2021 opět chopilo moci islamistické hnutí Tálibán. Britské ministerstvo obrany podle BBC vede vlastní vyšetřování zamítnutých žádostí bojovníků. Stahování západních vojsk z Afghánistánu v roce 2021 bylo poměrně překotné. Mnoho zemí letecky evakuovalo své občany i afghánské spolupracovníky, kterým od nového režimu hrozilo nebezpečí kvůli vazbám na Západ. Britským speciálním jednotkám pomáhala v boji proti Tálibánu i afghánská komanda CF 333 a ATF 444, provázela je i do nejnebezpečnějších operací. Stovky žádostí afghánských vojáků byly přesto podle BBC zamítnuty. Britský deník The Independent už v listopadu uvedl, že desítky členů těchto komand, která Britové sami vycvičili, byly mláceny, mučeny nebo zabity novým režimem v Kábulu. Náměstek britského ministra obrany James Heappey nyní podle BBC oznámil přezkoumání přibližně 2000 žádostí. Připustil, že rozhodovací proces, na jehož základě byly některé žádosti zamítnuty, "nebyl důkladný". Nejméně od roku 2023 chodí žádosti členů afghánských komand do rukou těch britských, která nad nimi musí převzít patronát. Ta to však plošně odmítají, což vede k automatickému zamítnutí žádosti, zjistila BBC. BBC Panorama se rovněž seznámila s interními e-maily ministerstva obrany, v nichž úředníci spravující program relokace popisují, že nemohli zpochybnit odmítnutí speciálních jednotek, i když se domnívali, že existují pádné důvody pro přesídlení. Bývalí příslušníci SAS, elitního armádního pluku britských speciálních sil, řekli BBC Panorama, že se domnívají, že právo veta nad afghánskými žádostmi představuje pro britské speciální síly "jasný střet zájmů". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'FT: Evropská komise dá Applu pokutu asi 500 milionů eur kvůli streamování hudby' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Obchod (obo) - Kultura (kul) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024021901655|508979. Vydána 19.02.2024 9:42:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'FT: Evropská komise dá Applu pokutu asi 500 milionů eur kvůli streamování hudby' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Obchod (obo) - Kultura (kul) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024021901655|508979. Vydána 19.02.2024 9:42:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
