The New York Times: Čínští emigranti touží s pomocí knih po lepší Číně

Tokio/Tchaj-pej 10. března (ČTK/The New York Times) - V deštivém sobotním odpoledni se přibližně padesátka Číňanů tísní v centru Tokia v šedivém kancelářském prostoru, který slouží jako tajné knihkupectví. Přišli na přednášku o čínské feministické básnířce a revolucionářce Čchiou Ťin, která byla popravena za plány na svržení monarchie Čching před více než sto lety, píše deník The New York Times. Stejně jako ti, co se nyní scházejí, aby si vyslechli její básně, žila Čchiou Ťin v Japonsku v emigraci. Téma přednášky 'Vznik nové Číny v Tokiu' nenechává nikoho na pochybách, jaké jsou aspirace lidí, kteří se tu scházejí. Mají pro Činu novou vizi, stejně jako měla kdysi Čchiou Ťin. Veřejná setkávání a diskuze jako tato byly ještě donedávna obvyklé i v Číně, v průběhu poslední dekády ale byly stále více potlačovány. Čínská veřejnost byla systematicky odrazována od toho, aby něco sama organizovala nebo se zapojovala do občanských aktivit. V posledním roce vznikl nový způsob organizace veřejného života Číňanů - a to v emigraci. Na místech, jako je právě Japonsko. 'Vzhledem k tomu, kolik Číňanů se stěhuje do Japonska, byl potřeba prostor, kde by se lidé mohli odreagovat, podělit se o své problémy, a přemýšlet o tom, co dál,' říká Li Ťin-sing, právník zabývající se lidskými právy, který akci v lednu zorganizoval. Li se sám přestěhoval z Pekingu do Tokia loni v září kvůli obavám o svou bezpečnost. 'Lidé jako my mají poslání, usilujeme o proměnu současné Číny,' řekl. Od Tokia přes Thajsko, Amsterodam až po New York se Číňané, kterým byl v jejich vlasti odepřen přístup k účasti na veřejném životě, scházejí a nacházejí bezpečný přístav pro diskuzi v čínské komunitě přistěhovalců v exilu. Stávají se tak vědomými a angažovanými občany - přesně takovými, o jaké Komunistická strana Číny vůbec nestojí. Otvírají si knihkupectví, pořádají přednášky a zakládají komunity. Tito exulanti tak společně vytvářejí sen o alternativní Číně, o nadějeplnější společnosti. V tomto procesu si sami pro sebe znovu definují, co to znamená být Číňanem. V loňském roce byla v Tokiu otevřena čtyři čínská knihkupectví. Pravidelná feministická stand-up show, která začala v roce 2022 v New Yorku, byla tak úspěšná, že čínské feministky v nejméně čtyřech dalších amerických městech, stejně jako v Londýně, Amsterodamu a Vancouveru v Britské Kolumbii, začaly podobné show také pořádat. Čínští přistěhovalci v Evropě založili desítky neziskových organizací zaměřených na LGBTQ komunitu, pořádají protesty a zabývají se dalšími tématy. Většina takových organizací není ryze politická, ani se nesnaží svrhnout současnou čínskou vládu, přesto někteří účastníci živí naději, že se jednoho dne budou moct vrátit do demokratické Číny. Exulanti, kteří organizují společenská setkávání, říkají, že je důležité naučit se žít život beze strachu, důvěřovat si navzájem a snažit se žít naplněný a smysluplný život i v exilu. Příliš mnoho Číňanů se i po letech bojí účastnit se veřejných akci, které neodpovídají tradiční rétorice Komunistické strany Číny. Ale protest z roku 2022, kdy Číňané demonstrovali s prázdnými listy papíru vzdorujíc přísným protipandemickým opatřením, inspiroval demonstranty z Číny i v jiných zemích. Lidé si uvědomili, že nejsou sami, kdo chtějí uvažovat a jednat svobodně a začali vyhledávat lidi s podobným smýšlením. I Li-maj, který žije v Japonsku už desátým rokem, je jedním z těch, kteří se po protestech z roku 2022 pravidelně zapojují a organizují demonstrace a přednášky v Tokiu. Sám byl překvapen, když přišel na přednášku jedné novinářky, která hovořila o svém podcastu. 'Bylo tam snad 300 lidí!', divil se mladý muž I Li-maj, který uvedl raději jen svou přezdívku, protože se obává represí ze strany čínské vlády. Čína měla možná mezi roky 2000 a 2010 něco, co německý filozof Jürgen Habermas nazývá 'veřejnou sférou'. Úřady nechávaly prostor pro veřejnou debatu, i když stále částečně cenzurovanou, ale možnou i vně oficiálních státních struktur a politicky organizovaného života. Ve velkých čínských městech byly tehdy nejprodávanějšími tituly v knihkupectvích Demokracie v Americe od Alexise de Tocqueville a Cesta do otroctví od Friedricha A. Hayeka. Nezávislé filmy, dokumenty a undergroundové časopisy zkoumaly témata, která se komunistické straně nelíbila, ale tolerovala je: historii, sexualitu a distribuci nerovnosti ve společnosti. V průběhu deseti let od nástupu Si Ťin-pchinga do čela země na konci roku 2012 ale všechny podobné iniciativy musely skončit. Investigativní novináři přišli o média, kam by mohli psát, právníci zabývající se lidskými právy byli uvězněni nebo zbaveni oprávnění a některá knihkupectví byla nucena zavřít. Žen Č'-čchiang, realitní magnát, který založil knižní klub, si odpykává 18 let vězení za kritiku prezidenta Si Ťin-pchinga. Zástupci nevládních organizací, feministky a LGBTQ aktivisté byli pronásledováni, umlčováni nebo nuceni odejít do exilu. V návaznosti na to mnoho Číňanů svou vlast opustilo. Uteklo před její vládou a vládní propagandou do míst, kde se mohou cítit svobodně. Teď se mohou vzájemně propojit a podpořit a poskytnout tak Číňanům uvnitř Číny nebo i mimo ni společnou platformu pro komunikaci a formulaci představ o jiné budoucnosti. 'Nezáleží na tom, proti čemu se stavíte, ale po jakém životě toužíte,' říká Čang Ťie-pching, čínská majitelka knihkupectví v Tchaj-peji a v thajském městě Čchíengmaj. Chce, aby se v jejích obchodech cítil dobře každý člověk přicházející z Číny a hledající oporu v knihách. 'Chci, aby moje knihkupectví bylo místem, kam mohou Číňané z celého světa přijít a vyměňovat si své názory a zkušenosti,' říká Čang, která se narodila v pevninské Číně. cht zdp - sdílejte článek