RFE/RL: Peníze Američanů za falešné karty s Trumpem končí v Severní Makedonii
Skopje 9. března (ČTK/RFE/RL) - Loni v září si 86letá Ann Brattonová myslela, že narazila na životní investici. Reklama na jednom ze šifrovaných kanálů aplikace Telegram, ke které se důchodkyně z oblasti Nashvillu připojila, nabízela takzvané Trumpovy karty - podobné debetním - s podobiznou miliardáře a exprezidenta Donalda Trumpa, přičemž na každé mělo být "přednabito" 200.000 dolarů, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Někteří mladí lidé našli způsob, jak si rychle vydělat slušné finanční prostředky, ale nyní vidím, že stejnou cestou jdou i další generace mladých lidí...
Po letech vyhazování desítek tisíc dolarů za sběratelské bankovky, mince a další Trumpovy memorabilie si spočítala, že takto může vydělat celé jmění. Netušila však, že za nabídkou karet s názvem Trump Collection stojí neprůhledná skupina internetových prodejců odkudsi z Balkánu, vzdáleného 8500 kilometrů. Zdá se, že republikánský uchazeč o prezidentskou nominaci ani žádná z jeho organizací nemají s výrobci, platformami ani prodejci nic společného.
Upadající průmyslové město Veles v Severní Makedonii je již nějakou dobu nechvalně známé jako domov podvodníků, kteří zpeněžují Trumpovu popularitu ve Spojených státech i po celém světě. Je zde veřejným tajemstvím, že překvapivě úspěšný průmysl digitálních dezinformací a falešných zpráv, který v tomto městě vznikl společně s Trumpovým politickým vzestupem, pomohl položit základy nového prosperujícího podnikání s falešným zbožím prodávaným prostřednictvím šifrovaných kanálů konzervativcům a "vlastencům" za oceánem.
Místní úřady přiznávají, že pachatelé zřejmě dosahují obrovských zisků tím, že se jim daří přesvědčovat Trumpovy přívržence ve Spojených státech, že návrat 45. prezidenta USA k moci zajistí držitelům padělaného zboží obrovské zisky.
"Věřím v prezidenta Trumpa a myslím si, že je čestný. Věřila jsem, že investuji do budoucnosti," řekla Brattonová o svém sedm let trvajícím rozhazování peněz za kvazibankovky, žetony, mince a nejnověji i falešné debetní karty. "Už si ani nepamatuji, kde se to všechno inzerovalo," dodala s tím, že celkově utratila "hodně přes 30.000 dolarů".
Balkánská služba RFE/RL během měsíců pátrání identifikovala 69 osob, které zveřejňovaly nabídky těchto falešných karet, přičemž digitální stopa dvou třetin z nich vedla právě do Velesu. Skutečný počet prodejců, kteří takovéto zboží nabízeli nepozorným zákazníkům, je však pravděpodobně mnohem vyšší.
Veles a jeho zhruba 45.000 obyvatel se stal synonymem oportunismu kolem Trumpova hnutí před prezidentskými volbami v USA v roce 2016, kdy zde vzniklo více než 100 politicky zaměřených webových stránek šířících falešné zprávy a výzvy ohledně ožehavých témat kampaně. Stránky využívaly obsah ze zuřivých stranických diskusí a inzerovaly jej prostřednictvím facebooku, čímž dosahovaly milionů zobrazení měsíčně.
Příslušné orgány ve Spojených státech - FBI a Federální obchodní komise - ani v Severní Makedonii zatím na klamavé reklamy nijak zjevně nereagovaly. RFE/RL zaslala Trumpově kampani dotazy k takzvaným Trumpovým kartám, ale nedostala odpověď.
Jak funguje podvodné schéma, které využívá mimo jiné falešné snímky celebrit s těmito produkty? Pozoruhodně jednoduše: podle inzerátu uzpůsobeného americkému čtenáři se výrobky s Trumpovým vyobrazením, ať už mince, nálepky či známky, v budoucnu stanou platidlem a nabudou milionových hodnot, jakmile se Trump opět dostane k moci. O podobných schématech z dřívějších let v posledních letech informovala také americká média.
Na Velesu jsou podle jeho starosty Marka Koleva stále vidět známky krachu průmyslu v 90. letech, mnoho lidí tehdy přišlo o práci. "Někteří mladí lidé našli způsob, jak si rychle vydělat slušné finanční prostředky, ale nyní vidím, že stejnou cestou jdou i další generace mladých lidí," řekl Kolev. Přiznal, že prodej "nějakých trumpovských výrobků", který může být "legální i nelegální", je zde veřejným tajemstvím. K tomu, aby mohla být věc předána policii, ale podle něj chybí důkazy.
Městem se podle Koleva prohánějí luxusní auta, která mají nalákat další lidi k tomuto pochybnému podnikání. "Nemůžete někoho nutit, aby pracoval a postupoval krok za krokem, když někdo v jeho věku vydělal přes noc půl milionu eur, milion nebo dva miliony eur," řekl starosta. "Vidíte ho v Dubaji na jachtě - jak můžete jeho vrstevníka nutit, aby se stal inženýrem a pracoval za průměrný plat v místní továrně?"
Podle údajů severomakedonského finančního úřadu nahlásilo za poslední dva roky 98 osob z Velesu a okolí mladších 35 let příjmy ze Spojených států v celkové výši přibližně 11 milionů dolarů. Většina z nich údajně pocházela z marketingu a internetových služeb.
abl mka - sdílejte článek
Následuje: Členství v Evropské unii zajišťuje podle analytiků Slovensku prosperitu
Bratislava 9. března (zpravodaj ČTK) - Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje. "Možnost podnikat na společném trhu výrazně rozšířila prostor pro slovenské exportéry, ale stejně tak se značně rozšířily regulační podmínky. Když se podíváme na podmínky k podnikání v 90. letech minulého století a po vstupu do EU, došlo k výraznému zlepšení," uvedl analytik nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz Radovan Ďurana. Podle ekonoma bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mateje Horňáka investice z evropských fondů jsou klíčovou součástí veřejných investic na Slovensku a v mnoha oblastech představují prakticky jediný zdroj krytí větších projektů. "Bohužel i po 20 letech v EU jsme stále nenašli fungující, efektivní a hladký způsob čerpání a rozdělování těchto fondů, což způsobilo i propadnutí jisté části z nich," uvedl. Ďurana uvedl, že evropské fondy vyvolaly u politiků pocit, že není potřeba investovat vlastní zdroje, a dali proto přednost rozdávání v podobě různých sociálních programů místo investic na podporu ekonomického růstu. Slovenské ministerstvo zahraničí v únoru uvedlo, že díky evropským fondům se na Slovensku podařily investice za 30 miliard eur (759 miliard korun). Tato částka odpovídá například téměř celkovým výdajům slovenského státního rozpočtu za rok 2023. Chybějící reformy podle ekonomů ovšem způsobily, že Slovensko pomaleji, než by mohlo, dobíhá životní úroveň EU. (pokračování...)
Bratislava 9. března (zpravodaj ČTK) - Členství Slovenska v Evropské unii je klíčovým faktorem, který zemi zajišťuje její prosperitu a ukotvení demokratických principů. Chybějící reformy ale brzdí Slovensko při dobíhání průměrné životní úrovně v evropském bloku. Uvedli to analytici oslovení ČTK. Alternativa ke členství v EU, do níž Slovensko vstoupilo spolu s Českem a dalšími osmi zeměmi v roce 2004, podle nich neexistuje. "Možnost podnikat na společném trhu výrazně rozšířila prostor pro slovenské exportéry, ale stejně tak se značně rozšířily regulační podmínky. Když se podíváme na podmínky k podnikání v 90. letech minulého století a po vstupu do EU, došlo k výraznému zlepšení," uvedl analytik nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz Radovan Ďurana. Podle ekonoma bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mateje Horňáka investice z evropských fondů jsou klíčovou součástí veřejných investic na Slovensku a v mnoha oblastech představují prakticky jediný zdroj krytí větších projektů. "Bohužel i po 20 letech v EU jsme stále nenašli fungující, efektivní a hladký způsob čerpání a rozdělování těchto fondů, což způsobilo i propadnutí jisté části z nich," uvedl. Ďurana uvedl, že evropské fondy vyvolaly u politiků pocit, že není potřeba investovat vlastní zdroje, a dali proto přednost rozdávání v podobě různých sociálních programů místo investic na podporu ekonomického růstu. Slovenské ministerstvo zahraničí v únoru uvedlo, že díky evropským fondům se na Slovensku podařily investice za 30 miliard eur (759 miliard korun). Tato částka odpovídá například téměř celkovým výdajům slovenského státního rozpočtu za rok 2023. Chybějící reformy podle ekonomů ovšem způsobily, že Slovensko pomaleji, než by mohlo, dobíhá životní úroveň EU. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'RFE/RL: Peníze Američanů za falešné karty s Trumpem končí v Severní Makedonii' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024022701844|509233. Vydána 09.03.2024 12:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'RFE/RL: Peníze Američanů za falešné karty s Trumpem končí v Severní Makedonii' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024022701844|509233. Vydána 09.03.2024 12:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.