V bruselské bytové galerii vystavuje své mapy česká umělkyně Jana Kasalová

Brusel 7. dubna (zpravodajka ČTK) - Muchláže z map, slepé mapy, ale i část mapy Prahy zachycující jednotlivé ulice. Svá originální díla v Bruselu vystavuje česká umělkyně Jana Kasalová. Obrazy i další exponáty jsou v těchto dnech k vidění v kulturním prostoru a bytové galerii s názvem Bohemian Art Space nedaleko sídla Evropského parlamentu. Za nápadem provozovat malou bytovou galerii stojí Petr Bergmann, původně manažer a producent v umělecké oblasti, který od roku 2000 žije na Broumovsku a věnuje se tamní historii. Hlavním záměrem Bohemian Art Space je představit v Bruselu současné české umění, ale také právě Broumovsko a činnost tamního Institutu regionální paměti, řekl ČTK Bergmann. Vstup do bytové galerie vypadá nenápadně, jakmile se ale návštěvník přes dvůr dostane dovnitř, otevře se pro něj nečekaný umělecký prostor. První výstava se v Bohemian Art Space konala na podzim roku 2022. "Prostor vlastní můj kamarád Dalibor Mladenka, který ho ale prakticky téměř nevyužívá. Já jsem přitom chtěl už dlouho představit tady v Bruselu svou práci na Broumovsku, kde se zabývám regionální historií. Hledal jsem nějaké prostory, ale nikdo s námi tehdy spolupracovat nechtěl," popsal Bergmann. "Když jsem tady byl asi potřetí, řekl jsem Daliborovi: Pojďme to dělat u tebe, založíme si vlastní galerii a uděláme si to po svém," dodal s tím, že nyní se už situace změnila a spolupracují s Českým centrem v Bruselu a jeho ředitelkou Kristýnou Halounovou. Daliborovi Mladenkovi, který v Bruselu žije, se tehdy nápad líbil a okamžitě si plácli. V říjnu roku 2022 pak galerie přivítala první výstavu o trutnovském sochaři Emilu Schwantnerovi. Právě Petr Bergmann je i autorem knihy o tomto významném sochaři severovýchodního pohraničí, která nese název Osudy psané dlátem, nyní o něm natáčí dokumentární seriál. Peníze se přitom snaží získat přímo od lidí v crowdfundingové kampani. Druhou výstavu měl v bruselském prostoru výtvarník a vizuální umělec Mark Ther, nyní jsou v bytové galerii k vidění právě díla Jany Kasalové. Návštěva galerie je možná po všechny dny v týdnu, nicméně výhradně po předchozí rezervaci přes e-mail či telefon. Financování celého projektu je v současné době jen na Bergmannovi a Mladenkovi. "Zatím to financujeme já s Daliborem. Dalibor platí provoz, já uměleckou produkci. Když je to spojené s činností Institutu regionální paměti, tak to podpoříme i z prostředků institutu," popsal Bergmann. "Zkoušeli jsme i nějaké granty, ale nic nedopadlo, všechno bylo zamítnuté. Takže je to v tuto chvíli taková soukromá galerie," dodal. "S Petrem Bergmannem jsem poprvé spolupracovala v roce 2021 v Broumově na výstavě k výročí 300 let od vzniku Müllerovy mapy. Přivezla jsem tam svůj sudetský projekt, kterým se zabývám téměř 15 let a ve kterém zpracovávám příběhy po vysídlení německé menšiny z pohraničí a rovněž i příběhy českoněmeckých názvů, které v té krajině zůstaly," zavzpomínala Kasalová. Do Bruselu přivezla výběr ze svých prací, které by se daly označit jako manipulované mapy. Převažují muchláže, ve dvou případech map Bruselu v kombinaci s korálky, které pochází z pozůstalosti po dědovi Kasalové. Dále jsou na výstavě k vidění slepé mapy, reflektující sudetskou problematiku ztráty místní paměti, demolice obcí a lokalit, přepisování názvů a historického odkazu. Česká umělkyně je autorkou obřích pláten znázorňujících velká světová města a propletenost jejich ulic. Výřez jednoho z těchto děl je nyní v belgické metropoli. "Poměrně dlouho jsem zpracovávala nápad, jestli by se daly z velkoměst vyextrahovat jen názvy. Dva roky jsem bádala, jak to technologicky udělat, a zjistila jsem, že to jde," popsala v rozhovoru s ČTK Kasalová. Výsledkem jsou podle ní obrazy, které jsou určené k dvojímu čtení. "Není to pro každého, jen pro citlivější, vnímavější. Zdálky vidíte určitý obrys, který vás přitáhne a říkáte si: Co to je za kresbu? Když se ale přiblížíte, tak zjistíte, že ty linky nejsou kresba, ale že jsou to názvy ulic. A za každým názvem ulice jsou tisíce příběhů lidí, kteří tam bydleli," dodala Kasalová. Proč jí zajímají zrovna mapy? "Není to úplně o mapách, je to dáno spíš cestováním. Ráda cestuju, hlavně za prací, a mapy jsou taková pomůcka. Spoustu lidí mapy fascinují a mě přitahují už od dětství," uvedla česká výtvarnice. "Víte, co je také důležité? Mapy nás uklidňují. Listování v atlasech. To tady a teď, najednou na té mapě je to dáno. Mapy mají terapeutický a uklidňující účinek, stejně jako umění," dodala. Díla Kasalové bude možné vidět v Bruselu až do září. Už nyní ale Bergmann pracuje na přípravě další výstavy, která bude tentokrát o belgickém malíři a grafikovi Henrym Bodartovi z Namuru a o podobně zapomenutém českém Němci, kreslíři, grafikovi a malíři Karlu Schwetzovi. Ačkoli se osobně neznali, jejich tvorba byla na vrcholu ve stejné době, ve 20. a 30. letech minulého století, tvořili stejnou technikou a rovněž i podobné motivy. "Schwetz působil na Broumovsku, učil na textilní škole ve Stárkově, chodil po krajině a vytvářel krásné lepty," uvedl Bergmann, který je zároveň sběratelem a právě o díla obou těchto umělců se zajímá. Výstava by se měla konat od podzimu v belgické metropoli, pak i v Broumově. Tereza Šupová mka jd - sdílejte článek