Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
Washington 3. listopadu (ČTK/Bloomberg) - Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Hodně bude záležet nejenom na tom, kdo v boji o Bílý dům zvítězí, ale také na tom, která z obou hlavních politických stran ovládne Kongres. To platí zejména pro daňové návrhy, které musejí schvalovat zákonodárci. Přesto má prezident nezávislou pravomoc přijímat významná rozhodnutí, zejména v oblasti obchodu a přistěhovalectví.
Zde je pohled na pět nejvýznamnějších ekonomických dopadů výsledku nadcházejících voleb:
Daně
Trump staví snížení daní z příjmu do popředí své kampaně. Slíbil, že prodlouží daňové škrty schválené za jeho prvního funkčního období, které by jinak přestaly platit na konci příštího roku. Ještě více snížit by chtěl daně z příjmů právnických osob. V kampani nastínil i další návrhy na snížení daní, včetně ukončení zdanění spropitného, odměňování přesčasů a dávek sociálního zabezpečení. Tvrdí, že výpadek příjmů by částečně kompenzovala nová cla na dovážené zboží.
Harrisová se jen zavázala prodloužit Trumpovy daňové škrty z roku 2017 pro ty, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů (9,4 milionu Kč) za rok. Říká, že zruší končící daňové škrty pro nejbohatší Američany, zavázala se zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob a zavést chce minimální daň pro miliardáře. Rozšířila by rodinám daňové úlevy na děti a nabídla by úlevy pro menší podniky.
Blížící se konec platnosti daňových škrtů z roku 2017 si v příštím roce pravděpodobně vynutí změny v daňové legislativě. Žádná ze stran nechce převzít zodpovědnost za zvýšení daní pro střední třídu, takže daňová politika bude na příštím zasedání dominovat jednání Kongresu. Pro výsledek bude rozhodující složení Kongresu. Jasné volební vítězství, kdy stejná strana získá kontrolu nad prezidentským úřadem, Senátem a Sněmovnou reprezentantů, by uvolnilo cestu stranickému plánu. Rozdělená vláda by si naopak vynutila vyjednanou dohodu.
Obchod
Největší potenciální šok pro podnikání by přišel z Trumpova plánu prudce zvýšit cla, čímž by se Trump snažil donutit firmy k přesunu výroby do USA. Republikánský kandidát navrhuje minimální cla mezi deseti a 20 procenty na veškeré dovážené zboží a clo 60 procent nebo více na zboží dovážené z Číny. Organizace Bloomberg Economics předpokládá, že maximální verze plánu s celoplošným clem ve výši 20 procent by snížila hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států o 0,8 procenta a přidala 4,3 procenta k inflaci do roku 2028, pokud by k odvetným opatřením přistoupila jen Čína. Pokud by na Trumpova opatření zareagoval i zbytek světa, HDP by to snížilo o 1,3 procenta, avšak inflaci by to zvýšilo mírněji, a sice o 0,5 procenta. A to proto, že by americká ekonomika byla celkově slabší.
Harrisová naznačila širokou kontinuitu s obchodní politikou administrativy současného prezidenta Joea Bidena a také varovala, že Trumpovy návrhy by pro spotřebitele znamenaly nutnost platit "národní daň z obratu“. Oba kandidáti uvedli, že zablokují navrhované převzetí ocelářské firmy United States Steel, k němuž se chystá podnik z Japonska. To signalizuje shodu na přísném postupu k zahraničním investicím v citlivých sektorech. Prezident má v USA značnou jednostrannou pravomoc jednat o obchodní politice.
Přistěhovalectví
Trump slíbil největší deportaci migrantů bez dokladů v historii, což je opatření, které by okamžitě zasáhlo mnoho odvětví ekonomiky, zejména stavebnictví, pohostinství a maloobchod. Právě tyto sektory jsou silně závislé na práci imigrantů – ať už jsou v zemi legálně, či ilegálně. Ekonomové tvrdí, že takový krok by otřásl trhem práce, narušil podnikání a jeho provedení by stálo miliardy dolarů.
Harrisová by podnikla mnohem skromnější kroky. Slíbila, že znovu zavede legislativu omezující nelegální překračování hranic, politiku, která by v případě rozděleného Kongresu po volbách vyžadovala podporu obou stran. Prezident má i v otázce přistěhovalectví rozsáhlé pravomoci.
Energie
Trump razí heslo "vrtat, bejby, vrtat“. Slibuje, že omezí regulaci při těžbě ropy, zemního plynu a uhlí, a slibuje, že zpřístupní více federální půdy k produkci fosilních paliv. Argumentuje zejména tím, že sníží náklady. Bývalý prezident rovněž říká, že ukončí politiku Bidenovy administrativy, která nabízí dotace na podporu takzvané zelené energie.
Harrisová naopak preferuje transformaci energetiky a přechod na čistší zdroje. Viceprezidentka se zavázala snížit náklady na energii v domácnostech, ale počítá s tím, že klimatickou krizi bude řešit prostřednictvím čisté energie a ochrany veřejných pozemků.
Deficity
Pokud jakýkoliv z kandidátů své plány prosadí, deficit veřejných financí se v USA zvýší, říkají analytici. Za Trumpa by ale zvýšení schodku podle nich bylo téměř dvojnásobné. Větší deficity obvykle znamenají vyšší úrokové sazby a výpůjční náklady, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky. Plány Harrisové by zvýšily deficit kumulativně až o 3,95 bilionu dolarů za deset let, zatímco Trumpovy plány by schodek zvýšily až o 7,75 bilionu dolarů, odhaduje Výbor pro zodpovědný federální rozpočet, což je nadstranická organizace zaměřená na fiskální problematiku.
Investoři zatím vyhlídky americké fiskální politiky hodností vcelku optimisticky, bez ohledu na to, kdo ve volbách zvítězí. Chuť nakupovat americké státní dluhopisy trvá, i když deficit za fiskální rok do 30. září vzrostl na 1,83 bilionu dolarů z 1,7 bilionu USD v předchozím roce.
Přesto někteří analytici varují, že neudržitelná fiskální trajektorie může na trhu způsobit výraznější kolísání. Státní dluh Spojených států by měl už letos dosáhnout 99 procent HDP. Bloomberg Economics odhaduje, že pokud své plány prosadí Trump, deficit se do roku 2028 zvýší na 116 procent. Kdyby své plány prosadila Harrisová, tak i její konzervativnější plány zvýší deficit na 109 procent HDP. Rozdělená vláda, ve které má opoziční strana pod kontrolou alespoň jednu komoru Kongresu, by mohla deficity omezit, protože Kongres musí schvalovat výdaje i daně.
spr - sdílejte článek
Následuje: Eurokomisaři předstoupí před europoslance, čekají je náročná slyšení
Brusel 3. listopadu (zpravodajka ČTK) - Prokázat své znalosti a přesvědčit europoslance, že svou novou práci budou brát vážně a navíc při ní budou respektovat Evropský parlament (EP). Takový úkol čeká na 26 kandidátů na nové eurokomisaře, kterým v pondělí odpoledne začínají slyšení před jednotlivými výbory EP. Český kandidát Jozef Síkela, který má mít na starosti oblast mezinárodní spolupráce, vystoupí před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE) ve středu 6. listopadu od 14:30 a takzvané grilování bude trvat tři hodiny. Pokud všichni kandidáti při slyšení uspějí, mohla by nová Evropská komise (EK) po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince. Slyšení se konají před jednotlivými výbory EP podle toho, jaké má daný eurokomisař na starosti portfolio. Někdy jde o oblast velmi rozsáhlou, proto se slyšení budou účastnit europoslanci z několika výborů najednou. Například slovenský kandidát Maroš Šefčovič - budoucí komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost - je prvním na řadě v pondělí ve 14:30 a předstoupí před Výborem pro mezinárodní obchod (INTA) a před Výborem pro ústavní záležitosti (AFCO). Belgickou kandidátku Hadju Lahbibovou, která má být komisařkou pro krizové řízení, ale čeká ve středu ráno grilování dokonce před čtyřmi výbory. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová jako už schválená šéfka unijní exekutivy žádné slyšení nepodstupuje. Jednotlivá slyšení se vždy budou konat dvě najednou, a to od pondělního do čtvrtečního odpoledne. V pátek 8. listopadu a v pondělí 11. listopadu žádná nebudou a v úterý 12. listopadu se budou na závěr konat slyšení šesti výkonných místopředsedů: ráno jsou programu Ital Raffaelle Fitto a Estonka Kaja Kallasová, odpoledne Rumunka Roxana Minzatuová a Francouz Stéphane Sejourné, večer pak Finka Henna Virkkunenová a Španělka Teresa Riberaová. Sestavení harmonogramu slyšení nebylo jednoduché, jednotlivé politické frakce si totiž byly vědomy možného nesouhlasu jiných s některými kandidáty, a proto usilovaly o to, aby byla posloupnost grilování "taktická". Například některým europoslancům z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) úplně nesedí španělská kandidátka Riberaová z frakce socialistů a demokratů (SD), která má být výkonnou místopředsedkyní EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Riberaová jde na slyšení jako poslední v úterý 12. listopadu večer. V ten samý den ráno ale čeká slyšení také italského kandidáta Raffaeleho Fitta, budoucího výkonného místopředsedu EK pro reformy a soudržnost, který patří právě k frakci konzervativců z ECR. Podle mnohých expertů tak budou jednotlivé frakce ve výborech volit taktiku: když vy nám "potopíte" našeho kandidáta, my vám neschválíme toho vašeho. Výsledkem by pak mohlo být, že všichni kandidáti projdou. Budoucí eurokomisaři už v uplynulých týdnech odpověděli na písemné dotazy europoslanců, intenzivně se připravovali na slyšení a zároveň si začali sestavovat své kabinety. S přípravou na slyšení jim kromě lidí z jejich takzvaného přechodného týmu pomáhalo přímo i generální ředitelství, které pod jejich portfolio spadá. Právě před lidmi z tohoto ředitelství mohli podstoupit i takzvané přípravné slyšení, aby se připravili na otázky, kterým mohou od europoslanců čelit. "Vím, že mnoho komisařů to nedělá, protože se necítí dobře, když je mučí zaměstnanci jejich generálního ředitelství. Možná to souvisí i s egem," řekl bruselskému listu Politico nyní odcházející eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius z Litvy. On sám v roce 2019 podobné přípravné slyšení absolvoval dokonce dvakrát. Někteří z kandidátů rovněž v mezičase absolvovali nejrůznější jazykové kurzy a mohli si také požádat o školení od expertů komise na psaní projevů. "Psal jsem si svůj tehdejší projev třiadvacetkrát, pamatoval jsem si ho velmi dobře," uvedl Sinkevičius. (pokračování...)
Brusel 3. listopadu (zpravodajka ČTK) - Prokázat své znalosti a přesvědčit europoslance, že svou novou práci budou brát vážně a navíc při ní budou respektovat Evropský parlament (EP). Takový úkol čeká na 26 kandidátů na nové eurokomisaře, kterým v pondělí odpoledne začínají slyšení před jednotlivými výbory EP. Český kandidát Jozef Síkela, který má mít na starosti oblast mezinárodní spolupráce, vystoupí před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE) ve středu 6. listopadu od 14:30 a takzvané grilování bude trvat tři hodiny. Pokud všichni kandidáti při slyšení uspějí, mohla by nová Evropská komise (EK) po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince. Slyšení se konají před jednotlivými výbory EP podle toho, jaké má daný eurokomisař na starosti portfolio. Někdy jde o oblast velmi rozsáhlou, proto se slyšení budou účastnit europoslanci z několika výborů najednou. Například slovenský kandidát Maroš Šefčovič - budoucí komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost - je prvním na řadě v pondělí ve 14:30 a předstoupí před Výborem pro mezinárodní obchod (INTA) a před Výborem pro ústavní záležitosti (AFCO). Belgickou kandidátku Hadju Lahbibovou, která má být komisařkou pro krizové řízení, ale čeká ve středu ráno grilování dokonce před čtyřmi výbory. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová jako už schválená šéfka unijní exekutivy žádné slyšení nepodstupuje. Jednotlivá slyšení se vždy budou konat dvě najednou, a to od pondělního do čtvrtečního odpoledne. V pátek 8. listopadu a v pondělí 11. listopadu žádná nebudou a v úterý 12. listopadu se budou na závěr konat slyšení šesti výkonných místopředsedů: ráno jsou programu Ital Raffaelle Fitto a Estonka Kaja Kallasová, odpoledne Rumunka Roxana Minzatuová a Francouz Stéphane Sejourné, večer pak Finka Henna Virkkunenová a Španělka Teresa Riberaová. Sestavení harmonogramu slyšení nebylo jednoduché, jednotlivé politické frakce si totiž byly vědomy možného nesouhlasu jiných s některými kandidáty, a proto usilovaly o to, aby byla posloupnost grilování "taktická". Například některým europoslancům z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) úplně nesedí španělská kandidátka Riberaová z frakce socialistů a demokratů (SD), která má být výkonnou místopředsedkyní EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Riberaová jde na slyšení jako poslední v úterý 12. listopadu večer. V ten samý den ráno ale čeká slyšení také italského kandidáta Raffaeleho Fitta, budoucího výkonného místopředsedu EK pro reformy a soudržnost, který patří právě k frakci konzervativců z ECR. Podle mnohých expertů tak budou jednotlivé frakce ve výborech volit taktiku: když vy nám "potopíte" našeho kandidáta, my vám neschválíme toho vašeho. Výsledkem by pak mohlo být, že všichni kandidáti projdou. Budoucí eurokomisaři už v uplynulých týdnech odpověděli na písemné dotazy europoslanců, intenzivně se připravovali na slyšení a zároveň si začali sestavovat své kabinety. S přípravou na slyšení jim kromě lidí z jejich takzvaného přechodného týmu pomáhalo přímo i generální ředitelství, které pod jejich portfolio spadá. Právě před lidmi z tohoto ředitelství mohli podstoupit i takzvané přípravné slyšení, aby se připravili na otázky, kterým mohou od europoslanců čelit. "Vím, že mnoho komisařů to nedělá, protože se necítí dobře, když je mučí zaměstnanci jejich generálního ředitelství. Možná to souvisí i s egem," řekl bruselskému listu Politico nyní odcházející eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius z Litvy. On sám v roce 2019 podobné přípravné slyšení absolvoval dokonce dvakrát. Někteří z kandidátů rovněž v mezičase absolvovali nejrůznější jazykové kurzy a mohli si také požádat o školení od expertů komise na psaní projevů. "Psal jsem si svůj tehdejší projev třiadvacetkrát, pamatoval jsem si ho velmi dobře," uvedl Sinkevičius. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024110303501|512014. Vydána 03.11.2024 18:35:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024110303501|512014. Vydána 03.11.2024 18:35:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.