Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Tokio 1. května (ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian. Japonsko má 125 milionů obyvatel.
Pilotní systém v prefektuře Tojama ve středním Japonsku bude sledovat živé přenosy z vládních, městských a soukromých bezpečnostních kamer, aby identifikoval medvědy pohybující se v blízkosti obydlených oblastí a okamžitě zaslal varování příslušným úřadům.
Umělá inteligence bude rovněž využívána ke sledování vzorců pohybu medvědů a k předvídání jejich budoucího pobytu. Pokud bude tento systém úspěšný, bude zaveden i v dalších částech země s významnou populací medvědů.
V 19 japonských prefekturách bylo ve dvanácti měsících do konce března zaznamenáno šest mrtvých při útocích medvědů a přes 200 zraněných, což jsou nejvyšší čísla od doby, kdy jsou k dispozici celostátní údaje.
Za významné faktory přispívající k nárůstu počtu střetů s medvědy považují odborníci aktuální nedostatek jejich přirozené potravy, vylidňování venkova a s ním spojený trvalý pokles počtu dětí v menších městech a vesnicích, jejichž hlučnější chování pomáhalo medvědy odhánět.
Útok medvěda na malé nákladní auto na severním ostrově Hokkaidó 28. dubna zachytila palubní kamera. Dramatické záběry zachycují také mládě, které právě přešlo horskou silnici před nákladním autem a útok ve vysoké rychlosti mohl být akcí ochranářské matky. Je slyšet, jak řidič křičí: 'Už zase běží, to není dobré!'
Střety lidí s medvědy ve střední Evropě byly v poslední době zaznamenány zejména na Slovensku. Značnou pozornost vyvolal případ z letošního března, kdy medvěd zranil několik lidí ve městě Liptovský Mikuláš na severu země. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba později informoval, že útočící medvěd byl zastřelen, podle zástupce opozice ale zásahový tým zastřelil jinou šelmu. Téma možné regulace počtu chráněných medvědů zasáhlo na Slovensku do kampaně před loňskými parlamentními volbami i před nedávnou volbou prezidenta.
cht jrm - sdílejte článek
Následuje: Der Spiegel: Třicet let od konce apartheidu v JAR už Mandela není jen hrdinou
Johannesburg 1. května (ČTK/Der Spiegel) - V chladném ránu stojí Lawrence Manaka ve stínu kuželovité věže na černošském předměstí Soweto, jihozápadně od Johannesburgu, a rozhořčuje se nad vládou své země. Na deseti kovových deskách před ním jsou vyryty požadavky Charty svobody, základního dokumentu sjednoceného odboje proti apartheidu, napsal německý časopis Der Spiegel. Na první desce stojí nápis "Vládnoucí silou musí být lid" - základní požadavek, který Africký národní kongres (ANC), strana Nelsona Mandely a jeho spojenců, před 30 lety vznášela. Kromě toho jim šlo o rovná práva v oblasti bezpečnosti, pracovního práva, přístupu ke vzdělání a o prosperitu země. Lawrence Manaka obchází monument a čte nahlas teze a principy, které tehdejší bojovníci za svobodu zformulovali. V roce 1994 po konci apartheidu to měla být základní pravidla, podle kterých se měla zformovat nová Jihoafrická republika. Pro jednadvacetiletého Manaku je tento památník připomínkou porušených slibů. "Staří bojovníci za rovnoprávnost zbohatli. Ale tady v místě památníku lidé trpí hladem," říká mladý muž. Manaka studuje politologii a ekonomii na univerzitě v Johannesburgu, nově se chce stát politikem. Poslední dubnový víkend to bylo přesně 30 let od prvních svobodných voleb v Jihoafrické republice, které období apartheidu ukončily. Nyní ale mladá generace na tehdejší hrdiny odboje nahlíží stále kritičtěji, i s notnou dávkou zlosti a naštvání. Manaka se ale neohlíží za minulostí se sentimentem těch, kteří zažili staré časy. Narodil se v roce 1994, jako součástí takzvané generace Born Free, tedy narozených do svobody, a nikdy apartheid nezažil. Ale 30 let od vize Nelsona Mandely o různorodém a barevném národu, který spolu bude žít v míru a prosperitě, se nejrozvinutější země afrického kontinentu a nejsilnější africká ekonomika nachází na pokraji zhroucení. Příkopy mezi bohatými a chudými se nezmenšují, Jihoafrická republika je považována za zemi s nejvíce nerovně rozděleným bohatstvím. Podle Světové banky vlastní deset procent obyvatelstva přibližně 80 procent bohatství. Korupce je všudypřítomná. "Polovina lidí, kteří sedí v parlamentu, nemá ponětí o tom, co dělají, protože se tam dostali jen díky konexím," říká Manaka. Podle posledních vládních průzkumů z roku 2017 více než 70 procent zemědělské půdy vlastní bílí Jihoafričané, kteří tvoří jen něco málo přes sedm procent obyvatel. "To je šílené," říká Manaka. "Apartheid možná skončil politicky, ale ekonomicky stále existuje," dodává. Většina hospodářského bohatství je stále v rukou bílé menšiny. "A dokonce i ve vzdělávacím systému je stále příliš přítomen strukturální rasismus," říká Manaka. Z toho důvodu před rokem společně s dalšími založil novou politickou stranu Rise Mzanci, tedy Povstaň, Jihoafrická republiko! Většina těch, kteří se ve straně angažují, patří ke stejné generaci jako on. (pokračování...)
Johannesburg 1. května (ČTK/Der Spiegel) - V chladném ránu stojí Lawrence Manaka ve stínu kuželovité věže na černošském předměstí Soweto, jihozápadně od Johannesburgu, a rozhořčuje se nad vládou své země. Na deseti kovových deskách před ním jsou vyryty požadavky Charty svobody, základního dokumentu sjednoceného odboje proti apartheidu, napsal německý časopis Der Spiegel. Na první desce stojí nápis "Vládnoucí silou musí být lid" - základní požadavek, který Africký národní kongres (ANC), strana Nelsona Mandely a jeho spojenců, před 30 lety vznášela. Kromě toho jim šlo o rovná práva v oblasti bezpečnosti, pracovního práva, přístupu ke vzdělání a o prosperitu země. Lawrence Manaka obchází monument a čte nahlas teze a principy, které tehdejší bojovníci za svobodu zformulovali. V roce 1994 po konci apartheidu to měla být základní pravidla, podle kterých se měla zformovat nová Jihoafrická republika. Pro jednadvacetiletého Manaku je tento památník připomínkou porušených slibů. "Staří bojovníci za rovnoprávnost zbohatli. Ale tady v místě památníku lidé trpí hladem," říká mladý muž. Manaka studuje politologii a ekonomii na univerzitě v Johannesburgu, nově se chce stát politikem. Poslední dubnový víkend to bylo přesně 30 let od prvních svobodných voleb v Jihoafrické republice, které období apartheidu ukončily. Nyní ale mladá generace na tehdejší hrdiny odboje nahlíží stále kritičtěji, i s notnou dávkou zlosti a naštvání. Manaka se ale neohlíží za minulostí se sentimentem těch, kteří zažili staré časy. Narodil se v roce 1994, jako součástí takzvané generace Born Free, tedy narozených do svobody, a nikdy apartheid nezažil. Ale 30 let od vize Nelsona Mandely o různorodém a barevném národu, který spolu bude žít v míru a prosperitě, se nejrozvinutější země afrického kontinentu a nejsilnější africká ekonomika nachází na pokraji zhroucení. Příkopy mezi bohatými a chudými se nezmenšují, Jihoafrická republika je považována za zemi s nejvíce nerovně rozděleným bohatstvím. Podle Světové banky vlastní deset procent obyvatelstva přibližně 80 procent bohatství. Korupce je všudypřítomná. "Polovina lidí, kteří sedí v parlamentu, nemá ponětí o tom, co dělají, protože se tam dostali jen díky konexím," říká Manaka. Podle posledních vládních průzkumů z roku 2017 více než 70 procent zemědělské půdy vlastní bílí Jihoafričané, kteří tvoří jen něco málo přes sedm procent obyvatel. "To je šílené," říká Manaka. "Apartheid možná skončil politicky, ale ekonomicky stále existuje," dodává. Většina hospodářského bohatství je stále v rukou bílé menšiny. "A dokonce i ve vzdělávacím systému je stále příliš přítomen strukturální rasismus," říká Manaka. Z toho důvodu před rokem společně s dalšími založil novou politickou stranu Rise Mzanci, tedy Povstaň, Jihoafrická republiko! Většina těch, kteří se ve straně angažují, patří ke stejné generaci jako on. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2024043008842|509837. Vydána 01.05.2024 7:08:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2024043008842|509837. Vydána 01.05.2024 7:08:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
