Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy

Následuje: Der Spiegel: Třicet let od konce apartheidu v JAR už Mandela není jen hrdinou
Johannesburg 1. května (ČTK/Der Spiegel) - V chladném ránu stojí Lawrence Manaka ve stínu kuželovité věže na černošském předměstí Soweto, jihozápadně od Johannesburgu, a rozhořčuje se nad vládou své země. Na deseti kovových deskách před ním jsou vyryty požadavky Charty svobody, základního dokumentu sjednoceného odboje proti apartheidu, napsal německý časopis Der Spiegel. Na první desce stojí nápis "Vládnoucí silou musí být lid" - základní požadavek, který Africký národní kongres (ANC), strana Nelsona Mandely a jeho spojenců, před 30 lety vznášela. Kromě toho jim šlo o rovná práva v oblasti bezpečnosti, pracovního práva, přístupu ke vzdělání a o prosperitu země. Lawrence Manaka obchází monument a čte nahlas teze a principy, které tehdejší bojovníci za svobodu zformulovali. V roce 1994 po konci apartheidu to měla být základní pravidla, podle kterých se měla zformovat nová Jihoafrická republika. Pro jednadvacetiletého Manaku je tento památník připomínkou porušených slibů. "Staří bojovníci za rovnoprávnost zbohatli. Ale tady v místě památníku lidé trpí hladem," říká mladý muž. Manaka studuje politologii a ekonomii na univerzitě v Johannesburgu, nově se chce stát politikem. Poslední dubnový víkend to bylo přesně 30 let od prvních svobodných voleb v Jihoafrické republice, které období apartheidu ukončily. Nyní ale mladá generace na tehdejší hrdiny odboje nahlíží stále kritičtěji, i s notnou dávkou zlosti a naštvání. Manaka se ale neohlíží za minulostí se sentimentem těch, kteří zažili staré časy. Narodil se v roce 1994, jako součástí takzvané generace Born Free, tedy narozených do svobody, a nikdy apartheid nezažil. Ale 30 let od vize Nelsona Mandely o různorodém a barevném národu, který spolu bude žít v míru a prosperitě, se nejrozvinutější země afrického kontinentu a nejsilnější africká ekonomika nachází na pokraji zhroucení. Příkopy mezi bohatými a chudými se nezmenšují, Jihoafrická republika je považována za zemi s nejvíce nerovně rozděleným bohatstvím. Podle Světové banky vlastní deset procent obyvatelstva přibližně 80 procent bohatství. Korupce je všudypřítomná. "Polovina lidí, kteří sedí v parlamentu, nemá ponětí o tom, co dělají, protože se tam dostali jen díky konexím," říká Manaka. Podle posledních vládních průzkumů z roku 2017 více než 70 procent zemědělské půdy vlastní bílí Jihoafričané, kteří tvoří jen něco málo přes sedm procent obyvatel. "To je šílené," říká Manaka. "Apartheid možná skončil politicky, ale ekonomicky stále existuje," dodává. Většina hospodářského bohatství je stále v rukou bílé menšiny. "A dokonce i ve vzdělávacím systému je stále příliš přítomen strukturální rasismus," říká Manaka. Z toho důvodu před rokem společně s dalšími založil novou politickou stranu Rise Mzanci, tedy Povstaň, Jihoafrická republiko! Většina těch, kteří se ve straně angažují, patří ke stejné generaci jako on. (pokračování...)