Zakladatel kryptoburzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce
Seattle 30. dubna (ČTK) - Zakladatel a bývalý generální ředitel kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen ke čtyřem měsícům ve vězení, protože na největší kryptoměnové burze na světě umožnil praní špinavých peněz. Uvedla to agentura AP s odvoláním na rozhodnutí soudu. Prokuratura pro něj původně žádala 36 měsíců.
Zhao se v listopadu přiznal, že nepřijal požadovaná opatření proti praní špinavých peněz. Odstoupil z vedení Binance a firma souhlasila se zaplacením urovnání 4,3 miliardy USD (101,4 miliardy Kč).
Obžaloba tvrdila, že Zhao se záměrně díval jinam, když lidé prováděli transakce, které podporovaly sexuální zneužívání dětí, nelegální obchod s drogami a terorismus.
"Tady jsem selhal," řekl Zhao před vynesením rozsudku. "Svého selhání hluboce lituji a je mi to líto," dodal.
Zhao, kanadský podnikatel čínského původu, který je podle počátečních písmen svého jména v branži známý také jako CZ, firmu Binance založil v roce 2017 v Šanghaji a postupně z ní vytvořil nejdůležitější centrum globálního trhu s kryptoměnami. Její hlavní burza Binance.com je největší kryptoměnovou burzou na světě - předloni podle společnosti CryptoCompare zpracovala obchody v hodnotě asi 23 bilionů dolarů.
Zhaovi advokáti trvali na tom, že by neměl dostat žádný trest odnětí svobody. Podle státních zástupců však ještě nikdo neporušil zákon o bankovním tajemství v takovém rozsahu jako Zhao. Společnost Binance umožnila podle nich více než 1,5 milionu obchodů s virtuálními měnami v hodnotě téměř 900 milionů USD, které porušovaly sankce USA.
irl jrm - sdílejte článek
Následuje: Češi mají v Bruselu dobrou pověst, i kvůli druhému předsednictví, říká Moozová
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu začala Irena Moozová jezdit za svým manželem už v roce 1998, on tehdy pracoval v české delegaci při NATO, ona byla zástupkyní velvyslance ČR v Madridu. Nakonec se tam jejich cesty sešly v roce 2010, oba pracují v Evropské komisi, zároveň se ale aktivně podílejí na životě bruselské české komunity. V institucích EU si podle ní každý musí vybudovat svou pozici a autoritu a musí ukázat, co umí. Češi mají dobrou pověst, uvedla v rozhovoru s ČTK Moozová, která je od loňského října zástupkyní generální ředitelky pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, a tak jednou z nejvýše postavených Češek v unijních institucích. Podle jejího manžela Petra Mooze, který v EK pracuje jako seniorní expert, Češi složili maturitu druhým předsednictvím v Radě EU, ještě je nicméně čeká vystudovat pomyslnou vysokou školu. V roce 1998 žil Mooz v Bruselu sedm měsíců, Česká republika se zrovna připravovala na vstup do Severoatlantické aliance. Dnes říká, že tehdy se už trošku naučil "žít Brusel". "Zjistil jsem, že tady hodně prší a že mi to tolik nevadí," dodává s úsměvem. Jeho manželka to ale viděla jinak. "Vždycky přiletěl do Madridu a byl takový zelený a šedý, takže první věc, kterou jsme udělali, bylo, že jsme si sedli na nějakou terasu zalitou sluncem, dali jsme si sklenku červeného a on se tak nějak odbruselil," vzpomíná. Postupně si ale i ona začala Brusel oblibovat. Později působila Moozová v Paříži, kde zastupovala Česko při UNESCO, a začala se více setkávat s unijními politikami. To ji podle jejích slov inspirovalo, aby se přihlásila do výběrového řízení na šéfa zastoupení Evropské komise v Praze a uspěla. Následně přišla nabídka šéfovat všem zastoupením po Evropě a přesunout se do Bruselu. "Můj bruselský generální ředitel o mě velmi stál, přesvědčoval mě asi rok a půl. Já jsem ale ještě chtěla dodělat nějaké projekty v Praze a rovněž jsem mu řekla, že máme dvoukariérní manželství, takže pro mě nepřipadá v úvahu odejít do Bruselu, když by můj manžel zůstal v Praze," popsala Moozová. Moozovi se ale následně rovněž podařilo supět v konkurzu na místo v unijních institucích, takže mohli na jaře 2010 odjet do Bruselu spolu. Jak se oba shodují, velkou roli v přesunu za prací do jiného města sehrály i jejich dcery, kterým tehdy bylo 11 a 16 let. "Než jsme se rozhodli jako rodina, sedli jsme si ke stolu a řekli jsme si, co kdo k tomu má. Mě osobně asi nejvíc překvapilo, s jakým nadšením to uchopily a jak vyvrátily pochybnosti, které jsem tehdy měla," říká Moozová, která se obávala, jestli se dcerám do Bruselu bude chtít a jestli spíš nebudou chtít zůstat v Česku. Už předtím totiž žili nějakou dobu ve Španělsku, ve Vídni a v Paříži. V Bruselu pracovala Moozová nejprve na generálním ředitelství pro komunikaci a měla pod sebou tehdy všech 38 zastoupení Evropské komise v celé Evropě. "Koordinovala jsem jejich působení na politické, komunikační, ale i logistické úrovni. Dělala jsem to sedm let, hodně mě to naplňovalo, ale trochu mi v práci chybělo, že neděláte něco, co vám roste a vzkvétá pod rukama, a nevidíte konkrétní dopady na životy evropských občanů," popsala. V roce 2017 se jí opět podařilo uspět ve výběrovém řízení a začala se zabývat konkrétní oblastí, lidskými právy, na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. "Zároveň to pro mě znamenalo i zajímavý kariérní posun, protože jsem se posunulo na seniorní manažerské místo," dodala. Loni na podzim se pak po dalších sedmi letech opět posunula a stala se náměstkyní generální ředitelky. Mooz zpočátku působil jako poradce generálního ředitele pro rozpočet, následně dělal vedoucího komunikace a nyní je seniorním expertem, který se zabývá zejména oblastí IT. Za posledních 20 let mohli oba dva sledovat, jak se Češi mění díky členství v NATO i Evropské unii, ale i jak se změnil pohled na Čechy. "Pamatuju si, jak čeští ministři říkali: To si musíme dohodnout s NATO. A my jsme jim říkali: Ne, my už jsme v NATO. To samé se dělo po vstupu do Evropské unie," popisuje Mooz. "To je věc, která se děje pořád. Ministr tady něco odsouhlasí, přijede do Česka, svolá tiskovou konferenci a řekne: 'Brusel nám řekl'. (pokračování...)
Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu začala Irena Moozová jezdit za svým manželem už v roce 1998, on tehdy pracoval v české delegaci při NATO, ona byla zástupkyní velvyslance ČR v Madridu. Nakonec se tam jejich cesty sešly v roce 2010, oba pracují v Evropské komisi, zároveň se ale aktivně podílejí na životě bruselské české komunity. V institucích EU si podle ní každý musí vybudovat svou pozici a autoritu a musí ukázat, co umí. Češi mají dobrou pověst, uvedla v rozhovoru s ČTK Moozová, která je od loňského října zástupkyní generální ředitelky pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, a tak jednou z nejvýše postavených Češek v unijních institucích. Podle jejího manžela Petra Mooze, který v EK pracuje jako seniorní expert, Češi složili maturitu druhým předsednictvím v Radě EU, ještě je nicméně čeká vystudovat pomyslnou vysokou školu. V roce 1998 žil Mooz v Bruselu sedm měsíců, Česká republika se zrovna připravovala na vstup do Severoatlantické aliance. Dnes říká, že tehdy se už trošku naučil "žít Brusel". "Zjistil jsem, že tady hodně prší a že mi to tolik nevadí," dodává s úsměvem. Jeho manželka to ale viděla jinak. "Vždycky přiletěl do Madridu a byl takový zelený a šedý, takže první věc, kterou jsme udělali, bylo, že jsme si sedli na nějakou terasu zalitou sluncem, dali jsme si sklenku červeného a on se tak nějak odbruselil," vzpomíná. Postupně si ale i ona začala Brusel oblibovat. Později působila Moozová v Paříži, kde zastupovala Česko při UNESCO, a začala se více setkávat s unijními politikami. To ji podle jejích slov inspirovalo, aby se přihlásila do výběrového řízení na šéfa zastoupení Evropské komise v Praze a uspěla. Následně přišla nabídka šéfovat všem zastoupením po Evropě a přesunout se do Bruselu. "Můj bruselský generální ředitel o mě velmi stál, přesvědčoval mě asi rok a půl. Já jsem ale ještě chtěla dodělat nějaké projekty v Praze a rovněž jsem mu řekla, že máme dvoukariérní manželství, takže pro mě nepřipadá v úvahu odejít do Bruselu, když by můj manžel zůstal v Praze," popsala Moozová. Moozovi se ale následně rovněž podařilo supět v konkurzu na místo v unijních institucích, takže mohli na jaře 2010 odjet do Bruselu spolu. Jak se oba shodují, velkou roli v přesunu za prací do jiného města sehrály i jejich dcery, kterým tehdy bylo 11 a 16 let. "Než jsme se rozhodli jako rodina, sedli jsme si ke stolu a řekli jsme si, co kdo k tomu má. Mě osobně asi nejvíc překvapilo, s jakým nadšením to uchopily a jak vyvrátily pochybnosti, které jsem tehdy měla," říká Moozová, která se obávala, jestli se dcerám do Bruselu bude chtít a jestli spíš nebudou chtít zůstat v Česku. Už předtím totiž žili nějakou dobu ve Španělsku, ve Vídni a v Paříži. V Bruselu pracovala Moozová nejprve na generálním ředitelství pro komunikaci a měla pod sebou tehdy všech 38 zastoupení Evropské komise v celé Evropě. "Koordinovala jsem jejich působení na politické, komunikační, ale i logistické úrovni. Dělala jsem to sedm let, hodně mě to naplňovalo, ale trochu mi v práci chybělo, že neděláte něco, co vám roste a vzkvétá pod rukama, a nevidíte konkrétní dopady na životy evropských občanů," popsala. V roce 2017 se jí opět podařilo uspět ve výběrovém řízení a začala se zabývat konkrétní oblastí, lidskými právy, na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. "Zároveň to pro mě znamenalo i zajímavý kariérní posun, protože jsem se posunulo na seniorní manažerské místo," dodala. Loni na podzim se pak po dalších sedmi letech opět posunula a stala se náměstkyní generální ředitelky. Mooz zpočátku působil jako poradce generálního ředitele pro rozpočet, následně dělal vedoucího komunikace a nyní je seniorním expertem, který se zabývá zejména oblastí IT. Za posledních 20 let mohli oba dva sledovat, jak se Češi mění díky členství v NATO i Evropské unii, ale i jak se změnil pohled na Čechy. "Pamatuju si, jak čeští ministři říkali: To si musíme dohodnout s NATO. A my jsme jim říkali: Ne, my už jsme v NATO. To samé se dělo po vstupu do Evropské unie," popisuje Mooz. "To je věc, která se děje pořád. Ministr tady něco odsouhlasí, přijede do Česka, svolá tiskovou konferenci a řekne: 'Brusel nám řekl'. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zakladatel kryptoburzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Kriminalita a právo (zak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024043009064|509835. Vydána 30.04.2024 21:25:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zakladatel kryptoburzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Kriminalita a právo (zak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024043009064|509835. Vydána 30.04.2024 21:25:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.