Češi mají v Bruselu dobrou pověst, i kvůli druhému předsednictví, říká Moozová

Brusel 30. dubna (zpravodajka ČTK) - Do Bruselu začala Irena Moozová jezdit za svým manželem už v roce 1998, on tehdy pracoval v české delegaci při NATO, ona byla zástupkyní velvyslance ČR v Madridu. Nakonec se tam jejich cesty sešly v roce 2010, oba pracují v Evropské komisi, zároveň se ale aktivně podílejí na životě bruselské české komunity. V institucích EU si podle ní každý musí vybudovat svou pozici a autoritu a musí ukázat, co umí. Češi mají dobrou pověst, uvedla v rozhovoru s ČTK Moozová, která je od loňského října zástupkyní generální ředitelky pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, a tak jednou z nejvýše postavených Češek v unijních institucích. Podle jejího manžela Petra Mooze, který v EK pracuje jako seniorní expert, Češi složili maturitu druhým předsednictvím v Radě EU, ještě je nicméně čeká vystudovat pomyslnou vysokou školu. V roce 1998 žil Mooz v Bruselu sedm měsíců, Česká republika se zrovna připravovala na vstup do Severoatlantické aliance. Dnes říká, že tehdy se už trošku naučil "žít Brusel". "Zjistil jsem, že tady hodně prší a že mi to tolik nevadí," dodává s úsměvem. Jeho manželka to ale viděla jinak. "Vždycky přiletěl do Madridu a byl takový zelený a šedý, takže první věc, kterou jsme udělali, bylo, že jsme si sedli na nějakou terasu zalitou sluncem, dali jsme si sklenku červeného a on se tak nějak odbruselil," vzpomíná. Postupně si ale i ona začala Brusel oblibovat. Později působila Moozová v Paříži, kde zastupovala Česko při UNESCO, a začala se více setkávat s unijními politikami. To ji podle jejích slov inspirovalo, aby se přihlásila do výběrového řízení na šéfa zastoupení Evropské komise v Praze a uspěla. Následně přišla nabídka šéfovat všem zastoupením po Evropě a přesunout se do Bruselu. "Můj bruselský generální ředitel o mě velmi stál, přesvědčoval mě asi rok a půl. Já jsem ale ještě chtěla dodělat nějaké projekty v Praze a rovněž jsem mu řekla, že máme dvoukariérní manželství, takže pro mě nepřipadá v úvahu odejít do Bruselu, když by můj manžel zůstal v Praze," popsala Moozová. Moozovi se ale následně rovněž podařilo supět v konkurzu na místo v unijních institucích, takže mohli na jaře 2010 odjet do Bruselu spolu. Jak se oba shodují, velkou roli v přesunu za prací do jiného města sehrály i jejich dcery, kterým tehdy bylo 11 a 16 let. "Než jsme se rozhodli jako rodina, sedli jsme si ke stolu a řekli jsme si, co kdo k tomu má. Mě osobně asi nejvíc překvapilo, s jakým nadšením to uchopily a jak vyvrátily pochybnosti, které jsem tehdy měla," říká Moozová, která se obávala, jestli se dcerám do Bruselu bude chtít a jestli spíš nebudou chtít zůstat v Česku. Už předtím totiž žili nějakou dobu ve Španělsku, ve Vídni a v Paříži. V Bruselu pracovala Moozová nejprve na generálním ředitelství pro komunikaci a měla pod sebou tehdy všech 38 zastoupení Evropské komise v celé Evropě. "Koordinovala jsem jejich působení na politické, komunikační, ale i logistické úrovni. Dělala jsem to sedm let, hodně mě to naplňovalo, ale trochu mi v práci chybělo, že neděláte něco, co vám roste a vzkvétá pod rukama, a nevidíte konkrétní dopady na životy evropských občanů," popsala. V roce 2017 se jí opět podařilo uspět ve výběrovém řízení a začala se zabývat konkrétní oblastí, lidskými právy, na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele. "Zároveň to pro mě znamenalo i zajímavý kariérní posun, protože jsem se posunulo na seniorní manažerské místo," dodala. Loni na podzim se pak po dalších sedmi letech opět posunula a stala se náměstkyní generální ředitelky. Mooz zpočátku působil jako poradce generálního ředitele pro rozpočet, následně dělal vedoucího komunikace a nyní je seniorním expertem, který se zabývá zejména oblastí IT. Za posledních 20 let mohli oba dva sledovat, jak se Češi mění díky členství v NATO i Evropské unii, ale i jak se změnil pohled na Čechy. "Pamatuju si, jak čeští ministři říkali: To si musíme dohodnout s NATO. A my jsme jim říkali: Ne, my už jsme v NATO. To samé se dělo po vstupu do Evropské unie," popisuje Mooz. "To je věc, která se děje pořád. Ministr tady něco odsouhlasí, přijede do Česka, svolá tiskovou konferenci a řekne: 'Brusel nám řekl'. A už neřekne, že on taky hlasoval, že měl spolurozhodovací roli," dodává. "A i jeho úředníci se účastnili celého procesu," doplňuje ho Moozová. Jak poznamenala Moozová, velkým rozšířením v roce 2004 se celá EU geopoliticky posunula, obohatilo ji to, vznikl velmi silný jednotný trh, ale zároveň to znamenalo, že "celková homogenita musela zahrnout i úplně jinou rozmanitost, která existovala a existuje ve střední a východní Evropě". "To je proces, který stále ještě není ukončen. Pořád se setkávám s tím, že něco, co je evidentní pro Poláka, Čecha, ale i pro Rakušana, je zcela nepochopitelné pro člověka z Itálie či Portugalska," uvedla česká úřednice v EK. Kromě Česka podle ní procházejí maturitou i unijní instituce, které se musí "sžít s jinými zkušenostmi, i kvůli mnoha desetiletím v komunistických režimech, které jsme do EU vnesli". Česká republika se v posledních letech snaží pracovat na zvýšení počtu Čechů v unijních institucích a podle Moozových "to přináší ovoce". I oni sami, když jsou v Česku, tyto snahy podporují a jezdívají do škol a na univerzity, kde studentům přibližují, jaké jsou v Bruselu možnosti. Pokud jde o počet Čechů na vyšších místech v unijních institucích, tam to bývá mnohem složitější. "Těch, kteří by mohli stoupat výš, je, řekněme, omezený počet. Na to, abyste se dostala na nejvyšší stupínek, musíte projít jednotlivými stadii managementu, na kterých musíte určitou dobu působit. To znamená, že ve dvaceti, třiceti letech se generálním ředitelem stát nemůžete," říká Moozová. I v případě takzvaných vnějších výběrových řízení je podle Moozové relativně malé množství Čechů, kteří by měli opravdu solidní znalost unijních politik, aby se mohli ucházet o nejvyšší pozice. Nedávno se to nicméně povedlo například bývalému ministru životního prostředí Janu Dusíkovi. "Vnitřní výběrová řízení jsou opravdu velmi náročná. Zaprvé se musí naskytnout vhodná pozice, tedy vypsáno výběrové řízení na místo, která vám může sednout. Následně vás čeká mnohakolový proces, jste pod obrovským stresem a máte velmi silné protikandidáty. Už se nestane, že by tam šel někdo, kdo by na to neměl," popisuje Moozová osobní zkušenost. "Já jsem měla slyšení u tří komisařů a nebyla to lehká slyšení. Pak v posledním stadiu rovněž přichází otázka i hledání nějaké politické podpory u svého členského státu. Pokud získáte podporu i z jiného členského státu, jste na tom ještě lépe," dodala s tím, že Češi v institucích si hodně pomáhají a vzájemně radí, jak se na konkurzy připravit. "Myslím, že v tom je trošku zakopaný pes, protože v minulosti si to Česká republika příliš neuvědomovala," doplnil ji Mooz. Důležité podle něj je, že nejdřív musí být člověk dobrý a pak ho někdo může podpořit, když už se někam dostane. "Mně se někdy zdálo, že Česko si nejdřív vybere člověka, kterého chce podporovat, a pak se diví, že se ten člověk nikam nedostane," uvedl. Dodal, že EU není dokonalá, je potřeba v ní obhajovat své zájmy. Česká debata, jestli v ní máme být, či nemáme, mu ale připadá velmi nebezpečná. Důležité je podle Mooze "vědět, jak se v EU hraje, dělat koalice, a tak i lépe prosazovat české zájmy a ne každou dílčí prohru svádět na Brusel". Na Bruselu mají Moozovi rádi i velmi aktivní českou komunitu, která pořádá množství akcí od divadla po velikonoční dílničky pro děti. Sám Mooz zpívá už deset let v pěveckém sboru Brusinky. "Myslím, že pro českou kulturu tady hodně udělal i Laco Miko (bývalý ministr životního prostředí, který pracoval dlouhá léta v unijních institucích, pozn. ČTK), který organizoval Czech Fun Club, asi 40 večerů, kde si zval české umělce, ale i vědce a další osobnosti, přijel například i Spirituál kvintet," říká Mooz. Na otázku, zda někdy přemýšleli o návratu do Česka, odpovídají jasně. "My o tom nepřemýšlíme, my se vrátíme. Úderem odchodu do důchodu se stěhujeme zpátky. Jezdíme do Česka často, máme tam rodiny, přátele, chalupu, posloucháme česká média. Domů se těšíme, ale budeme se sem zpátky vracet," uzavřela Moozová. Tereza Šupová jrm - sdílejte článek