BBC: Proč divoká zvířata útočí na člověka?
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Washington 21. srpna (ČTK/BBC) - Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. Jedna šelma utekla do lesa, ale druhá se otočila a během několika vteřin 60letou ženu strhla z kola, píše server BBC.
"Nebyla možnost se jim postavit, abychom je zastrašily nebo tak něco," řekla médiím po incidentu jedna z kamarádek Annie Bilottaová. Mladá puma sevřela Bergereové obličej a 15 minut ho nepustila. Přítelkyně zkoušely všechno možné - zvíře mlátily klacky, na hlavu mu hodily asi desetikilový kámen a bodly ho nožíkem, zatímco Bergereová pumu šťouchala do očí a tlamy. Když puma konečně na chvilku povolila stisk, žena utekla. Setkání s divokou šelmou přežila, ale utrpěla značné a trvalé nervové poškození.
Ve vesničce Haines Junction v kanadském teritoriu Yukon si Vanessa Chaputová šla zaběhat se svým psem, když si všimla tří medvědů grizzly. Jako příslušnice původního národa Kaska se odmalička setkávala s vrcholovými predátory a věděla proto, že si od nich má držet velký odstup. Když se ale pes Chaputové vyvlékl z vodítka, jeden z medvědů na ni zaútočil a čelistmi jí sevřel hlavu. Zachránil ji skřipec ve vlasech, který se medvědovi zlomil v tlamě a překvapil ho natolik, že ji pustil.
Zvíře pak rozptýlil štěkot psa a Chaputová dokázala doběhnout k nejbližší silnici a zavolat si pomoc. Na setkání má vzpomínky v podobě jizev, zlomené kosti, poškození nervů a natrženého tricepsu.
Bergereová ani Chaputová popsaná napadení nijak nevyprovokovaly. Jde o takzvaná nečekaná setkání mezi člověkem a šelmou, kdy prvek překvapení podnítí obranné mechanismy zvířete. Podle zkušeností odborníka na medvědy grizzly Chrise Servheena je to nejčastější důvod medvědích útoků. "Medvěd se běžně snaží člověka srazit na zem nebo ho jinak zneškodnit, protože má strach. Pak uteče," vysvětluje expert.
Střetů mezi lidmi a divokými zvířaty přibývá v důsledku rozrůstající se lidské populace i nedostatku zdrojů způsobeného klimatickou změnou. To může až příliš často vést k utracení nebo odvezení zvířete a ve finále mařit úsilí o ochranu přírody. Podobné konflikty už vedly k devastaci populací vlků v Evropě a Spojených státech a k vyhynutí jednoho z poddruhů tygra v jihovýchodní Asii.
"Těmto útokům se dostává hodně pozornosti, ale jejich počet je ve skutečnosti velmi nízký," říká Vincenzo Penteriani ze Španělské národní rady pro výzkum (CSIC). Podle studie z roku 2023, na které se Penteriani podílel, se v letech 1950 až 2019 odehrálo 5089 útoků velkých šelem na člověka. Jen 32 procent z nich skončilo smrtí napadeného.
Existují tři další běžné příčiny útoků predátorů na člověka, z nichž některým lze lépe předcházet než jiným. Přirozeným konfliktům založeným na agresi - tedy například těm, při nichž samice chrání svá mláďata nebo zvířata chrání zdroj potravy - lze často předejít, pokud se lidé drží dál od těchto zvířat a jejich krmení.
To ale nestačí u šelem, které člověka vnímají jako prostředek k získání potravy. Jakmile se zvířata začnou spoléhat na jídlo, které najdou v kempech nebo popelnicích, lidem se přestanou vyhýbat. Ztráta instinktivního strachu je pak žene do situací, kdy jim hrozí konflikt s člověkem. Ty pak třeba u medvědů často končí utracením šelmy.
Vyskytují se i útoky zvířat, které vyprovokují lidé, když se s nimi fotografují nebo je v přírodě krmí. Zvířata jsou pak často utracena z preventivních důvodů.
nim ank - sdílejte článek
Následuje: Situace ve vězeňství je podle Pavla vážná, je nutné změnit trestní politiku
Praha 20. srpna (ČTK) - Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Uvedl, že přednostně je potřeba řešit personální stabilizaci Vězeňské služby a poté další kroky včetně přijetí novely trestního zákoníku a vytvoření strategických dokumentů k trestní politice státu. Na problému musí spolupracovat několik ministerstev i privátní sektor s neziskovými organizacemi, řekl prezident novinářům po dnešním setkání s experty na oblast vězeňství. Odmítl, že by řešením přeplněnosti věznic mohla být amnestie. "Situace v naší Vězeňské službě a ve vězeňství je opravdu vážná. A netýká se pouze platů zaměstnanců, přestože to je jeden ze základních problémů, ale týká se mnohem širšího okruhu otázek,“ uvedl Pavel. "Náš trestní systém do značné míry supluje deficity sociálního systému, což je velice špatně. Důsledkem toho je, že věznice jsou přeplněné a stát to stojí obrovské prostředky," shrnul. Upozornil rovněž, že Česko má výrazně vyšší recidivu než jiné evropské země a že téměř žádná z českých věznic nesplňuje kritéria, která by splňovat měla. Zmínil také, že stát trestá vězením i trestné činy, které jiné státy považují za přestupky. Amnestie, byť i částečná, by ale podle něj před změnou trestní politiky přinesla více škody než užitku. "Takovou amnestii, která by byla motivována čistě ekonomickými důvody, bych považoval téměř za trestuhodnou, protože je nezodpovědná," odpověděl prezident na dotaz ČTK. Propustit vězně bez toho, že by byly připravené následné sociální programy pomoci, by podle něj znamenalo, že minimálně 70 procent odsouzených se v krátké době vrátí za mříže. Dodal, že o amnestii v podobě zkrácení či odpuštění některých trestů by bylo možné diskutovat až poté, co se u některých trestných činů sníží sazby, nebo pokud stát například změní legislativu ohledně omamných látek. Problém vězeňství je podle Pavla zapotřebí řešit komplexně. Míní, že do meziresortní spolupráce by se měla zapojit ministerstva spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zdravotnictví či školství. Vzniknout by měl zastřešující strategický dokument, který definuje celkovou trestní politiku státu - jak bude přistupovat k trestání, jaké činy budou jen přestupky či jaké budou formy nových alternativních trestů. (pokračování...)
Praha 20. srpna (ČTK) - Situace v českém vězeňství je podle prezidenta Petra Pavla velmi vážná. Uvedl, že přednostně je potřeba řešit personální stabilizaci Vězeňské služby a poté další kroky včetně přijetí novely trestního zákoníku a vytvoření strategických dokumentů k trestní politice státu. Na problému musí spolupracovat několik ministerstev i privátní sektor s neziskovými organizacemi, řekl prezident novinářům po dnešním setkání s experty na oblast vězeňství. Odmítl, že by řešením přeplněnosti věznic mohla být amnestie. "Situace v naší Vězeňské službě a ve vězeňství je opravdu vážná. A netýká se pouze platů zaměstnanců, přestože to je jeden ze základních problémů, ale týká se mnohem širšího okruhu otázek,“ uvedl Pavel. "Náš trestní systém do značné míry supluje deficity sociálního systému, což je velice špatně. Důsledkem toho je, že věznice jsou přeplněné a stát to stojí obrovské prostředky," shrnul. Upozornil rovněž, že Česko má výrazně vyšší recidivu než jiné evropské země a že téměř žádná z českých věznic nesplňuje kritéria, která by splňovat měla. Zmínil také, že stát trestá vězením i trestné činy, které jiné státy považují za přestupky. Amnestie, byť i částečná, by ale podle něj před změnou trestní politiky přinesla více škody než užitku. "Takovou amnestii, která by byla motivována čistě ekonomickými důvody, bych považoval téměř za trestuhodnou, protože je nezodpovědná," odpověděl prezident na dotaz ČTK. Propustit vězně bez toho, že by byly připravené následné sociální programy pomoci, by podle něj znamenalo, že minimálně 70 procent odsouzených se v krátké době vrátí za mříže. Dodal, že o amnestii v podobě zkrácení či odpuštění některých trestů by bylo možné diskutovat až poté, co se u některých trestných činů sníží sazby, nebo pokud stát například změní legislativu ohledně omamných látek. Problém vězeňství je podle Pavla zapotřebí řešit komplexně. Míní, že do meziresortní spolupráce by se měla zapojit ministerstva spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zdravotnictví či školství. Vzniknout by měl zastřešující strategický dokument, který definuje celkovou trestní politiku státu - jak bude přistupovat k trestání, jaké činy budou jen přestupky či jaké budou formy nových alternativních trestů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Proč divoká zvířata útočí na člověka?' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024081904791|511189. Vydána 21.08.2024 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC: Proč divoká zvířata útočí na člověka?' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024081904791|511189. Vydána 21.08.2024 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
