válka

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "válka". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo válka je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

AFP: Bojovníci Tálibánu píšou paměti o svých zkušenostech z války

Kábul 8. června (ČTK/AFP) - Po převzetí moci v Afghánistánu se někteří bojovníci Tálibánu rozhodli sepsat své zkušenosti z války do pamětí. Chtějí tak vyprávět svou verzi 20 let střetů se Západem, který obviňují z toho, že překroutil realitu, píše agentura AFP. O válce proti ultraradikálnímu hnutí a drtivé porážce Západu, který nedokázal zabránit raketovému návratu Tálibánu k moci v roce 2021, bylo už napsáno mnoho knih. "Nezáleží na tom, co o nás psali cizinci, protože z velké části ignorují realitu toho, co se nám stalo, a důvodů, kvůli kterým jsme byli nuceni bojovat,"řekl Chálid Zadrán, člen povstalecké sítě Hakkání s krvavou reputací a nynější mluvčí kábulské policie. Ve své 600stránkové knize, která byla v paštštině vydána v dubnu, vypráví o prvních vpádech Američanů do jeho provincie Khóst jižně od Kábulu, o dětství stráveném posloucháním vyprávění o zvěrstvech a o touze přidat se k Tálibánu ve jménu svobody země. "Každý den jsem byl svědkem hrozivých věcí, těl na cáry pohozených u silnice," píše v knize "15 minut", jejíž název se inspiroval útokem amerického dronu, před kterým se mu podařilo utéct právě za čtvrt hodiny. "Amerika tu navzdory svým tvrzením spáchala kruté a barbarské věci, zničila naši zemi bombami, zničila naši infrastrukturu a zasela svár mezi národnostmi," připojuje své svědectví Muhádžer Faráhí, náměstek ministra informací a kultury. V "Pamětech džihádu, 20 let pod okupací" píše, že se Tálibán snažil se Spojenými státy vyjednávat o osudu Usámy bin Ládina, jehož hlavu chtěl Washington získat po útocích 11. září 2001. Bylo to ale podle něj zbytečné. "Od začátku bylo jasné, že Američani si už dopředu naplánovali okupaci Afghánistánu," píše Faráhí, který nevěří ve válku proti terorismu. "Na začátku si Afghánci mysleli, že událost, která se stala v zemi vzdálené tisíce kilometrů, se jich nedotkne. Pak si všichni uvědomili, že nevinní lidé v naší zemi budou potrestáni," vypráví. Válka je podle něj výsledkem vůle Západu vnutit svou kulturu a ideologii jiným národům. Faráhího memoáry jsou dostupné v pěti jazycích (včetně arabštiny a angličtiny, pozn. ČTK). Ve válce bojovala proti silám Tálibánu koalice 38 zemí vedených Spojenými státy, zároveň měla podporu Afghánské republiky. Při bojích a útocích Tálibánu zemřely desítky tisíc lidí, stejně jako 6000 zahraničních vojáků včetně 2400 Američanů. Od konce války se výrazně rozrostl počet textů, které bojovníci Tálibánu napsali, aby se pochlubili svými vojenskými úspěchy a statečností Islámského emirátu, což je dominantní narativ v dnešním Afghánistánu. Jen málo z nich má ale formu autobiografie, u kterých je pro veřejnost zajímavá možnost vidět konflikt zevnitř, odhaduje Zadrán. Prvních 2000 výtisků jeho knihy se prodalo velmi rychle a připravuje se dalších tisíc, stejně jako verze v jazyce darí, říká. Civilistům zabitým v zemi při útocích, zejména sebevražedných, se v knihách věnuje velmi malá pozornost. Faráhí ujišťuje, že Tálibán se snažil zachránit životy nevinných lidí, ale zároveň kritizuje své spoluobčany za kolaboraci s prozápadní policií a za znečišťování země. Obě díla končí v roce 2021, a nemluví tak o proměně vojáků z odlehlých hor na úředníky působící v pohodlí hlavního města. Teď je jejich boj diplomatický, tálibové se snaží, aby byla jejich vláda uznána mezinárodní komunitou, která je stále odsuzuje za genderový apartheid vůči ženám. "Válka skončila a teď chceme mít se všemi dobré vztahy. Dokonce i s Američany," uzavírá Faráhí. bak mka

Zvon svobody pro Nejsvětějšího Salvátora v Praze má srdce z rakety S-300

Praha 31. května (ČTK) - Zvon, který vznikl v nizozemské slévárně ze zbraní použitých na Ukrajině pro pražský kostel Nejsvětějšího Salvátora, má unikátní srdce. Z torza ruské protiletadlové rakety S-300 ho vyrobila slévárna v Česku. Nizozemští zvonaři pro tělo zvonu použili vystřelené nábojnice, takzvané hilzny. Putovaly tam přes ukrajinskou ambasádu v Praze, řekl dnes ČTK Ondřej Boháč ze spolku Sanctus Castulus (Sv. Haštal), který byl u projektu od počátku. U zrodu iniciativy byl podle Boháče nizozemský velvyslanec v Praze Daan Feddo Huisinga. Zajímal se o to, kolik zvonů v Česku chybí, a to v souvislosti se zvonem #9801, jehož číslo symbolizuje počet zvonů zrekvírovaných nacisty a který loni převzal magistrát pro pražský Rohanský ostrov. Za iniciativou pro tento památný zvon stál rovněž spolek Sanctus Castulus. Huisinga k iniciativě na zvon pro kostel Nejsvětějšího Salvátora přizval zástupce Ukrajiny. "Vozili sem zbytky zbraní a já jsem si je vyzvedával na ambasádě," popsal ČTK Boháč, jak shromažďoval materiál. "Dovezli také kus rakety S -300, která je z oceli. A zvon má ocelové srdce. Udělali jsme tedy věc, o níž nevím, že by se tu kdy stala. Kus rakety S-300 je v ocelovém srdci. Vyráběla ho ostravská firma ve spolupráci s kovářem od Olomouce," doplnil Boháč. Zvonovina má zejména kvůli zvukovým vlastnostem přesné poměry prvků, převládající výslednou slitinou je bronz. "Přivezli nějaké hilzny, které jsou z mosazi, musely se upravit, vydestiloval se z nich zinek," řekl Boháč. Vznikl tak materiál, který se v továrně nizozemské slévárny Royal Eijsbouts přidával do zvonoviny, celý zvon tedy z pozůstatků zbraní vyroben není. Jeho základním tónem je D2. Nápad vyrábět zvony ze zbraní není podle Boháče originální, například z děl ukořistěných Turkům v 17. století vznikl největší vídeňský zvon Pummerin. Dílo – pracovně nazvané Zvon svobody - už dorazilo do Prahy, podle Boháče prozatím do Emauz. Do jedné ze dvou věží Nejsvětějšího Salvátora, pražského barokního kostela podle projektu Carla Luraga, se má přemístit v úterý. Kostel má od roku 1916 zvon jediný, který v 19. století vyrobil český zvonař Karel Bellmann. Dva větší zvony tehdy zrekvírovala rakousko-uherská armáda. Nové nevznikly, i když v minulosti se podle Boháče zvažovala instalace až pěti zvonů do Nejsvětějšího Salvátora. V jedné věži by byly zvony dva a v druhé tři. "Nově udělaný zvon bude viset v severní věži, ta je při pohledu z Karlova mostu vlevo, uvnitř Klementina. Bude viset vedle stávajícího zvonu Karla Bellmanna," řekl Boháč. Zda Zvon svobody ze zbraní z Ukrajiny dostane jiné jméno bude záležet zejména na farnosti kněze Tomáše Halíka. Halík zvonu požehná zřejmě ve čtvrtek při návštěvě nizozemského krále Willema-Alexandera a prezidenta Petra Pavla. Zvon svobody váží asi 220 kilogramů, v průměru měří 69 centimetrů a vyšel asi na 550.000 korun, přispěly zejména nizozemské firmy. Spolek Sanctus Castulus a jeho iniciativa pro obnovu zvonového fondu v ČR stojí za novými zvony pro pražské kostely sv. Havla, sv. Haštala, sv. Jiljí, za zvonem #9801 a za připomínkou zvonu ze Staroměstské radnice zničeného v květnu 1945. ani ptd

Balkan Insight: Severomakedonské město Bitola leží na koberci starých bomb

Bitola (Severní Makedonie) 17. listopadu (ČTK/Balkan Insight) - Město Bitola v Severní Makedonii je v současnosti známé svou bohémskou atmosférou a úžasnou architekturou. Ovšem pod zemí skrývá tajemství -obrovské množství nevybuchlé munice z první světové války, napsal zpravodajský server Balkan Insight. Bitola je nyní magnetem pro turisty. Proudí sem lidé ze všech koutů světa, aby si užili historické centrum města, procházeli se a zašli na kávu na Širok Sokak (Širokou třídu), která je pokládána za nejkrásnější ulici v celé Severní Makedonii. Návštěvníci ale netuší, že pod bohémským šarmem se skrývá pohřbený démon minulosti v podobě tisíců kusů nevybuchlé munice z první světové války. "Město a jeho okolí leží doslova na koberci z bomb a nikdo nedokáže určit jejich přesný počet," řekl Dane, majitel jedné z místních restaurací. "Tahle část (Široké třídy) byla vyčištěna asi před 15 lety při její rekonstrukci, ale jinak i při menších stavebních pracích, ať kopete, kde chcete, můžete očekávat, že narazíte na něco výbušného," dodal. Protože v poslední době nikoho nezranily, obyvatelé Bitoly si zřejmě k podobným nálezům vypěstovali dost ležérní přístup. "Pokud se neobjeví sto nebo tisíc bomb nebo dělostřelecké munice, ani se to nedostane do zpráv," žertuje Dane. Bitole, tradičnímu centru obchodu a vzdělanosti a líhni intelektuálů, se dodnes přezdívá "město konzulů", protože v posledních desetiletích Osmanské říše na konci 19. a na začátku 20. století hostila konzuláty 12 zemí, což jí dodalo nezvykle multikulturní a "evropskou" atmosféru. Dodnes se tu s hrdostí vzpomíná, že zde v roce 1903 natočili slavní bratři Manakiové první film na Balkáně a že zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk tu navštěvoval vojenskou akademii. To vše se náhle zastavilo během "Velké války" v letech 1914 až 1918, kdy se Bitola, tehdy známá pod osmanským názvem Monastir, stala ohniskem tehdejší makedonské neboli "soluňské" fronty. V roce 1915 Bitolu obsadila bulharská armáda a spolu se značnou částí dnešní Severní Makedonie bylo město Bulharskem anektováno. V následujícím roce Bitolu obsadily jednotky Dohody a dva roky jejich síly odolávaly neúnavným bulharským a německým útokům, než zahájily průlom, který posunul frontu dále na sever. Během této doby každodenní dělostřelecké a letecké bombardování ze všech stran proměnilo město v trosky a zdecimovalo jeho obyvatelstvo. Bitola je považována za nejhůře bombardované město na Balkáně během první světové války, srovnatelné v evropském měřítku jen s francouzským Verdunem. Zůstaly tu tuny výbušnin, které byly buď roztroušeny v okolí, nebo soustředěny poblíž bývalých frontových linií a dělostřeleckých stanovišť. Spoustu munice, granátů a náloží zakopaly také ustupující armády, aby je ukryly před nepřáteli. Dnes je nález další bomby z první světové války v Bitole nebo její blízkosti jen poznámkou pod čarou v policejní svodce. Poslední podobná zpráva se objevila začátkem října a uvádí, že "pyrotechnik vyzvedl v centru Bitoly starý nevybuchlý dělostřelecký granát ráže 75 milimetrů". Červnový nález 2800 pušek z první světové války společně s pěti ručními granáty a jedním dělostřeleckým granátem už zaujal média o něco víc. Arzenál byl vykopán v místech starých vojenských kasáren v Bitole, kde je nyní rezidenční oblast asi půl kilometru od Široké třídy. "Veřejnost se obvykle dozví jen o velkých nálezech skrýší nevybuchlého materiálu, ale my se během roku potýkáme s mnoha menšími problémy," uvedlo Bitolské ředitelství pro ochranu a záchranu, pod jehož křídly působí i místní pyrotechnik. "Velmi často se stává, že při soukromých stavebních pracích, které zahrnují výkopy, obyvatelé nebo dělníci objeví nějakou munici. Ta je často zakopána v malé hloubce, od 30 centimetrů do metru a půl pod zemí," dodalo ředitelství. V říjnu ministr dopravy Aleksandar Nikoloski odhalil, že nevybuchlá munice z první světové války zřejmě zdrží současnou výstavbu nové dálnice mezi Bitolou a nedalekým městem Prilep. V důsledku toho může dokončení tohoto úseku trvat dva až tři roky. "Máme vážný problém s čištěním terénu, když si uvědomíme, že silnice prochází starou frontovou linií z první světové války. Je tam mnoho nevybuchlé munice, jejíž odstranění zabere spoustu času," řekl Nikolovski televizi TV 21. Obyvatelé Bitoly poprvé zjistili, že problém s nevybuchlou municí nelze brát na lehkou váhu, a že žijí doslova na koberci z bomb, v roce 2008, kdy místní úřady začaly budovat cestu v městském parku, který navazuje na Širok Sokak. Během několika dní dělníci objevili několik stovek nevybuchlých dělostřeleckých granátů roztroušených po okolí. Později se ukázalo, že problém v celé této oblasti, která leží v blízkosti vlakového nádraží, starých armádních kasáren a městského stadionu, je ještě mnohem horší. V roce 2020 bylo při rozšiřování městského stadionu v Bitole objeveno obrovské množství staré munice. Jen během tohoto roku bylo na ploše, kde měla stát nová tribuna stadionu, a z jejího okolí vykopáno celkem 12.300 kusů výbušných zařízení o hmotnosti 110 tun. Nejprve byly odvezeny do skladu a později je armáda odpálila na cvičné střelnici Krivolak. Nyní v Bitole zůstal pouze jeden pyrotechnik, Gjorgi Stefanov. Ten pracoval na nedávném červnovém odstraňování pušek a granátů v armádních kasárnách. "Teď už je to místo vyčištěné od munice, ale nemohu vyloučit, že něco nezůstalo v širším okolí, protože mluvíme o rozsáhlé oblasti," řekl s tím, že během první světové války pravděpodobně sloužila jako muniční sklad. Stefanov předpokládá, že tu munici zakopali vojáci ústředních mocností během spěšného ústupu z města. "Munice pod zemí je považována za relativně bezpečnou, protože je neporušená, ale jakmile ji někdo objeví a odkryje, musíme ji rychle odstranit a zneškodnit, protože by ji mohlo odpálit jakékoli narušení, dokonce i blesk," řekl Stefanov. Sám říká, že jeden pyrotechnik na celé město a jeho okolí nestačí. Ale nízký plat a vysoké riziko příliš mnoho potenciálních zájemců o tuto profesi nelákají, dodal. dk nim

Nesměly jsme doma vyhodit žádné jídlo, vzpomínají dcery vězňů ze Sachsenhausenu
Sachsenhausen (Německo) 16. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Nesměly jsem doma vyhodit žádné jídlo, zážitek neustálého hladu byl příliš silný. I tak vzpomínají dcery bývalých vězňů nacistického koncentračního tábora Sachsenhausen na své otce, kteří byli zadrženi při zátahu proti českým studentům. Zemřel Antonín Burdych, jemuž nacisté za ukrývání parašutisty vyvraždili rodinu
Rtyně v Podkrkonoší (Trutnovsko) 13. listopadu (ČTK) - Ve věku 90 let v úterý zemřel Antonín Burdych, jehož téměř celou rodinu v roce 1942 za ukrývání parašutisty Jiřího Potůčka vyvraždili nacisté. Z rodiny Burdychových pomstu okupantů přežili jen Antonín a jeho bratr Vladimír. Bývalý Mladičův spolupracovník přiznal odpovědnost za genocidu ve Srebrenici
Banja Luka (Bosna)/Haag 13. listopadu (ČTK) - Radislav Krstić, bývalý velitel bosenskosrbské armády a kdysi nejbližší spolupracovník generála Ratka Mladiče, přiznal svou odpovědnost za genocidu ve Srebrenici. Pelhřimov si připomněl Ottu Frieda, padl ve Francii před 80 lety
Pelhřimov 5. listopadu (ČTK) - Pelhřimovského rodáka Ottu Frieda připomíná ve městě nová pamětní deska. Výtvarnice Alena Matějka na ni použila i stébla trávy z bojiště u severofrancouzského přístavu Dunkerque, kde Fried před 80 lety padl. Kyjev popírá tvrzení o vadách munice dodávané Ukrajině z české iniciativy
Praha/Kyjev 20. října (ČTK) - Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Letos by měly začít opravy památkově chráněné Larischovy vily v Pardubicích
Pardubice 31. srpna (ČTK) - Československá obec legionářská chce letos zahájit opravu památkově chráněné Larischovy vily v Pardubicích. V takzvaném Zámečku nacisté za heydrichiády věznili a vyslýchali obyvatele obce Ležáky, na nedalekém popravišti je pak zastřelili. The Guardian: Ódy na Putina byly ve skutečnosti překladem nacistické poezie
Londýn/Moskva 14. července (ČTK/The Guardian) - Ruský vlastenecký básník Gennadij Rakitin si v posledním roce získal značnou pozornost. Jeho ódy na Vladimira Putina a emotivní verše na podporu ruské invaze na Ukrajinu si vysloužily ocenění na sociálních sítích a dokonce i příležitostné čestné uznání v ruských básnických cenách. Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší
Moskva 10. července (ČTK) - Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Většina Rusů počítá s válkou a věří ve vítězství nad USA, ukázal průzkum
Moskva 14. června (ČTK) - Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Macron a Steinmeier uctili památku obětí masakru v Oradour-sur-Glane
Oradour-sur-Glane (Francie) 10. června (ČTK) - Prezidenti Francie a Německa Emmanuel Macron a Frank-Walter Steinmeier dnes společně uctili památku obětí masakru v Oradour-sur-Glane. Zároveň zdůraznili usmíření mezi Francouzi a Němci. Král Karel III. vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii
Londýn 5. června (ČTK) - Příběhy o odvaze či houževnatosti inspirují a připomínají, za co vděčíme válečné generaci, prohlásil dnes britský král Karel III. v Portsmouthu, kde se účastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. NYT: Bývalý americký voják přes 20 let ve Vietnamu pomáhá zneškodňovat bomby
Hanoj 16. března (ČTK) - Nevybuchlé bomby a miny, které ve Vietnamu zůstaly po americké válce, dodnes zraňují a zabíjejí místní obyvatele. Jejich zneškodňování se stalo životním posláním pro bývalého amerického vojáka Chucka Searcyho, který se této práci věnuje přes 20 let. ČR pokročila při vracení majetku zabaveného nacisty, uvádí židovská organizace
Washington 7. března (ČTK) - Česko je mezi sedmi zeměmi, kterým se podařilo dosáhnout významného pokroku při vracení majetku zabaveného nacisty. Uvedla to Světová židovská organizace pro restituce (WJRO) ve zprávě hodnotící pokrok 47 států, které ve Washingtonu v roce 1998 podepsaly deklaraci nezávazných zásad, jak řešit otázku majetku ukradeného nacisty během druhé světové války. Japonsko konečně uvede film Oppenheimer, který v zemi vyvolal kritiku
Tokio 9. prosince (ČTK) - Diváci v Japonsku se konečně dočkají snímku Oppenheimer o tvůrci jaderné bomby. V létě vyvolala v Japonsku rozhořčení reklamní kampaň spojená s filmem, která podle kritiků bagatelizovala svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki na konci druhé světové války. Britský král a ministři položili vlčí máky na počest padlých ve válkách
Londýn 12. listopadu (ČTK) - Britský král Karel III. s nejvýše postavenými členy své rodiny a členy vlády i opozice se dnes shromáždili u kenotafu v londýnském Whitehallu, kde k upomínce Britů padlých ve válkách položili věnce z vlčího máku. Uprchlík z Abcházie: Přežil jsem, abych zapomenutou válku připomínal
Praha 24. září (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Válku v gruzínské Abcházii v letech 1992 až 1993 považuje vystudovaný právník a nyní soudní tlumočník Sergo Matkava za příklad úspěšné ruské informační kampaně, selhání Západu a předobraz současného dění na Ukrajině. Americké úřady z muzeí zabavily tři díla od Schieleho ukradená za holokaustu
New York 15. září (ČTK) - Newyorské úřady zabavily v muzeích ve třech různých amerických státech tři umělecká díla od rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho, o nichž se domnívají, že byla za holokaustu ukradena židovskému sběrateli umění a kabaretnímu umělci, informuje agentura AP. Albánie zatkla bývalého člena kosovské UÇK hledaného tribunálem v Haagu
Haag/Tirana 31. července (ČTK) - Albánské úřady dnes zadržely bývalého člena Kosovské osvobozenské armády (UÇK) Dritana Goxhaje. Učinily tak na základě zatykače, který na něj vydal zvláštní tribunál pro Kosovo (KSC) v nizozemském Haagu. Vznik seznamu československých odbojářů popravených v Plötzensee nebyl snadný
Berlín 21. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 613 československých odbojářů. K tomuto počtu ve svém výzkumu ve spolupráci s německými odborníky dospěl český historik Jan Boris Uhlíř, který se událostem v Plötzensee dlouhodobě věnuje.

Odbojáři popravení nacisty v Německu jsou v Česku nedocenění, myslí si historik

Berlín 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika, česká společnost i čeští odborníci se jen málo zajímají o osudy československých odbojářů, které nacisté v Německu popravili a kteří stále čekají na navrácení jména. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to prohlásil historik Jan Boris Uhlíř, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a který v německé metropoli připravil českou část výstavy o českých obětech v berlínské věznici Plötzensee. Také Tomáš Filip, jehož pradědeček generál Václav Ždímal byl popraven v září 1942 v Plötzensee, řekl ČTK, že česká společnost má vůči odbojářům velký dluh. Čeští odbojáři, které nacisté věznili a vraždili mimo území Protektorátu Čechy a Morava, tak dnes zůstávají tak trochu ve stínu heydrichiády, což bylo období teroru po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy na podzim 1941 a po atentátu na něj na konci května 1942. "Já si velmi vážím všech, kteří položili své životy v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale když se podíváme, jak je toto jméno každý rok prezentováno, tak jsou k tomu stále stejní lidé, kteří to komentují, pořád stále stejné fotografie, nic nového se k tomu už v podstatě nenajde," řekl Uhlíř. "Jinými slovy, mohli bychom se posunout od Heydricha někam dál. A já se domnívám, že zrovna toto téma se nabízí," uvedl o českých odbojářích zavražděných na území třetí říše. Odbojáři neumírali za své hodnoty a národ jen na území protektorátu, ale také na popravištích v Drážďanech, Vratislavi, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu, Mnichově nebo Vídni. V Berlíně tento týden začala výstava, která připomíná památku 667 československých občanů, které nacisté zavraždili v Plötzensee. Na 613 těchto obětí bylo podle Uhlíře prokazatelně popraveno právě za odboj. Smrt v Plötzensee dostihla jak zcela obyčejné lidi, tak sokolské představitele, odbojářské špičky nebo generály. V Česku skutečně známou obětí z Plötzensee dosud zůstává jen komunistický novinář Julius Fučík, ze kterého československá komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Ostatní zůstávají stranou včetně generála Bedřicha Homoly, který byl vrchním velitelem Obrany národa, což byla vojenská odbojová organizace. Dalším z šesti popravených československých generálů v Plötzensee byl Václav Ždímal. Ždímal za první světové války prošel na východní frontě legiemi, účastnil se bitvy u Zborova a bojů s bolševiky na Transsibiřské magistrále a za mobilizace v roce 1938 velel dělostřelectvu jednoho z hraničních pásem. Po obsazení Československa německou armádou se zapojil do oboje a stal se jedním z oblastních velitelů Obrany národa. Zatčen byl na konci roku 1939 a 2. září 1942 popraven gilotinou. "Je třeba si na rovinu říct, že ani dnes nejsou osudy československých odbojářů objevovány z české strany a její iniciativy, nejsou to české vědecké instituce ani armáda České republiky," řekl Filip s poukazem na to, že jen v Plötzensee zabili nacisté šest československých generálů. "Faktem je, že tento historický výzkum a (berlínská) výstava jsou součástí širšího zkoumaní moderní německé historie ze strany německých instituci, jsou plně placeny německou stranou včetně bádaní českého historika v archivu gestapa v Praze," uvedl. Historik Uhlíř k tomu řekl, že žádná česká instituce si toto téma nevzala za své a že německá strana hledala v Česku partnera neúspěšně pět let. "Když jsem začal spolupracovat s Památníkem německého odboje, tak jsem v uvozovkách byl soukromníkem," řekl. "Považuji toto téma za velice podstatné, abychom těm lidem vrátili tváře a jména a abychom o jejich osudech hovořili v České republice zcela otevřeně," uvedl. K tomu, že českoslovenští odbojáři popravení v nacistickém Německu stojí na okraji pozornosti, vedlo několik faktorů. "Problém je hlavně v tom, že materiál, který nám Německá demokratická republika předala v roce 1957 a později Sovětský svaz v letech 1966 a 1967, byl v podstatě nepřístupný až do roku 1990," řekl Uhlíř. A když se zpřístupnil, tak o něm historikové nevěděli, případně o něj nejevili zájem. "Navíc ten materiál je velice obsáhlý a v podstatě na základě studia o každé popravené osobě nebo osobnosti, chcete-li, by se dal napsat buď velký článek, nebo možná i kniha," řekl. Materiálu je tolik, že digitalizace by podle Uhlíře znamenala pro tým lidí roky práce. "Já jsem udělal v uvozovkách jenom 65.000 skenů," řekl. Dokumenty navíc nejsou v dobrém stavu a rozpadají se. "To je další věc, o kterou by se stát měl postarat bez ohledu na to, v jaké jsme dnes finanční situaci, a bez ohledu na to, jestli je válka na Ukrajině," uvedl s tím, že pokud se takto cenný fond nepodaří uchovat, budeme příštím generacím pro smích. O velkém dluhu společnosti k odbojářům hovořil i Filip. "Německý nacistický režim v Plötzensee fyzicky zlikvidoval své odpůrce, československý komunistický režim na něj navázal a aktivně se 40 let snažil o vymazáni odkazu odbojářů a demokratickému českému režimu trvalo dlouhých 30 let, než tyto lidi a jejich příběhy začal znovu pro sebe objevovat," řekl. "Změna k lepšímu je, že tady stojíme, že tato výstava bude zapůjčena i do Čech. Věřím, že stojíme na počátku změny a že vzniká společenská poptávka po tom dozvědět se o víc o sobě samých skrze příběhy našich předků, kteří se pro naši svobodu a demokracii obětovali," dodal. V obrat k lepšímu věří i Uhlíř, který v této souvislosti zmínil cestu premiéra Petra Fialy do Berlína loni v květnu. Návštěva památníku v Plötzensee byla tehdy prvním bodem Fialovy návštěvy, během které jednal se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Olafem Scholzem. Aleš Zápotocký jrm

V Plötzensee nacisté zavraždili stovky Čechů, také pradědu české diplomatky
Berlín 19. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 667 československých občanů, naprostou většinu z nich za odboj. Jedním z nich byl Vladimír Schulz, pradědeček Heleny Schulzové, která je ekonomickou diplomatkou na českém velvyslanectví v Německu. Výstava v Berlíně ukazuje osudy Čechů popravených za nacismu v Plötzensee
Berlín 18. července (zpravodaj ČTK) - Poprvé od pádu nacismu mají návštěvníci možnost prohlédnout si v berlínském Památníku německého odboje česko-německou výstavu o popravách v berlínské věznici Plötzensee a o českých obětech tohoto vraždění. BBC: Polsko pátrá po ukradených uměleckých dílech, naději dává střídání generací
Varšava 17. června (ČTK/ BBC) - Když nacisté za druhé světové války okupovali Polsko, mnoho jeho cenných uměleckých děl ukradli. Jedním z nich byla Madona s dítětem, obraz ze 16. století pravděpodobně od italského malíře Alessandra Turchiho. Arménie uzná Karabach za součást Ázerbájdžánu za podmínky bezpečí pro Armény
Jerevan 22. května (ČTK) - Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. Hrad Velhartice zavádí interaktivní výuku dějepisu v areálu i v okolí památky
Velhartice (Klatovsko) 20. května (ČTK) - Státní hrad Velhartice spouští nový program pro děti a mládež i pro dětské skupiny. Přímo v areálu zavedl interaktivní výuku dějepisu na téma třicetileté války. Češi, další členové V4 a Bulhaři chtějí pomáhat Ukrajincům, nejvíc Polsko
Praha 21. listopadu (ČTK) - Češi spolu s dalšími členy visegrádské čtyřky (V4) a s Bulhary jsou ochotni přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Nejvíc solidarity projevují Poláci, lidi prchající před válkou jsou ochotni vzít i do vlastní rodiny. Ardenské bojiště Bastogne hostí výstavu o atentátu na Heydricha
Bastogne (Belgie) 10. září (zpravodaj ČTK) - Válečné muzeum v belgickém Bastogne ode dneška hostí českou výstavu věnovanou atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ve městě, které nejen pro Belgičany symbolizuje bitvu v Ardenách, u příležitosti jejího zahájení vysadili velvyslanci Česka a Německa spolu s místním starostou růže na památku obětí vyhlazení Lidic. NYT: OSN čelí rekordnímu nedostatku humanitární pomoci, výjimkou je Ukrajina
Washington 24. srpna (ČTK/The New York Times) - Ve světě roste potřeba pomoci, bohaté země se ale zaměřily především na Ukrajinu a to způsobilo, že humanitárním agenturám nezbývá dostatek peněz na řešení dalších světových krizí. Nagasaki si připomenulo 70.000 obětí amerického jaderného útoku před 77 lety
Nagasaki 9. srpna (ČTK) - Japonské město Nagasaki si dnes okamžikem ticha připomenulo oběti jaderného útoku z roku 1945. Američané na město 9. srpna 1945 svrhli jadernou pumu a zabili na 70.000 lidí. Japonsko o šest dní později kapitulovalo.

SLOVNÍK NAJÍT