válka

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "válka". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo válka je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Pravnučka popraveného odbojáře roky usiluje v Bavorsku o vydání ostatků

Mnichov/Brno 18. listopadu (ČTK) - Již několik let usiluje Helena Novotná o vydání ostatků svého pradědy Karla Hladečka, kterého nacisté popravili za odbojovou činnost. Dosud se ale setkává jen s nepropustnou hradbou bavorských úřadů. Stejně tak se snaží přimět Bavorsko k tomu, aby důstojně zpřístupnilo gilotinu, kterou byl Hladeček v roce 1944 popraven. Na stejném zařízení vyhasl i život sourozenců Sophie a Hanse Schollových, spoluzakladatelů známé německé protinacistické skupiny Bílá růže. Novotná se kvůli tomu obrátila otevřeným dopisem na bavorského premiéra Markuse Södera či primátora Mnichova Dietera Reitera, odpovědi se ale zatím nedočkala. Hladeček před druhou světovou válkou v Kolíně na obchodní akademii vyučoval národohospodářství, jazyky a tělocvik a ve městě působil i jako skautský vedoucí. Po nacistické okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se přidal k odboji. "V Kolíně, kde žil a pracoval, založil pobočku protinacistické nekomunistické skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme," řekla v rozhovoru s ČTK Novotná. Český odbojář se soustředil především na dodávání zpráv pražskému vedení. "V rámci skupiny se také snažili dát dohromady revoluční národní výbory, které by po převratu převzaly správní funkci ve městě," uvedla. Hladeček působil rovněž Ústředním vedení odboje domácího. V roce 1942 ho ale nacisté zatkli a soud v Norimberku ho o dva roky později poslal na popraviště. Trest smrti byl vykonán v září 1944 v mnichovské věznici Stadelheim. Hladeček je pochován na mnichovském hřbitově Perlacher Forst, kde jsou i ostatky odbojářů z Bílé růže. Spolu s Hladečkem je v hrobovém místě uloženo 92 dalších nacistických obětí, z nichž 69 pochází z českých zemí. Hladečkův osud byl v rodině Novotné dlouho tabu. "Prababička o tom se mnou mluvila jednou jedinkrát, a to v roce 2007. Tehdy jsem o tom nic nevěděla. S mamkou o tom prakticky vůbec nemluvila," řekla. Když prababička v roce 2014 zemřela, našla rodina v pozůstalosti mnoho dokumentů, které se týkaly protektorátu a pradědy. Maminka Novotné materiály přivezla domů. "Já v té době studovala na vysoké škole, takže jsem byla zaneprázdněná a neměla jsem čas se tomu věnovat. Ale v roce 2018, kdy jsem školu dokončila, tak čas vzniknul," řekla. "Všechno jsem si přečetla a vzhledem k tomu rozsahu, té šíři, bylo tam asi 40 dopisů z vězení, tak mi to nedalo. Došlo mi, že to nemohu nechat v taškách, že musím něco udělat, že chci, aby odkaz pradědy zůstal zachován," uvedla o počátku bádání. Novotná pracuje na knize o životě a odbojové práci pradědy, ale jejím hlavním cílem je dosáhnout toho, aby se jeho ostatky dostaly z Mnichova zpátky do vlasti. Už v roce 2018 se obrátila na hřbitovní správu, kde se ale dozvěděla, že převoz ostatků není možný. Jistý posun nastal loni, kdy téma v Bavorsku otevřel prezident Petr Pavel. V prosinci 2023 pak Novotná na pozvání úřadů odjela do Mnichova. "Bylo mi řečeno, že schránky v hrobech jsou ze dřeva a že už jsou nejspíše rozpadlé, kosti zřejmě různě přemístěné a že hrobová místa jsou blízko u sebe, takže by bylo dost těžké, ba nemožné je určit. Dále jsou pochybnosti o tom, kolik kostí se zachovalo a že z praktického hlediska je to složité, aby nebyl narušen klid zemřelých," řekla o mnichovské schůzce. S analýzou DNA i archeologickým průzkumem úřady nesouhlasily, Novotná se ale s rodinou shodla, že se s tím nesmíří a že nadále budou o převoz ostatků usilovat. "Přijde mi absurdní, že Německo má moc rozhodovat nad ostatky, které zemi nepatří, ale které podle mě patří rodinám obětí," řekla. Na podobné překážky narazila i v případě gilotiny. To, že popravčí nástroj existuje a je uložen v depozitáři Bavorského národního muzea, informoval veřejnost v roce 2014 novinář bavorského veřejnoprávního rozhlasu a televize Bayerischer Rundfunk Ulrich Trebbin. Ten o ní napsal i knihu. O existenci přístroje se v roce 2019 dozvěděla také Novotná. "Narazila jsem na to náhodou. Zvedlo mě to ze židle a vím, že jsem tehdy napsala do Bavorského národního muzea, zda je to pravda a zda se dá dokázat, že tímto zařízením byl popraven můj pradědeček," uvedla. Tehdy ještě historici jistě nevěděli, zda je to skutečně gilotina, kterou nacisté k popravě Schollových a také Hladečka použili. To, že tomu tak skutečně je, je jasné od loňského roku. Přístup ke gilotině je však veřejnosti z rozhodnutí bavorských úřadů zakázán. Bavorsko se na tom totiž v roce 2014 dohodlo po rozhovoru s příbuznými odbojářů z Bílé růže. Ani s tím se ale Novotná nechce smířit. Loni se Bavorského národního muzea dotázala, zda by si gilotinu mohla prohlédnout. "Nejprve mi odpověděli, že to není možné, že ministerstvo (kultury) zakázalo přístup," řekla. Od ministra ale nakonec získala výjimku, takže depozitář mohla navštívit. "Bylo mi řečeno, že jsem údajně první potomek po oběti, které to bylo umožněno, takže jsem cítila velkou závažnost," řekla. "Gilotina je tam rozmontovaná na kusy, není v celku," řekla Novotná. Všechny části si ale mohla prohlédnout. Popravčí lavice je tam mezi asi pěti dalšími, nože jsou uskladněny v dřevěných schránkách a kovový rám je opřený o stěnu. "Pak jsou tam drobné součásti, ty jsou v nějakém koši," upřesnila. "Ta váha, ten význam a historické pozadí neodpovídají tomu, jakým způsobem se s tím nástrojem nakládá. Není to chyba muzea. Považuji to za chybu německých politiků, kteří o té věci rozhodli," řekla. Novotná by si přála, aby gilotina byla pietně vystavena. Přesvědčit úřady se o to nyní snaží otevřeným dopisem, který adresovala Söderovi, Reiterovi, bavorskému ministrovi kultury Markusi Blumeovi a německé veřejnosti. "Často se tvrdí, že vystavení tohoto popravčího nástroje by oběti ponížilo a zredukovalo by jejich celoživotní práci na smrt. Nenalézám pro to pochopení, neboť jde přece o to připomenout si jejich úmrtí a s ním spojenou nespravedlnost. Je samozřejmé, že životní příběhy obětí mohou a měly by být s vystavenou gilotinou propojeny," napsala v otevřeném dopise. Chce také, aby Bavorsko uspořádalo další kulatý stůl, který by za účasti historiků, expertů a potomků obětí bez vlivu politiků o gilotině rozhodl. Podobný dopis letos v únoru poslala již Blumeovi, odpovědi se dočkala v červenci. "Bylo mi sděleno, že záležitost berou vážně, projevují mi úctu, ale trvají na rozhodnutí z roku 2014," řekla Novotná. Ministerstvo rovněž uvedlo, že stávající postoj není trvalý. "Že záležitost bude zhodnocena v budoucnu, jestliže se okolnosti výrazně změní," uvedla. Neurčitost odpovědi ji přiměla k dalším krokům. "Došlo mi, že se potřebuji ozvat hlasitěji," dodala. zpt ank

Balkan Insight: Severomakedonské město Bitola leží na koberci starých bomb

Bitola (Severní Makedonie) 17. listopadu (ČTK/Balkan Insight) - Město Bitola v Severní Makedonii je v současnosti známé svou bohémskou atmosférou a úžasnou architekturou. Ovšem pod zemí skrývá tajemství -obrovské množství nevybuchlé munice z první světové války, napsal zpravodajský server Balkan Insight. Bitola je nyní magnetem pro turisty. Proudí sem lidé ze všech koutů světa, aby si užili historické centrum města, procházeli se a zašli na kávu na Širok Sokak (Širokou třídu), která je pokládána za nejkrásnější ulici v celé Severní Makedonii. Návštěvníci ale netuší, že pod bohémským šarmem se skrývá pohřbený démon minulosti v podobě tisíců kusů nevybuchlé munice z první světové války. "Město a jeho okolí leží doslova na koberci z bomb a nikdo nedokáže určit jejich přesný počet," řekl Dane, majitel jedné z místních restaurací. "Tahle část (Široké třídy) byla vyčištěna asi před 15 lety při její rekonstrukci, ale jinak i při menších stavebních pracích, ať kopete, kde chcete, můžete očekávat, že narazíte na něco výbušného," dodal. Protože v poslední době nikoho nezranily, obyvatelé Bitoly si zřejmě k podobným nálezům vypěstovali dost ležérní přístup. "Pokud se neobjeví sto nebo tisíc bomb nebo dělostřelecké munice, ani se to nedostane do zpráv," žertuje Dane. Bitole, tradičnímu centru obchodu a vzdělanosti a líhni intelektuálů, se dodnes přezdívá "město konzulů", protože v posledních desetiletích Osmanské říše na konci 19. a na začátku 20. století hostila konzuláty 12 zemí, což jí dodalo nezvykle multikulturní a "evropskou" atmosféru. Dodnes se tu s hrdostí vzpomíná, že zde v roce 1903 natočili slavní bratři Manakiové první film na Balkáně a že zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk tu navštěvoval vojenskou akademii. To vše se náhle zastavilo během "Velké války" v letech 1914 až 1918, kdy se Bitola, tehdy známá pod osmanským názvem Monastir, stala ohniskem tehdejší makedonské neboli "soluňské" fronty. V roce 1915 Bitolu obsadila bulharská armáda a spolu se značnou částí dnešní Severní Makedonie bylo město Bulharskem anektováno. V následujícím roce Bitolu obsadily jednotky Dohody a dva roky jejich síly odolávaly neúnavným bulharským a německým útokům, než zahájily průlom, který posunul frontu dále na sever. Během této doby každodenní dělostřelecké a letecké bombardování ze všech stran proměnilo město v trosky a zdecimovalo jeho obyvatelstvo. Bitola je považována za nejhůře bombardované město na Balkáně během první světové války, srovnatelné v evropském měřítku jen s francouzským Verdunem. Zůstaly tu tuny výbušnin, které byly buď roztroušeny v okolí, nebo soustředěny poblíž bývalých frontových linií a dělostřeleckých stanovišť. Spoustu munice, granátů a náloží zakopaly také ustupující armády, aby je ukryly před nepřáteli. Dnes je nález další bomby z první světové války v Bitole nebo její blízkosti jen poznámkou pod čarou v policejní svodce. Poslední podobná zpráva se objevila začátkem října a uvádí, že "pyrotechnik vyzvedl v centru Bitoly starý nevybuchlý dělostřelecký granát ráže 75 milimetrů". Červnový nález 2800 pušek z první světové války společně s pěti ručními granáty a jedním dělostřeleckým granátem už zaujal média o něco víc. Arzenál byl vykopán v místech starých vojenských kasáren v Bitole, kde je nyní rezidenční oblast asi půl kilometru od Široké třídy. "Veřejnost se obvykle dozví jen o velkých nálezech skrýší nevybuchlého materiálu, ale my se během roku potýkáme s mnoha menšími problémy," uvedlo Bitolské ředitelství pro ochranu a záchranu, pod jehož křídly působí i místní pyrotechnik. "Velmi často se stává, že při soukromých stavebních pracích, které zahrnují výkopy, obyvatelé nebo dělníci objeví nějakou munici. Ta je často zakopána v malé hloubce, od 30 centimetrů do metru a půl pod zemí," dodalo ředitelství. V říjnu ministr dopravy Aleksandar Nikoloski odhalil, že nevybuchlá munice z první světové války zřejmě zdrží současnou výstavbu nové dálnice mezi Bitolou a nedalekým městem Prilep. V důsledku toho může dokončení tohoto úseku trvat dva až tři roky. "Máme vážný problém s čištěním terénu, když si uvědomíme, že silnice prochází starou frontovou linií z první světové války. Je tam mnoho nevybuchlé munice, jejíž odstranění zabere spoustu času," řekl Nikolovski televizi TV 21. Obyvatelé Bitoly poprvé zjistili, že problém s nevybuchlou municí nelze brát na lehkou váhu, a že žijí doslova na koberci z bomb, v roce 2008, kdy místní úřady začaly budovat cestu v městském parku, který navazuje na Širok Sokak. Během několika dní dělníci objevili několik stovek nevybuchlých dělostřeleckých granátů roztroušených po okolí. Později se ukázalo, že problém v celé této oblasti, která leží v blízkosti vlakového nádraží, starých armádních kasáren a městského stadionu, je ještě mnohem horší. V roce 2020 bylo při rozšiřování městského stadionu v Bitole objeveno obrovské množství staré munice. Jen během tohoto roku bylo na ploše, kde měla stát nová tribuna stadionu, a z jejího okolí vykopáno celkem 12.300 kusů výbušných zařízení o hmotnosti 110 tun. Nejprve byly odvezeny do skladu a později je armáda odpálila na cvičné střelnici Krivolak. Nyní v Bitole zůstal pouze jeden pyrotechnik, Gjorgi Stefanov. Ten pracoval na nedávném červnovém odstraňování pušek a granátů v armádních kasárnách. "Teď už je to místo vyčištěné od munice, ale nemohu vyloučit, že něco nezůstalo v širším okolí, protože mluvíme o rozsáhlé oblasti," řekl s tím, že během první světové války pravděpodobně sloužila jako muniční sklad. Stefanov předpokládá, že tu munici zakopali vojáci ústředních mocností během spěšného ústupu z města. "Munice pod zemí je považována za relativně bezpečnou, protože je neporušená, ale jakmile ji někdo objeví a odkryje, musíme ji rychle odstranit a zneškodnit, protože by ji mohlo odpálit jakékoli narušení, dokonce i blesk," řekl Stefanov. Sám říká, že jeden pyrotechnik na celé město a jeho okolí nestačí. Ale nízký plat a vysoké riziko příliš mnoho potenciálních zájemců o tuto profesi nelákají, dodal. dk nim

Nesměly jsme doma vyhodit žádné jídlo, vzpomínají dcery vězňů ze Sachsenhausenu
Sachsenhausen (Německo) 16. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Nesměly jsem doma vyhodit žádné jídlo, zážitek neustálého hladu byl příliš silný. I tak vzpomínají dcery bývalých vězňů nacistického koncentračního tábora Sachsenhausen na své otce, kteří byli zadrženi při zátahu proti českým studentům. Zemřel Antonín Burdych, jemuž nacisté za ukrývání parašutisty vyvraždili rodinu
Rtyně v Podkrkonoší (Trutnovsko) 13. listopadu (ČTK) - Ve věku 90 let v úterý zemřel Antonín Burdych, jehož téměř celou rodinu v roce 1942 za ukrývání parašutisty Jiřího Potůčka vyvraždili nacisté. Z rodiny Burdychových pomstu okupantů přežili jen Antonín a jeho bratr Vladimír. Bývalý Mladičův spolupracovník přiznal odpovědnost za genocidu ve Srebrenici
Banja Luka (Bosna)/Haag 13. listopadu (ČTK) - Radislav Krstić, bývalý velitel bosenskosrbské armády a kdysi nejbližší spolupracovník generála Ratka Mladiče, přiznal svou odpovědnost za genocidu ve Srebrenici. Pelhřimov si připomněl Ottu Frieda, padl ve Francii před 80 lety
Pelhřimov 5. listopadu (ČTK) - Pelhřimovského rodáka Ottu Frieda připomíná ve městě nová pamětní deska. Výtvarnice Alena Matějka na ni použila i stébla trávy z bojiště u severofrancouzského přístavu Dunkerque, kde Fried před 80 lety padl. Kyjev popírá tvrzení o vadách munice dodávané Ukrajině z české iniciativy
Praha/Kyjev 20. října (ČTK) - Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Letos by měly začít opravy památkově chráněné Larischovy vily v Pardubicích
Pardubice 31. srpna (ČTK) - Československá obec legionářská chce letos zahájit opravu památkově chráněné Larischovy vily v Pardubicích. V takzvaném Zámečku nacisté za heydrichiády věznili a vyslýchali obyvatele obce Ležáky, na nedalekém popravišti je pak zastřelili. The Guardian: Ódy na Putina byly ve skutečnosti překladem nacistické poezie
Londýn/Moskva 14. července (ČTK/The Guardian) - Ruský vlastenecký básník Gennadij Rakitin si v posledním roce získal značnou pozornost. Jeho ódy na Vladimira Putina a emotivní verše na podporu ruské invaze na Ukrajinu si vysloužily ocenění na sociálních sítích a dokonce i příležitostné čestné uznání v ruských básnických cenách. Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší
Moskva 10. července (ČTK) - Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Většina Rusů počítá s válkou a věří ve vítězství nad USA, ukázal průzkum
Moskva 14. června (ČTK) - Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Macron a Steinmeier uctili památku obětí masakru v Oradour-sur-Glane
Oradour-sur-Glane (Francie) 10. června (ČTK) - Prezidenti Francie a Německa Emmanuel Macron a Frank-Walter Steinmeier dnes společně uctili památku obětí masakru v Oradour-sur-Glane. Zároveň zdůraznili usmíření mezi Francouzi a Němci. Král Karel III. vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii
Londýn 5. června (ČTK) - Příběhy o odvaze či houževnatosti inspirují a připomínají, za co vděčíme válečné generaci, prohlásil dnes britský král Karel III. v Portsmouthu, kde se účastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. NYT: Bývalý americký voják přes 20 let ve Vietnamu pomáhá zneškodňovat bomby
Hanoj 16. března (ČTK) - Nevybuchlé bomby a miny, které ve Vietnamu zůstaly po americké válce, dodnes zraňují a zabíjejí místní obyvatele. Jejich zneškodňování se stalo životním posláním pro bývalého amerického vojáka Chucka Searcyho, který se této práci věnuje přes 20 let. ČR pokročila při vracení majetku zabaveného nacisty, uvádí židovská organizace
Washington 7. března (ČTK) - Česko je mezi sedmi zeměmi, kterým se podařilo dosáhnout významného pokroku při vracení majetku zabaveného nacisty. Uvedla to Světová židovská organizace pro restituce (WJRO) ve zprávě hodnotící pokrok 47 států, které ve Washingtonu v roce 1998 podepsaly deklaraci nezávazných zásad, jak řešit otázku majetku ukradeného nacisty během druhé světové války. Japonsko konečně uvede film Oppenheimer, který v zemi vyvolal kritiku
Tokio 9. prosince (ČTK) - Diváci v Japonsku se konečně dočkají snímku Oppenheimer o tvůrci jaderné bomby. V létě vyvolala v Japonsku rozhořčení reklamní kampaň spojená s filmem, která podle kritiků bagatelizovala svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki na konci druhé světové války. Britský král a ministři položili vlčí máky na počest padlých ve válkách
Londýn 12. listopadu (ČTK) - Britský král Karel III. s nejvýše postavenými členy své rodiny a členy vlády i opozice se dnes shromáždili u kenotafu v londýnském Whitehallu, kde k upomínce Britů padlých ve válkách položili věnce z vlčího máku. Uprchlík z Abcházie: Přežil jsem, abych zapomenutou válku připomínal
Praha 24. září (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Válku v gruzínské Abcházii v letech 1992 až 1993 považuje vystudovaný právník a nyní soudní tlumočník Sergo Matkava za příklad úspěšné ruské informační kampaně, selhání Západu a předobraz současného dění na Ukrajině. Americké úřady z muzeí zabavily tři díla od Schieleho ukradená za holokaustu
New York 15. září (ČTK) - Newyorské úřady zabavily v muzeích ve třech různých amerických státech tři umělecká díla od rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho, o nichž se domnívají, že byla za holokaustu ukradena židovskému sběrateli umění a kabaretnímu umělci, informuje agentura AP. Albánie zatkla bývalého člena kosovské UÇK hledaného tribunálem v Haagu
Haag/Tirana 31. července (ČTK) - Albánské úřady dnes zadržely bývalého člena Kosovské osvobozenské armády (UÇK) Dritana Goxhaje. Učinily tak na základě zatykače, který na něj vydal zvláštní tribunál pro Kosovo (KSC) v nizozemském Haagu.

Vznik seznamu československých odbojářů popravených v Plötzensee nebyl snadný

Berlín 21. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 613 československých odbojářů. K tomuto počtu ve svém výzkumu ve spolupráci s německými odborníky dospěl český historik Jan Boris Uhlíř, který se událostem v Plötzensee dlouhodobě věnuje. Práce na seznamu ale nebyla jednoduchá a některé zavražděné navíc považoval Berlín za německé odpůrce nacismu, nikoli za československé. "Jména všech popravených v Plötzensee jsou známá," řekl Uhlíř v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem o lidech, kteří nacisté v berlínské věznici popravili. To potvrdil i šéf Památníku německého odboje Johannes Tuchel. Nelze tedy očekávat, že by historikové zjistili nějaká nová jména, přesto se ale může stát, že díky dalšímu výzkumu se národní seznamy obětí ještě změní. "Není to vyloučeno. Ale nebude to dramatická změna, budou to jednotky," řekl Uhlíř o případných úpravách českého seznamu. Do konce druhé světové války zavraždili nacisté v Plötzensee přes 2800 vězňů více než dvaceti národností. Smrt zde nalezlo 667 československých občanů, z toho zmíněných 613 za protinacistický odboj. To, jak se český seznam postupně měnil, ukazují starší statistiky. Například Ústav pro studium totalitních režimů na svém webu s odvoláním na údaje z roku 2002 uvádí 677 popravených Čechoslováků. V tomto seznamu je podle Uhlíře řada nepřesností a chyb. "Třeba tam jsou lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ale zemřeli ještě před popravou, pak jsou tam smícháni odbojáři a lidé, kteří se dopustili klasických trestných činů. To znamená, že třeba ukradl dvě konzervy z rozbitého obchodu po náletu. Za plundrování byl odsouzen k trestu smrti," řekl historik. Společně s německými kolegy tak vypracoval zcela nový seznam, ale ani jeho vznik nebyl bezproblémový. "Dokonce jsme se někdy i přeli o národní příslušnost těch lidí. Měl jsem tam asi šest nebo osm osob, které byly považovány za Čechy, i když s německými jmény, a německá strana říkala, že ty patří opravdu k nim, takže jsme je ze seznamu vyjmuli," řekl Uhlíř. "Práce na něm byla věc poměrně nejednoduchá. Jsou tam i lidé, kteří byli popraveni nikoli v souvislosti s odbojem, ale byli to sudetští Němci, kteří samozřejmě dostali při vtělení Sudet k Říši říšské občanství a které si potom gestapo vytipovalo jako bývalé informátory a spolupracovníky naší vojenské zpravodajské služby. A za tuto spolupráci s českou stranou byli posléze pověšeni," uvedl. "Ten seznam je prostě nesmírně v tomto ohledu rozmanitý, je rozmanitý i sociálně. Hovořil jsem o tom, že je to od pologramotných zemědělských dělníků až po profesory vysokých škol. Upřímně přiznávám, že naše učebnice o této problematice nehovoří, a myslím si, že by se o tom měly učit děti již od plenek," řekl Uhlíř, který upozorňuje na nedostatečný český zájem o téma odbojářů popravených v Německu. Ačkoli jsou seznamy zavražděných československých odbojářů sociálně pestré, jistá pojítka lze přece jen vystopovat. Tím nejviditelnějším je členství v tělocvičném spolku Sokol. Uhlíř, který rovněž působí v České obci sokolské, řekl, že nezná jinou organizaci, která by za předválečného Československa byla tak vlastenecky orientovaná. Vlastenectví pak po obsazení země nacistickým Německem mnohé sokoly zavedlo na popraviště. "Myslím si, že to pochází z toho, že oni to brali jako určitou snad i pohanu," řekl Uhlíř o sokolském postoji k německé okupaci. Sokolskou obec nařídil rozpustil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který rovněž zlikvidoval špičky organizace. Vedení Sokola skončilo v Terezíně a následně v koncentračním táboře v Osvětimi. Podporu československým parašutistům tak podle Uhlíře vnímali sokolové jako určitou krevní mstu. Odpor sokolů je podle Uhlíře výjimečný i v tom, že nebyl omezen jen na čistě sokolský odboj. "Prošli všemi organizacemi odboje, přes Obranu národa samozřejmě, Zemský národní výbor, Politické ústředí, Petiční výbor Věrni zůstaneme, všude byli sokolové," řekl. "My máme dneska kartotéku, která obsahuje více než 5000 jmen lidí, členů ČOS (Československé obce sokolské), kteří nepřežili. Budeme je na podzim také prezentovat," řekl. Popravám v Plötzensee se věnuje česko-německá výstava, která začala tento týden a která potrvá do konce října. Rozdělena je na dvě části, německá s názvem Krvavé noci v Plötzensee se věnuje hromadným popravám 250 vězňů oběšením na počátku září 1943 a česká je pojmenovaná České oběti Plötzensee. Českou výstavu si budou moci prohlédnout také návštěvníci v Česku, a to na přelomu září a října v Poslanecké sněmovně v Praze. Aleš Zápotocký jrm

Odbojáři popravení nacisty v Německu jsou v Česku nedocenění, myslí si historik
Berlín 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika, česká společnost i čeští odborníci se jen málo zajímají o osudy československých odbojářů, které nacisté v Německu popravili a kteří stále čekají na navrácení jména. V Plötzensee nacisté zavraždili stovky Čechů, také pradědu české diplomatky
Berlín 19. července (zpravodaj ČTK) - V berlínské věznici Plötzensee zavraždili nacisté 667 československých občanů, naprostou většinu z nich za odboj. Jedním z nich byl Vladimír Schulz, pradědeček Heleny Schulzové, která je ekonomickou diplomatkou na českém velvyslanectví v Německu. Výstava v Berlíně ukazuje osudy Čechů popravených za nacismu v Plötzensee
Berlín 18. července (zpravodaj ČTK) - Poprvé od pádu nacismu mají návštěvníci možnost prohlédnout si v berlínském Památníku německého odboje česko-německou výstavu o popravách v berlínské věznici Plötzensee a o českých obětech tohoto vraždění. BBC: Polsko pátrá po ukradených uměleckých dílech, naději dává střídání generací
Varšava 17. června (ČTK/ BBC) - Když nacisté za druhé světové války okupovali Polsko, mnoho jeho cenných uměleckých děl ukradli. Jedním z nich byla Madona s dítětem, obraz ze 16. století pravděpodobně od italského malíře Alessandra Turchiho. Arménie uzná Karabach za součást Ázerbájdžánu za podmínky bezpečí pro Armény
Jerevan 22. května (ČTK) - Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. Hrad Velhartice zavádí interaktivní výuku dějepisu v areálu i v okolí památky
Velhartice (Klatovsko) 20. května (ČTK) - Státní hrad Velhartice spouští nový program pro děti a mládež i pro dětské skupiny. Přímo v areálu zavedl interaktivní výuku dějepisu na téma třicetileté války. Češi, další členové V4 a Bulhaři chtějí pomáhat Ukrajincům, nejvíc Polsko
Praha 21. listopadu (ČTK) - Češi spolu s dalšími členy visegrádské čtyřky (V4) a s Bulhary jsou ochotni přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Nejvíc solidarity projevují Poláci, lidi prchající před válkou jsou ochotni vzít i do vlastní rodiny. Ardenské bojiště Bastogne hostí výstavu o atentátu na Heydricha
Bastogne (Belgie) 10. září (zpravodaj ČTK) - Válečné muzeum v belgickém Bastogne ode dneška hostí českou výstavu věnovanou atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ve městě, které nejen pro Belgičany symbolizuje bitvu v Ardenách, u příležitosti jejího zahájení vysadili velvyslanci Česka a Německa spolu s místním starostou růže na památku obětí vyhlazení Lidic. NYT: OSN čelí rekordnímu nedostatku humanitární pomoci, výjimkou je Ukrajina
Washington 24. srpna (ČTK/The New York Times) - Ve světě roste potřeba pomoci, bohaté země se ale zaměřily především na Ukrajinu a to způsobilo, že humanitárním agenturám nezbývá dostatek peněz na řešení dalších světových krizí. Nagasaki si připomenulo 70.000 obětí amerického jaderného útoku před 77 lety
Nagasaki 9. srpna (ČTK) - Japonské město Nagasaki si dnes okamžikem ticha připomenulo oběti jaderného útoku z roku 1945. Američané na město 9. srpna 1945 svrhli jadernou pumu a zabili na 70.000 lidí. Japonsko o šest dní později kapitulovalo. Lidstvo si hraje s nabitou zbraní, varoval generální tajemník OSN v Hirošimě
Hirošima 6. srpna (ČTK) - Nové závody ve zbrojení nabírají na rychlosti a je naprosto nepřijatelné, aby země s jadernými zbraněmi byť jen připustily možnost jejich použití. V Hirošimě to dnes, u příležitosti 77. Vietnamka ze známé fotky, na níž utíká popálená napalmem, vyzvala ke konci války
Vatikán 13. května (ČTK) - Vietnamská žena, kterou zná celý svět z půlstoletí staré fotografie jako dívku utíkající z vesnice zasažené napalmovým útokem, vyzvala k ukončení válek. Nyní devětapadesátiletá Kim Phuc se v Římě zúčastnila tento týden generální audience, při níž fotograf agentury AP Nick Ut předal svůj slavný snímek z vietnamské války papeži Františkovi. Téma českého předsednictví určil Putin invazí na Ukrajinu, řekl Rakušan
Berlín 29. dubna (zpravodaj ČTK) - Téma nacházejícího českého předsednictví Evropské unii určil invazí na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin, bude jím Ukrajina a konsolidace Evropy. Dnes to v rozhovoru s ČTK řekl český ministr vnitra Vít Rakušan, který v Berlíně při čtvrtečním jednání se svou německou kolegyní Nancy Faeserovou apeloval na co nejrychlejší zavedení jednotného evropského registračního systému. Reuters: Putinova strana se uchází o voliče i na východě Ukrajiny
Doněck (Ukrajina) 15. září (ČTK) - V Rusku se blíží parlamentní volby a vládní strana Jednotné Rusko vůbec poprvé vede předvolební kampaň na východě Ukrajiny, tedy na území kontrolovaném proruskými separatisty. Irák získal zpět z USA a jiných zemí více než 17.000 ukradených artefaktů
Bagdád 3. srpna (ČTK) - Více než 17.000 starodávných uměleckých děl ukradených v Iráku a vrácených ze Spojených států a dalších zemí dnes převzalo irácké ministerstvo kultury. Irácká vláda uvádí, že jde o největší objem vrácených památek v historii země, napsala agentura AP. Soud v Haagu potvrdil 30 let vězení pro vůdce konžských povstalců
Haag 30. března (ČTK) - Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu dnes definitivně potvrdil 30letý trest pro bývalého vůdce konžských rebelů Bosca Ntagandu. Muž známý jako Terminátor je podle soudu vinen z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v 18 případech, včetně vražd, sexuálního otroctví a používání dětských vojáků.

SLOVNÍK NAJÍT