AP: Muž z Keni má přes 4,2 milionu motýlů, teď pro ně hledá nového majitele
Nairobi 31. prosince 2024 (ČTK) - To, co začalo před více než 60 lety jako dětský koníček, vedlo na předměstí Nairobi, hlavního města Keni, možná až k největší sbírce motýlů na africkém kontinentě. Steve Collins, kterému je nyní 74 let, se narodil a vyrostl na západě Keni. Když mu bylo pět let, začali ho fascinovat motýli, a tak se rozhodl, že je bude sbírat. Jeho sbírka dnes čítá více než 4,2 milionu exemplářů a jsou v ní zastoupeny stovky druhů. Napsala to agentura AP.
"Po návštěvě Konga nás rodiče vedli k zájmu o motýly a přátelé nám darovali síť na chytání hmyzu. V 15 letech už jsem měl za sebou návštěvu Nigérie a dalších zemí, kde jsem motýly podrobněji studoval," řekl Collins.
Po 20 letech kariéry, kdy pracoval jako agronom, věnoval svůj volný čas výzkumu motýlů. V roce 1997 tak založil Africký výzkumný institut motýlů. Teď, když mu dochází prostor i čas, doufá, že svou sbírku a zápal pro třetí největší řád hmyzu předá dalším generacím.
Na 6000 metrech čtverečných, což odpovídá velikosti fotbalového hřiště, pěstuje velké množství stromů a kvetoucích keřů, které tak tvoří důmyslně propojený lesní ekosystém. Stovky motýlů tančí ze stromu na strom a někdy přistanou i na Collinsově ruce.
Jeho sbírka je soukromá, ačkoliv na začátku ji otevřel pro veřejnost, když v letech 1998 až 2003 vedl vzdělávací centrum. Collins vlastní 1,2 milionu motýlů z celé Afriky, které má pečlivě přišpendlené v rámečcích a uložené v řadách na poličkách. Další tři miliony motýlů skladuje v obálkách.
"Motýly je potřeba uchovávat v tmavých prostorách. Způsob uchování také zajišťuje, že jiný hmyz, paraziti a dravci usušené motýly nesežerou. Jednou za rok také používáme na motýly prostředek na hubení hmyzu, aby jsme je tak ještě lépe ochránili," řekl sběratel.
Ekolog a hostující profesor na univerzitě Oxford Brookes Julian Bayliss, který se specializuje na Afriku, sbírá pro Collinse motýly už přes 20 let. "Ve sbírce je velká část naprosto nenahraditelná, protože značná část přirozeného prostředí Afriky byla zničena," řekl.
Afrika je zranitelná vůči změnám klimatu, kdy období dlouhotrvajícího sucha a rozsáhlé záplavy ničí lesy a další místa, kde se motýli přirozeně vyskytují.
Bayliss uvažuje o tom, že by Collinsovu sbírku zdigitalizoval, čímž by ji zpřístupnil celému světu. Ať už ji převezme kdokoli, "musí to být instituce, která je dobře založená, dobře financovaná a bezpečná", myslí si Bayliss.
Entomolog z americké instituce Smithsonian Scott Miller potkal Collinse téměř před 30 lety. Sbírka podle Millera může poskytnout zásadní informace o environmentálních změnách za posledních 60 let. "K těmto exemplářům se můžeme kdykoli vrátit pro nové informace, kdykoli se dozvíme něco nového, seznámíme se s jinou technologií nebo když nás napadnou nové otázky," řekl.
Collins se obává, že zanedlouho už nebude moct ve výzkumu pokračovat. Doufá, že celou sbírku prodá jedinci nebo výzkumné instituci. Do té doby uchovává svůj nejdražší exemplář za 8000 dolarů (193.000 Kč) v tajnosti, jelikož se obává případné krádeže.
Výdaje na vlastní bádání jsou vysoké. Roční rozpočet, který v roce 2009 zveřejnila Lepidopterologická společnost Afriky na svých webových stránkách, byl 200.000 dolarů (4,8 milionu Kč). Collins odhaduje, že cena všech jeho exemplářů a dalšího majetku se pohybuje kolem osmi milionů dolarů (193 milionů Kč).
"Desítky let jsem to měl jako hobby, nemůžu tedy vyčíslit přesnou cenu toho, co jsem až dosud dělal. Teď se soustředím na to, abych zajistil, že sbírka bude v bezpečných rukách, až tady nebudu," uzavřel Collins.
bat spr - sdílejte článek
Následuje: NYT: Izrael 7. října uvolnil pravidla úderů a možných civilních ztrát v Gaze
Tel Aviv/Gaza/Washington 30. prosince (ČTK) - Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až 20 civilistů, napsal list The New York Times (NYT). Daný rozkaz podle jeho zjištění s okamžitou platností udělil pravomoc i důstojníkům středních hodností udeřit na palestinské cíle, které v dřívějších válkách v Pásmu Gazy nikdy nebyly prioritou. Zaměřovat se nyní mohli nejen na vysoké velitele Hamásu, sklady zbraní a zařízení na odpalování raket, jež byly terčem předchozích tažení v Gaze, ale i na nejníže postavené bojovníky tohoto teroristického hnutí. Americký deník tvrdí, že se ve své obsáhlé zprávě opírá o desítky vojenských záznamů a o svědectví více než stovky izraelských vojáků a oficiálních představitelů, včetně asi 25 lidí, kteří se podíleli na prověřování, schvalování či přímo zasahování cílů. Většina z nich hovořila s novináři pod podmínkou zachování anonymity. Podle NYT o tomto rozkazu dosud nikdo neinformoval a v historii izraelské armády nemá obdoby. Střední důstojníci ještě nikdy nedostali tolik prostoru k útokům na tolik cílů, z nichž mnohé měly nižší vojenský význam, současně při tak vysokém riziku možných civilních obětí. Typicky to znamenalo, že izraelská armáda nyní mohla udeřit i na řadové bojovníky, když byli doma obklopeni příbuznými a sousedy, a nečekat na to, až se budou pohybovat sami venku. V předchozích konfliktech s Hamásem byla většina izraelských úderů schválena až poté, co důstojníci dospěli k závěru, že nepřijdou k újmě žádní civilisté. Jindy mohli riskovat zabití až pěti civilistů a jen výjimečně se tento limit zvýšil na deset či více - jakkoli výsledný počet obětí býval mnohem vyšší. Hned 7. října, bezprostředně po zahájení teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael, však velení armády tato pravidla nasazení změnilo v obavách, že židovský stát čelí existenční hrozbě, řekl NYT nejmenovaný vysoce postavený důstojník. (pokračování...)
Tel Aviv/Gaza/Washington 30. prosince (ČTK) - Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až 20 civilistů, napsal list The New York Times (NYT). Daný rozkaz podle jeho zjištění s okamžitou platností udělil pravomoc i důstojníkům středních hodností udeřit na palestinské cíle, které v dřívějších válkách v Pásmu Gazy nikdy nebyly prioritou. Zaměřovat se nyní mohli nejen na vysoké velitele Hamásu, sklady zbraní a zařízení na odpalování raket, jež byly terčem předchozích tažení v Gaze, ale i na nejníže postavené bojovníky tohoto teroristického hnutí. Americký deník tvrdí, že se ve své obsáhlé zprávě opírá o desítky vojenských záznamů a o svědectví více než stovky izraelských vojáků a oficiálních představitelů, včetně asi 25 lidí, kteří se podíleli na prověřování, schvalování či přímo zasahování cílů. Většina z nich hovořila s novináři pod podmínkou zachování anonymity. Podle NYT o tomto rozkazu dosud nikdo neinformoval a v historii izraelské armády nemá obdoby. Střední důstojníci ještě nikdy nedostali tolik prostoru k útokům na tolik cílů, z nichž mnohé měly nižší vojenský význam, současně při tak vysokém riziku možných civilních obětí. Typicky to znamenalo, že izraelská armáda nyní mohla udeřit i na řadové bojovníky, když byli doma obklopeni příbuznými a sousedy, a nečekat na to, až se budou pohybovat sami venku. V předchozích konfliktech s Hamásem byla většina izraelských úderů schválena až poté, co důstojníci dospěli k závěru, že nepřijdou k újmě žádní civilisté. Jindy mohli riskovat zabití až pěti civilistů a jen výjimečně se tento limit zvýšil na deset či více - jakkoli výsledný počet obětí býval mnohem vyšší. Hned 7. října, bezprostředně po zahájení teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael, však velení armády tato pravidla nasazení změnilo v obavách, že židovský stát čelí existenční hrozbě, řekl NYT nejmenovaný vysoce postavený důstojník. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Muž z Keni má přes 4,2 milionu motýlů, teď pro ně hledá nového majitele' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2024123002228|512704. Vydána 31.12.2024 4:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Muž z Keni má přes 4,2 milionu motýlů, teď pro ně hledá nového majitele' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2024123002228|512704. Vydána 31.12.2024 4:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.