NYT: Izrael 7. října uvolnil pravidla úderů a možných civilních ztrát v Gaze

Tel Aviv/Gaza/Washington 30. prosince 2024 (ČTK) - Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až 20 civilistů, napsal list The New York Times (NYT). Daný rozkaz podle jeho zjištění s okamžitou platností udělil pravomoc i důstojníkům středních hodností udeřit na palestinské cíle, které v dřívějších válkách v Pásmu Gazy nikdy nebyly prioritou. Zaměřovat se nyní mohli nejen na vysoké velitele Hamásu, sklady zbraní a zařízení na odpalování raket, jež byly terčem předchozích tažení v Gaze, ale i na nejníže postavené bojovníky tohoto teroristického hnutí. Americký deník tvrdí, že se ve své obsáhlé zprávě opírá o desítky vojenských záznamů a o svědectví více než stovky izraelských vojáků a oficiálních představitelů, včetně asi 25 lidí, kteří se podíleli na prověřování, schvalování či přímo zasahování cílů. Většina z nich hovořila s novináři pod podmínkou zachování anonymity. Podle NYT o tomto rozkazu dosud nikdo neinformoval a v historii izraelské armády nemá obdoby. Střední důstojníci ještě nikdy nedostali tolik prostoru k útokům na tolik cílů, z nichž mnohé měly nižší vojenský význam, současně při tak vysokém riziku možných civilních obětí. Typicky to znamenalo, že izraelská armáda nyní mohla udeřit i na řadové bojovníky, když byli doma obklopeni příbuznými a sousedy, a nečekat na to, až se budou pohybovat sami venku. V předchozích konfliktech s Hamásem byla většina izraelských úderů schválena až poté, co důstojníci dospěli k závěru, že nepřijdou k újmě žádní civilisté. Jindy mohli riskovat zabití až pěti civilistů a jen výjimečně se tento limit zvýšil na deset či více - jakkoli výsledný počet obětí býval mnohem vyšší. Hned 7. října, bezprostředně po zahájení teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael, však velení armády tato pravidla nasazení změnilo v obavách, že židovský stát čelí existenční hrozbě, řekl NYT nejmenovaný vysoce postavený důstojník. Nejvyšší izraelští představitelé se obávali, že zatímco obyvatelé a vojáci čelí zvěrstvům Hamásu na jihu země, mohlo by do severního Izraele vtrhnout libanonské hnutí Hizballáh, které je spojencem Hamásu. Domnívali se proto, že je třeba přistoupit k drastické vojenské akci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu ještě téhož dne prohlásil, že všechna místa v Gaze, kde se Hamás skrývá a odkud podniká své útoky, Izrael "promění v trosky". NYT ve své zprávě uvedl, že na základě investigativní práce svých novinářů mimo jiné zjistil, že Izrael závažně oslabil systém bezpečnostních opatření na ochranu civilistů; uchýlil se k chybným metodám vyhledávání cílů a vyhodnocování rizik civilních obětí; běžně pomíjel kontrolu civilních škod po úderech ani netrestal důstojníky za pochybení; a ignoroval varování týkající se těchto nedostatků z vlastních řad i ze strany vysokých vojenských představitelů Spojených států. Armáda podle zjištění amerického listu po několika týdnech války některá pravidla operací v Gaze zpřísnila, přesto však zůstávají volnější než před loňským říjnem. Izraelci v reakci poskytnuté deníku změnu postupů přiznali s vysvětlením, že konflikt s Hamásem je "bezprecedentní a stěží srovnatelný" s jinými válkami. Armáda argumentovala snahou radikálů ukrývat se mezi civilisty a rozsahem jejich loňského útoku. Při útoku Hamásu a jeho spojenců loni 7. října zemřelo v jižním Izraeli na 1200 lidí, většinou civilistů, dalších 251 jich bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Necelá stovka zůstává stále v zajetí, asi třetina z nich je po smrti. Rozsáhlá odvetná ofenziva a zejména mohutné izraelské bombardování si od té doby v Pásmu Gazy vyžádaly přes 45.500 palestinských životů, dalších více než 108.000 lidí bylo zraněno. Uvádějí to úřady pod správou Hamásu, které nerozlišují mezi zabitými ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské vzdušné údery zároveň srovnaly se zemí velkou část hustě zastavěného pásma, kde na území menším než Praha žilo před válkou na 2,3 milionu lidí, a kde boje způsobily rozsáhlou humanitární krizi. sch lex - sdílejte článek