Kubánská vláda pro platby na ostrově uzná kryptoměny, bude je i regulovat
Havana 27. srpna 2021 (ČTK) - Kubánská vláda uzná pro platby na ostrově kryptoměny, které bude i regulovat. Pravidla stanoví centrální banka, která též určí způsob udělování licencí poskytovatelům souvisejících služeb. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na oficiální věstník.
Popularita kryptoměn na Kubě v řadách technologicky zdatné části populace vzrostla. Přispěla k tomu skutečnost, že užívání dolaru komplikují embarga, která vůči ostrovu zavedla administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a na kterých trvá i současný prezident Joe Biden. Pod jeho vedením Spojené státy sankce vůči Kubě letos ještě rozšířily.
Kryptoměny, jejichž hodnota může výrazně kolísat, bývají zpravidla nezávislé na jakékoli centrální bance. Ke sledování a potvrzování transakcí slouží technologie blockchainu, neboli elektronické databáze.
Věstník uvádí, že centrální banka může povolit používání kryptoměn "z důvodu socioekonomického zájmu". Stát ovšem zajistí kontrolu transakcí a dohlédne na to, aby nezahrnovaly nezákonné aktivity.
Místní odborník na kryptoměny, programátor Erich García, uvedl, že někteří Kubánci již kryptoměny používají, často prostřednictvím dárkových karet, k on-line nákupům.
Za necelé dva týdny přijme nejznámější kryproměnu bitcoin jako první země za oficiální národní měnu středoamerický Salvador. Prezident Nayib Bukele uvedl, že přijetí bitcoinu může přilákat zahraniční investice, podpoří a zlevní finanční služby a sníží náklady na posílání a přijímání remitencí, tedy peněz, které posílají domů Salvadorci pracující v zahraničí. Jejich výše loni dosáhla téměř šesti miliard dolarů (přes 130 miliard Kč).
lsk spr - sdílejte článek
Následuje: TRF: Ženy v Afghánistánu vlastnily až 57.000 podniků, teď živnosti zavírají
Kábul 27. srpna (ČTK/Thomson Reuters Foundation) - Před několika dny byla Nadia úspěšnou podnikatelkou. Vedla oblíbenou kavárnu v Kábulu, v televizi propagovala silnější postavení žen a radila mnoha dalším podnikatelkám. Dnes se třiatřicetiletá žena ukrývá na utajeném místě v afghánské metropoli - bojí se o život, nemůže živit rodinu a smířila se s tím, že úspěchy, jichž dosáhla za dvacet let, jsou k ničemu, píše nadace Thomson Reuters Foundation a upozorňuje, že tisíce afghánských podnikatelek teď své firmy zavírají. "Když Tálibán vstoupil do Kábulu, neměla jsem na výběr, musela jsem utéct a schovat se. V Afghánistánu jsem dobře známá. Teď se bojím, že přijdou pro mě a mou rodinu," svěřila se Nadia, jejíž jméno nadace změnila, aby ji ochránila. "Mnoho žen jako já v posledních dvaceti letech tvrdě pracovalo, aby si vydobyly místo ve společnosti a tvořily budoucnost pro naši zemi. Teď jsme se vrátily na nulu," poznamenala. Stejně jako tisíce dalších Afghánců i Nadia chtěla po příchodu Tálibánu do metropole uprchnout ze země, pracovala totiž pro vládu a spolupracovala s americkými organizacemi. Nemohla však opustit svého slepého otce, matku a mladší sestry. Jakmile se Tálibán v polovině srpna zmocnil Kábulu, své podniky zavřelo mnoho žen - ředitelky firem, kosmetičky, majitelky restaurací. Některé ze země uprchly, další se skrývají - všechny se kvůli svému úspěchu bojí odvety radikálních islamistů. Tálibán za své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 zavřel dívčí školy a ženám zakázal pracovat. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Běžné byly popravy a bičování. Například v roce 1999 byly střední školy dívkám nedostupné a jen 9000 jich chodilo do základních škol, uvedla OSN. Navzdory slibům tálibů, že tentokrát budou moci ženy studovat a pracovat - byť v rámci islámského práva šaría - se mnoho žen obává návratu represí. OSN už teď hlásí porušování práv žen z některých oblastí ovládaných Tálibánem - ať už jde o vynucené sňatky, pozastavení zaměstnání nebo omezení pohybu a vzdělávání. Pesimistická ohledně budoucnosti zůstává i devětadvacetiletá návrhářka Marjam, která vlastní obchod s oblečením v Kábulu. "V den příchodu Tálibánu jsme přestali pracovat. Máme mnoho zaměstnankyň, které se teď neodváží přijít do práce," popisuje situaci žena, jejíž jméno nadace rovněž změnila. (pokračování...)
Kábul 27. srpna (ČTK/Thomson Reuters Foundation) - Před několika dny byla Nadia úspěšnou podnikatelkou. Vedla oblíbenou kavárnu v Kábulu, v televizi propagovala silnější postavení žen a radila mnoha dalším podnikatelkám. Dnes se třiatřicetiletá žena ukrývá na utajeném místě v afghánské metropoli - bojí se o život, nemůže živit rodinu a smířila se s tím, že úspěchy, jichž dosáhla za dvacet let, jsou k ničemu, píše nadace Thomson Reuters Foundation a upozorňuje, že tisíce afghánských podnikatelek teď své firmy zavírají. "Když Tálibán vstoupil do Kábulu, neměla jsem na výběr, musela jsem utéct a schovat se. V Afghánistánu jsem dobře známá. Teď se bojím, že přijdou pro mě a mou rodinu," svěřila se Nadia, jejíž jméno nadace změnila, aby ji ochránila. "Mnoho žen jako já v posledních dvaceti letech tvrdě pracovalo, aby si vydobyly místo ve společnosti a tvořily budoucnost pro naši zemi. Teď jsme se vrátily na nulu," poznamenala. Stejně jako tisíce dalších Afghánců i Nadia chtěla po příchodu Tálibánu do metropole uprchnout ze země, pracovala totiž pro vládu a spolupracovala s americkými organizacemi. Nemohla však opustit svého slepého otce, matku a mladší sestry. Jakmile se Tálibán v polovině srpna zmocnil Kábulu, své podniky zavřelo mnoho žen - ředitelky firem, kosmetičky, majitelky restaurací. Některé ze země uprchly, další se skrývají - všechny se kvůli svému úspěchu bojí odvety radikálních islamistů. Tálibán za své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 zavřel dívčí školy a ženám zakázal pracovat. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Běžné byly popravy a bičování. Například v roce 1999 byly střední školy dívkám nedostupné a jen 9000 jich chodilo do základních škol, uvedla OSN. Navzdory slibům tálibů, že tentokrát budou moci ženy studovat a pracovat - byť v rámci islámského práva šaría - se mnoho žen obává návratu represí. OSN už teď hlásí porušování práv žen z některých oblastí ovládaných Tálibánem - ať už jde o vynucené sňatky, pozastavení zaměstnání nebo omezení pohybu a vzdělávání. Pesimistická ohledně budoucnosti zůstává i devětadvacetiletá návrhářka Marjam, která vlastní obchod s oblečením v Kábulu. "V den příchodu Tálibánu jsme přestali pracovat. Máme mnoho zaměstnankyň, které se teď neodváží přijít do práce," popisuje situaci žena, jejíž jméno nadace rovněž změnila. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kubánská vláda pro platby na ostrově uzná kryptoměny, bude je i regulovat' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Telekomunikace a IT (pit) - Burzy peněžní (bup) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2021082703229|500998. Vydána 27.08.2021 12:05:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kubánská vláda pro platby na ostrově uzná kryptoměny, bude je i regulovat' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Telekomunikace a IT (pit) - Burzy peněžní (bup) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2021082703229|500998. Vydána 27.08.2021 12:05:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
