ČNB se podle opozice při zvýšení sazeb zachovala jako nezávislá instituce
Praha 30. září 2021 (ČTK) - Česká národní banka se podle opozičních politiků oslovených ČTK zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizují, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Bartoš ČTK napsal, že ČNB neměla jinou možnost, než krotit inflaci zdražováním úvěrů a hypoték. "O to víc zaráží, že se premiér s ministryní financí snažili banku ovlivňovat a přesvědčovat ji, aby úrokové sazby nezvedala, ačkoli inflace zrychluje i v okolních zemích. ČNB se dnes zachovala jako skutečně nezávislá instituce," uvedl.
Jurečka uvedl, že jako politik nemá ambici mluvit do rozhodnutí ČNB. "Na rozdíl od premiéra a ministryně financí, kteří evidentně nehájí zájmy občanů, ale Agrofertu," zmínil holding ze svěřenských fondů premiéra Babiše.
Poslanec ODS Jan Skopeček uvedl, že ČNB neměla kvůli rychle rostoucí míře inflace mnoho jiných možností. "Míra inflace je výrazně nad cílem ČNB a pokud nechceme, aby se prostřednictvím vyšších inflačních očekávání stala vysoká míra inflace trvalým jevem, muselo k tomuto kroku dojít," uvedl. Ocenil, že ČNB projevila nezávislost a nedala na nevyžádané rady Schillerové.
"Bankovní rada ČNB není Strakova akademie ani Agrofert. Andreji Babišovi asi nedochází, že rada nesmí přijímat pokyny od kohokoliv, včetně ministryně financí," napsala ČTK Pekarová Adamová. Ústavní povinností ČNB je péče o cenovou stabilitu, nikoliv o soukromé zájmy předsedy vlády, který si hlídá prosperitu svého zadluženého byznysu, doplnila.
Rozhodnutí ČNB podle ní s sebou samozřejmě nese některé nepříjemné dopady. "Ale jsem ráda, že si zachovává navzdory velkému tlaku svou nezávislost. V Česku dochází k jednomu z nejdynamičtějších zdražování v EU a příčinou je mimo jiné i nezodpovědná vládní politika. Mít premiéra, který sám dluží desítky miliard, je nevýhodné pro peněženku každého z nás," doplnila.
Šéf STAN Vít Rakušan řekl, že nezávislá ČNB má jasně stanovené cíle. "Jedním je inflace na úrovni dvou procent. ČNB chce tímto krokem omezit další příliv peněz do ekonomiky a zmírnit inflaci. Zároveň se dá očekávat posílení koruny a tudíž zlevnění dovozu a nižší tržby exportérů. Všechny tyto faktory jsou protiinflační," napsal Rakušan. Uvítal by zároveň, aby měla vláda ambici s inflací něco dělat. "To první, na co by měla přistoupit, je začít s konsolidací veřejných financí," doplnil.
Předseda SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že jde o dost vysoký nárůst. "Vyšší úroková míra zdraží úvěry. Možná by by to mohlo trochu zmírnit raketový růst cen nemovitostí, ale také se zdraží firemní úvěry, takže na to doplatí hlavně podnikatelé," dodal.
Při hrozbě rychlého nárůstu inflace je podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa takové zvýšení úrokových sazeb možným a pochopitelným krokem. "Výsledky je ovšem třeba hodnotit nejpozději do tří měsíců, aby se efekt vyhodnotil," sdělil ČTK Filip.
Ministryně Schillerová na twitteru uvedla, že považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce, a že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. "Příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce," uvedla na twitteru. Řešení nevidí v navyšování sazeb. "Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček," míní.
jzf mha jw - sdílejte článek
Následuje: ČNB dnes zvýšila kvůli vývoji inflace úrokové sazby nejvíce od roku 1997
Praha 30. září (ČTK) - Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) zhodnotil dnešní krok ČNB negativně. Podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nevidí v navyšování sazeb řešení inflace. Naopak podle opozičních politiků oslovených ČTK se ČNB zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizovali, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit Babiš i Schillerová. "Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování," uvedl dnes Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační, tedy ve směru růstu cen. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá. Guvernér ČNB dnes zároveň uvedl, že kdyby nebyla obecně rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun. Banky dnes sdělily, že nebudou na dnešní rozhodnutí ČNB reagovat okamžitým zdražením úvěrů či růstem úročení vkladů. Některé menší banky ale již dnes oznámily, že k vyššímu úročení vkladů brzy přistoupí. "To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. (pokračování...)
Praha 30. září (ČTK) - Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) zhodnotil dnešní krok ČNB negativně. Podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nevidí v navyšování sazeb řešení inflace. Naopak podle opozičních politiků oslovených ČTK se ČNB zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizovali, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit Babiš i Schillerová. "Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování," uvedl dnes Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační, tedy ve směru růstu cen. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá. Guvernér ČNB dnes zároveň uvedl, že kdyby nebyla obecně rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun. Banky dnes sdělily, že nebudou na dnešní rozhodnutí ČNB reagovat okamžitým zdražením úvěrů či růstem úročení vkladů. Některé menší banky ale již dnes oznámily, že k vyššímu úročení vkladů brzy přistoupí. "To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB se podle opozice při zvýšení sazeb zachovala jako nezávislá instituce' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2021093009275|501216. Vydána 30.09.2021 20:10:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB se podle opozice při zvýšení sazeb zachovala jako nezávislá instituce' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2021093009275|501216. Vydána 30.09.2021 20:10:31. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
