USA vydají dluhopisy na financování boje se změnami klimatu v chudších zemích

Glasgow 3. listopadu 2021 (ČTK) - Spojené státy se připojí k iniciativě Británie a dalších evropských zemí a budou vydávat investiční dluhopisy, jimiž chtějí financovat infrastrukturní projekty namířené na snížení emisí skleníkových plynů v chudších zemích. Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow to dnes oznámila americká ministryně financí Janet Yellenová. Z konference v úterý odjeli světoví lídři a vyjednávání nyní pokračují na nižších úrovních, dnešní program se soustředí právě na otázku financování přechodu k bezemisním ekonomikám. "Klimatická krize už je tady. Není to výzva pro budoucí generace, musíme se s ní vypořádat již dnes," řekla Yellenová. "Abychom v této výzvě obstáli, musíme ve velkém transformovat naše ekonomiky, jež produkují velké množství uhlíku," dodala. USA podle ní díky dluhopisům získají asi 500 milionů dolarů (11 miliard korun) ročně pro Klimatické investiční fondy (CIF), což je mezinárodní finanční mechanismus určený k financování boje proti klimatickým změnám v rozvojových zemích. CIF vznikl v roce 2008 a od té doby se do něj zavázalo přispět 14 vyspělých států celkem 10,5 miliardy dolarů (232 miliard korun). Dalších 61 miliard (1,3 bilionu korun) pak získal z jiných zdrojů a již s nimi financoval projekty v 72 zemích. Podle Yellenové přijde "zelená" přeměna světové ekonomiky až na 150 bilionů dolarů (3,3 biliardy korun) v příštích 30 letech. Přináší s sebou však obrovské příležitosti pro růst a investice, dodala americká ministryně financí. Podle CIF by mohl nový finanční mechanismus v příštích deseti letech vybrat asi 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Vyspělé státy se v roce 2009 zavázaly, že budou od roku 2020 poskytovat ročně 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do chudších zemí na podporu tamních klimatických projektů. Britský ministr financí Rishi Sunak dnes na konferenci oznámil, se tento závazek podaří plnit až od roku 2023. "Víme, že (závazek) neplníme dostatečně rychle, udržujeme však blízkou spolupráci s rozvojovými zeměmi, abychom mohli dělat víc a cíl brzy splnit," řekl Sunak. Server BBC poznamenává, že většinu financí vyspělé státy poskytují formou půjček. Sunak rovněž prohlásil, že snahy o dosažení klimatických cílů se dotknou také světového finančního systému. Británie se podle něj stane prvním finančním centrem s neutrální uhlíkovou stopou. Toho chce ministr dosáhnout například nařízením pro veřejně obchodovatelné společnosti, které budou muset vypracovat plány na snížení emisí oxidu uhličitého a přechodu k uhlíkově neutrálnímu provozu. Zřídí rovněž nezávislý orgán, který bude postup firem monitorovat. Britská vláda však nebude zavádět například povinné závazky k dosažení uhlíkové neutrality a nebude také firmám zakazovat investice do aktivit, při nichž vzniká velké množství emisí. Zmocněnec OSN pro boj se změnami klimatu a bývalý šéf britské centrální banky Mark Carney na konferenci oznámil, že se jím zorganizovaná aliance velkých západních bank, pojišťoven a investičních firem zavázala k financování "férového podílu" procesu dekarbonizace ekonomiky. Firmy sdružené v alianci přitom dohromady spravují majetek v hodnotě 130 bilionů dolarů (2,9 biliardy korun), tedy asi 40 procent světového HDP. Carney řekl, že je financí na zelené reformy dostatek, firmy nyní jen musí přijít s kreativními způsoby, jimiž by mohly nasměrovat investice do projektů, které podporují cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Zmocněnec USA pro otázky klimatu John Kerry na dnešní pracovní snídani se starosty světových měst prohlásil, že při současných závazcích ke snižování emisí skleníkových plynů má svět asi 60procentní šanci, že se mu podaří předejít oteplení klimatu přesahujícímu 1,5 stupně Celsia oproti období před nástupem průmyslové revoluce. To je cíl, ke kterému se světoví lídři zavázali v pařížské dohodě z roku 2015. Podle Kerryho vyjádření mají nyní dostatečné klimatické plány země, jež společně představují asi 65 procent světové ekonomiky. "To ale znamená, že 35 procent (plány) nemá. A my to bez těch 35 procent nedokážeme. Nepovede se nám to, dokud o to nebudeme usilovat všichni," řekl. krn jd - sdílejte článek