Evropský tisk připomíná neúspěchy Západu, kritizuje slabé sankce vůči Rusku

Paříž/Brusel/Londýn 24. února 2022 (ČTK) - V Sýrii se Západ držel zpátky a jen se díval. To samé se ale nesmí stát v případě Ukrajiny, píše Hamish de Bretton-Gordon v komentáři pro britský deník The Guardian. Podle francouzského experta na vojenské strategie Pierra Serventa byla setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a západních státníků v posledních dnech jen divadlem a bylo zcela evidentní, že Putin nechce vyjednávat doopravdy, uvedla stanice France Inter. Ruská invaze na Ukrajinu, která začala dnes ráno, znehodnocuje pokrok v jaderném odzbrojování dosažený za posledních 30 let, píše bruselský server Politico. Podle komentátora britského deníku Independent se Západ snažil vyhnout válce, ale ta stejně přišla a Západ navíc zesměšnila. "Bylo potřeba být opravdu velmi slepý, aby vám nedošlo, že (Putin) rozhodně nemá v úmyslu vyjednávat. Existuje tu touha po obnovení síly a pohrdání zákonem," uvedl Servent. Dnešní dění je podle něj "prologem k poměrně rozsáhlé operaci. Ukrajinci nebudou schopni vzdorovat ruské hegemonii." Servent rovněž předpokládá, že "žádný evropský ani americký voják nevstoupí na ukrajinské území," píše France Inter. "Opravdu se to děje a není příliš velkou satisfakcí, že rozvědky západních zemí měly pravdu," píše Sean O'Grady ve svém komentáři pro deník Independent. "Opuštění Afghánistánu byla první zrada spojence Západem, Ukrajina je teď druhou zradou. Kdo bude další? Která vzdálená země bude další, která podlehne použití síly? Tchaj-wan? Moldavsko? Estonsko? Polsko?," ptá se O'Grady. "Pokud by Západ skutečně chtěl, mohl by Ukrajinu zachránit kombinací vojenského odstrašení a mohutné demonstrace nevojenské síly. (...) Západ se snažil vyhnout válce, ale nakonec se jí stejně dočkal a ponížení k tomu," uzavírá svůj komentář O'Grady. "Krize v Sýrii pokračuje bez povšimnutí. Západ se z toho mohl poučit o Putinovi, ale ve zbytku světa tamní dění nikdo téměř nezaznamenal. V Ruskem sponzorované diktatuře pokračují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti," napsal Bretton-Gordon. S ohledem na předchozí zkušenosti podle něj existuje pro Američany a jejich spojence jediná možná reakce, a to ukázat vlastní vojenskou sílu. Zatímco syrský prezident Bašár Asad požádal v roce 2015 Moskvu o pomoc, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o takovou intervenci nestojí, připomíná Guardian. Po skončení studené války jaderné zbraně a střely postupně mizely z postsovětských republik, teď je však jaderná hrozba nejreálnější za posledních 60 let, píše nositelka Nobelovy ceny míru Beatrice Fihnová v komentáři pro Politico. "Konec studené války vedl k zázračnému okamžiku jaderného odzbrojení. Po rozpadu Sovětského svazu vedlo vytrvalé diplomatické manévrování k odstranění sovětských strategických jaderných zbraní umístěných v Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu, jakož i taktických jaderných zbraní ze všech sovětských republik. O 30 let později však hrozí, že tyto úspěchy budou zvráceny, což zvýší jadernou hrozbu na nejvyšší úroveň od kubánské krize v roce 1962," píše Fihnová. "Najednou se nám před očima odehrává dosud nemyslitelné. Regionální konflikt se mění v globální noční můru," dodává. lsa jd - sdílejte článek