Česko odsoudilo ruský útok na atomovou elektrárnu i svůj konzulát v Charkově

Praha 4. března 2022 (ČTK) - Česko odsoudilo noční útok ruské armády na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, podle vlády je to nepřijatelné porušení mezinárodního práva. Někteří politici postup Moskvy označili za akt mezinárodního terorismu či válečný zločin, který musí posoudit Mezinárodní trestní soud v Haagu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že při ruském raketovém útoku byl tento týden poškozen honorární konzulát ČR v Charkově, konzul je v pořádku. Česká národní banka začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny, která po ruské invazi citelně ztrácí. Ceny pohonných hmot v Česku dál rekordně rostou, přesáhly už hranici 40 korun za litr. Černínský palác na webu uvedl, že český konzul v Charkově Oleg Čigrinov i jeho asistent neutrpěli zranění. Tlaková vlna rozbila okna konzulátu, škody uvnitř zatím nejsou známy. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař dnes vyjádřil ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému ostrý protest. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko zvažuje kroky vůči Rusku. Blíže to nechtěl komentovat. Česká armáda je připravená pro posílení východního křídla Severoatlantické aliance (NATO), nebezpečí státu však díky spojenectví v NATO nehrozí, řekl dnes premiér. Ohrožení Česka v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině se nyní nezvýšilo, uvedl dnes ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu, kterého se mimořádně účastnila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. SÚJB dopoledne informoval, že jaderné bloky záporožské elektrárny zůstaly po ruském útoku nedotčeny, systémy důležité pro bezpečnost jsou funkční a nebyly zaznamenány změny v radiaci. Drábová v noci v první reakci uvedla, že Rusové "zešíleli" a útokem na jadernou elektrárnu porušili ženevské konvence. Obálky jaderných bloků jsou podle ní ale projektovány, aby vydržely pád stíhačky nebo útok raketou země-země. Útok na jadernou elektrárnu ukazuje podle premiéra nebezpečnost postupu ruského prezidenta Vladimira Putina a to, že nectí žádná pravidla a dohody. České ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že akce je v rozporu se všemi normami mezinárodního práva a vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby konala. Za nesmyslný, nezodpovědný a nebezpečný označil útok ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Útok do souvislosti s válečnými zločiny, které musí posoudit haagský tribunál, dali vicepremiér a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, šéfka TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová nebo lídr STAN a ministr Rakušan. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v reakci na útok rozhodl o ukončení členství ČR ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů, který sídlí v Dubně nedaleko Moskvy. Největší česká energetická firma ČEZ, jejímž většinovým akcionářem je stát, už minulý týden prověřila bezpečnostní a ochranná opatření své kritické infrastruktury. Především se soustředí na významné elektrárny včetně jaderných nebo distribuční sítě a zvláštní důraz klade na kybernetickou ochranu, řekl dnes ČTK vedoucí útvaru jaderné komunikace ČEZ Petr Šuleř. Od dnešní půlnoci platí v Česku nouzový stav kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny. Některá krajská asistenční místa zažívají velký nápor příchozích, například středisko v Brně už naplnilo kapacitu a zastavilo do odvolání vydávání lístků k registraci. Praha otevřela nové nonstop místo v Kongresovém centru. Už před otevřením tam dorazily stovky lidí. Po 11:00 bylo podle ředitele pražských hasičů Luďka Prudila odbaveno 100 rodin a dalších zhruba 1000 lidí čekalo, až na ně přijde řada. V Česku je nyní podle odhadů přes 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Většinou jsou to ženy, děti a lidé ve vyšším věku, řekl dnes novinářům Rakušan. Ministerstvo vnitra vydalo zatím celkem asi 27.000 víz. Přes 600 uprchlíků dnes přijelo humanitárním vlakem do Prahy, oznámily České dráhy. Šlo o čtvrtý humanitární vlak drah. Vláda chystá změny zákonů, které mají situaci Ukrajinců prchajících před válkou usnadnit. Mohli by dostávat humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které běžence ubytovaly, by mohly získat od státu příspěvek na náklady, a to 1000 korun na ubytovanou osobu měsíčně, nejvýš ale 5000 Kč. Pro uprchlíky by se také mohl zjednodušit přístup ke vzdělávání v Česku. Ministerstvo zdravotnictví předalo zatím dvě nabídky zdravotnické pomoci pro Ukrajinu v hodnotě více než 108 milionů korun. Jde například o vaky pro odběr krve. Stát poslal na Ukrajinu i 22 cisteren s naftou a benzinem za 30 milionů korun. Česko také zvažuje, že by vyslalo Slovensku na pomoc s migrační krizí vojáky, pomáhali by s logistikou. Vicepremiér Rakušan považuje za jisté, že kvůli migraci z Ukrajiny bude nutné letos novelizovat zákon o státním rozpočtu. Pokusí se vyjednat využití evropských fondů. Pokračuje i masivní humanitární pomoc nevládních organizací, které na finančních sbírkách už dohromady vybraly přes miliardu korun. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček varoval před možným vykořisťováním příchozích Ukrajinců a také před samozvanými sankcemi jednotlivců vůči Rusům žijícím v Česku. Česká národní banka dnes oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabuje zhruba od pondělí 21. února, kdy Rusko uznalo nezávislost samozvaných republik proruských separatistů na východě Ukrajiny. Dnes dopoledne byla proti čtvrtku k euru silnější o 15 haléřů na 25,62 Kč/EUR. Česká národní banka zřejmě nenechá oslabit českou měnu pod 26 korun za euro, uvedli analytici oslovení ČTK. Kvůli válečnému konfliktu jsou nyní rovněž ceny paliv v ČR nejvyšší v historii. Průměrné ceny pohonných hmot ve čtvrtek poprvé přesáhly 40 korun za litr. Benzin nabízejí pumpy v průměru za 40,40 Kč, naftu o haléř levněji. Ve srovnání s minulým týdnem zdražil Natural 95 asi o tři koruny a nafta zhruba o čtyři. Rekordní ceny nafty a benzinu ohrožují tuzemské dopravce. Tvrdí, že nebudou moct poskytovat služby za stávající ceny. Dopravci proto jednají s vládou o možných řešeních, například o snížení spotřební daně. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je nutné posílit českou energetickou bezpečnost. Na twitteru to dnes uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Navýší se podle něj povinná úroveň zásob plynu v zásobnících a zároveň prodlouží doba, po kterou je v nich musí obchodníci držet. red abz ver snm mha - sdílejte článek