Z Ukrajiny uteklo přes 1,7 milionu lidí, čeká se třetí kolo jednání o příměří
Kyjev/Moskva 7. března 2022 (ČTK) - Z Ukrajiny kvůli ruské invazi uprchlo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí. Kvůli nedodržování příměří se zatím nepodařilo otevřít humanitární koridory z měst ostřelovaných ruskou armádou. Odpoledne by se v běloruském pohraničí měly ke třetímu kolu jednání sejít delegace Ruska a Ukrajiny. Kreml ale dnes oznámil, že Rusko boje zastaví, pokud Ukrajina uzná Krym jako ruský, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a odmítne vstup do jakýchkoli bloků. Ukrajinský prezident mezitím vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat v invazi. Kvůli válce dál rostou ceny ropy, plynu či zlata. Na 14letém maximu se ocitly ceny pšenice, když ukrajinská vláda kvůli obavám z nedostatku potravin zavedla kvóty na export některých komodit.
O zprostředkování jednání se snaží i Turecko, jehož ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes oznámil, že na čtvrtek plánuje svolat do turecké Antalyi setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na telegramu schůzku potvrdila, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už dříve řekl, že je takovému jednání otevřen, pokud bude "smysluplné". Připravenost zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem dnes oznámil čínský ministr zahraničí Wang I, který novinářům také sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Zároveň ale zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je skálopevné.
I dnes slíbila ruská armáda otevřít humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva. Podle map zveřejněných ruskými médii ale některé trasy vedou jen do Ruska a Běloruska. Asi 300.000 lidí čeká na evakuaci v Mariupolu, který zhruba týden čelí ruskému ostřelování a v němž lidem dochází jídlo a voda a jsou odříznuti i od elektřiny a zdroje topení.
Ruská armáda v noci na dnešek opět ostřelovala města v centrální, severní a jižní části Ukrajiny, někde opět zasáhla i obytné domy. Podle činitele amerického ministerstva obrany USA zaznamenaly jen malé změny v postupu ruské armády, která naráží na tvrdý ukrajinský odpor. Ruská armádní kolona mířící ke Kyjevu stále stojí. Jeden z amerických činitelů řekl, že Moskva začala v posledních dnech najímat syrské bojovníky. Ukrajinskou armádu posílili v posledních dnech desítky tisíc Ukrajinců, kteří se vrátili domů kvůli mobilizaci, a zapojit se do bojů na této straně chystá podle ukrajinské vlády i přes 20.000 cizinců.
O víkendu zesílila migrační vlna z Ukrajiny do Evropy. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února na Západ přes 1,7 milionu lidí, zejména žen, dětí a starších osob. Během neděle přišlo jen do Polska přes 142.000 lidí, nejvíce za den od vypuknutí války.
Spojené státy odhadují, že od 24. února Rusové vypálili na Ukrajinu 600 raket a že do ofenzivy se zapojilo 95 procent ruských vojáků, jež Moskva před invazí shromáždila u hranic. Podle ukrajinských zdrojů ztratila ruská armáda už přes 11.000 vojáků. Bilanci ale nelze ověřit, stejně jako lze jen špatně odhadovat počty obětí z řad civilistů. Podle OSN zahynulo nejméně 406 civilistů a osm stovek dalších osob utrpělo zranění. Ukrajinské úřady uvádějí, že bylo zabito přes 2000 civilistů, včetně několika desítek dětí.
Západ kvůli válce dál zesiluje protiruské sankce. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli uvedl, že USA a jejich evropští spojenci zvažují i zákaz dovozu ruské ropy. Kvůli tomuto oznámení už výrazně klesly evropské akcie. Cena severomořské ropy Brent se dnes kolem půlnoci SEČ přiblížila historickému maximu z července 2008 a velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (asi 8800 Kč) za megawatthodinu, což je nárůst o 60 procent.
Ukrajina se rozhodla pozastavit vývoz některých zemědělských produktů kvůli obavám z nedostatku potravin v zemi. Vývoz masa, žita, ovsa, pohanky, cukru, prosa a soli bude zastaven a export pšenice, kukuřice, drůbeže, vajec a oleje bude možný jen s povolením ministerstva hospodářství, sdělila ukrajinská vláda.
Ruský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Michail Uljanov oznámil, že Rusko podporuje návrh šéfa MAAE Rafaela Grossiho na třístranná jednání o zajištění bezpečnosti jaderných zařízení na Ukrajině. Ruská armáda totiž minulý týden ostřelovala na Ukrajině Záporožskou jadernou elektrárnu.
nob mka - sdílejte článek
Následuje: Badatelka: Čechoslováci masivně pomohli uprchlíkům z Ruska, hlavně studentům
Praha 7. března (ČTK) - Čechoslováci za první republiky pomohli desítkám tisíc lidí z Ruské říše, kteří prchali před bolševismem a občanskou válkou. Díky akci, iniciované vládou, přišlo do Československa mnoho uznávaných odborníků a vědců i mladých lidí, kteří zde studovali. ČTK to v rozhovoru řekla historička a slavistka Dana Hašková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Československo podle ní bylo jedinou zemí, kde se pomoc uskutečnila v tak masovém měřítku. Hašková se zabývá historií a osobnostmi ruské emigrace. Na rozsáhlou humanitární akci stát mezi lety 1921 až 1936 vynaložil přes miliardu československých korun. Vláda podle Haškové však už v roce 1919 schválila tzv. Podpůrnou akci ve prospěch uprchlíků. Měly ji na starosti ministerstva, vládní úřady a Československý červený kříž. "Ruská pomocná akce jako státní akce byla zahájena v roce 1921," řekla s tím, že šlo pomoc lidem všech národností někdejší Ruské říše. "Podle odhadů zhruba 60 - 70 procent příchozích tvořili etničtí Rusové, zbytek Ukrajinci, ti z větší části, Bělorusové, Gruzínci, Karaimové či Kalmykové," popsala. Největší vlna přišla v půli 20. let, tehdy bylo v zemi odhadem 30.000 uprchlíků. "Přesná čísla nejsou. Když emigrant přišel sem a vzal si Češku, která tu měla zázemí, vypadl z evidence. Spousta se jich nehlásila k ruské emigraci, protože měli strach, že budou vydáni zpátky do Ruska," uvedla historička s tím, že v roce 1931 zde bylo registrováno 22.000 uprchlíků z Ruska, v roce 1938 osm tisíc. "Studentů tu bylo opravdu hodně. Předpokládali, že se za rok, dva vrátí domů. S tou myšlenkou vznikla i Ruská pomocná akce - že to bude na pár let," uvedla. (pokračování...)
Praha 7. března (ČTK) - Čechoslováci za první republiky pomohli desítkám tisíc lidí z Ruské říše, kteří prchali před bolševismem a občanskou válkou. Díky akci, iniciované vládou, přišlo do Československa mnoho uznávaných odborníků a vědců i mladých lidí, kteří zde studovali. ČTK to v rozhovoru řekla historička a slavistka Dana Hašková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Československo podle ní bylo jedinou zemí, kde se pomoc uskutečnila v tak masovém měřítku. Hašková se zabývá historií a osobnostmi ruské emigrace. Na rozsáhlou humanitární akci stát mezi lety 1921 až 1936 vynaložil přes miliardu československých korun. Vláda podle Haškové však už v roce 1919 schválila tzv. Podpůrnou akci ve prospěch uprchlíků. Měly ji na starosti ministerstva, vládní úřady a Československý červený kříž. "Ruská pomocná akce jako státní akce byla zahájena v roce 1921," řekla s tím, že šlo pomoc lidem všech národností někdejší Ruské říše. "Podle odhadů zhruba 60 - 70 procent příchozích tvořili etničtí Rusové, zbytek Ukrajinci, ti z větší části, Bělorusové, Gruzínci, Karaimové či Kalmykové," popsala. Největší vlna přišla v půli 20. let, tehdy bylo v zemi odhadem 30.000 uprchlíků. "Přesná čísla nejsou. Když emigrant přišel sem a vzal si Češku, která tu měla zázemí, vypadl z evidence. Spousta se jich nehlásila k ruské emigraci, protože měli strach, že budou vydáni zpátky do Ruska," uvedla historička s tím, že v roce 1931 zde bylo registrováno 22.000 uprchlíků z Ruska, v roce 1938 osm tisíc. "Studentů tu bylo opravdu hodně. Předpokládali, že se za rok, dva vrátí domů. S tou myšlenkou vznikla i Ruská pomocná akce - že to bude na pár let," uvedla. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Z Ukrajiny uteklo přes 1,7 milionu lidí, čeká se třetí kolo jednání o příměří' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022030704358|502339. Vydána 07.03.2022 14:57:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Z Ukrajiny uteklo přes 1,7 milionu lidí, čeká se třetí kolo jednání o příměří' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022030704358|502339. Vydána 07.03.2022 14:57:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.