Badatelka: Čechoslováci masivně pomohli uprchlíkům z Ruska, hlavně studentům

Praha 7. března 2022 (ČTK) - Čechoslováci za první republiky pomohli desítkám tisíc lidí z Ruské říše, kteří prchali před bolševismem a občanskou válkou. Díky akci, iniciované vládou, přišlo do Československa mnoho uznávaných odborníků a vědců i mladých lidí, kteří zde studovali. ČTK to v rozhovoru řekla historička a slavistka Dana Hašková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Československo podle ní bylo jedinou zemí, kde se pomoc uskutečnila v tak masovém měřítku. Hašková se zabývá historií a osobnostmi ruské emigrace. Na rozsáhlou humanitární akci stát mezi lety 1921 až 1936 vynaložil přes miliardu československých korun. Vláda podle Haškové však už v roce 1919 schválila tzv. Podpůrnou akci ve prospěch uprchlíků. Měly ji na starosti ministerstva, vládní úřady a Československý červený kříž. "Ruská pomocná akce jako státní akce byla zahájena v roce 1921," řekla s tím, že šlo pomoc lidem všech národností někdejší Ruské říše. "Podle odhadů zhruba 60 - 70 procent příchozích tvořili etničtí Rusové, zbytek Ukrajinci, ti z větší části, Bělorusové, Gruzínci, Karaimové či Kalmykové," popsala. Největší vlna přišla v půli 20. let, tehdy bylo v zemi odhadem 30.000 uprchlíků. "Přesná čísla nejsou. Když emigrant přišel sem a vzal si Češku, která tu měla zázemí, vypadl z evidence. Spousta se jich nehlásila k ruské emigraci, protože měli strach, že budou vydáni zpátky do Ruska," uvedla historička s tím, že v roce 1931 zde bylo registrováno 22.000 uprchlíků z Ruska, v roce 1938 osm tisíc. "Studentů tu bylo opravdu hodně. Předpokládali, že se za rok, dva vrátí domů. S tou myšlenkou vznikla i Ruská pomocná akce - že to bude na pár let," uvedla. Fungovala tu ruská gymnázia, Ruská lidová univerzita, i řada vědeckých institucí a emigrantských spolků. Byla zde ale i Ukrajinská svobodná univerzita, ukrajinské gymnázium a v Poděbradech byla založena Ukrajinská hospodářská akademie. Postupně však emigranti v tisících nastupovaly i na tuzemské vysoké školy. "Dostávali finanční podporu, z níž se dalo velmi skromně vyžít, a byla vázaná na studijní výsledky," popsala Hašková. Po absolvování pak mnozí odešli do jiných zemí, i proto, že během hospodářské krize Československo zákonem upřednostnilo zaměstnávání československých občanů a občanek. Invalidé, nemajetní a staří lidé také pobírali finanční podporu. Mnozí emigranti, většinou kozáci, pak podle Haškové pracovali v zemědělství, kde byl po první světové válce nedostatek sil. Podle badatelky Čechoslováci přijali emigranty dobře. "Byla tu poměrně silná tradice rusofilství, emigranti měli podporu prezidenta Masaryka, což jim v očích lidí přidávalo. Lidé s nimi také soucítili. Problém byl, že mezi emigrací byla spousta cíleně nasazených bolševických agentů," dodala. Z emigrantů, kteří v Československu zůstali, se etablovala řada odborníků a intelektuálů. Hašková připomněla Lva Spinadela, který v Československu založil obor anesteziologie, geologa Dimitrije Andrusova, zakladatele Geologického ústavu Slovenské akademie věd, nebo uznávaného tankového konstruktéra Alexeje Surina. Po druhé světové válce však byly také stovky z emigrantů odvlečeny sovětskými agenty do gulagů. sar jw - sdílejte článek