Pražská burza ztratila od začátku války na Ukrajině téměř pět procent
Praha 24. března 2022 (ČTK) - Pražská burza odepsala za poslední měsíc, tedy od začátku války na Ukrajině, téměř pět procent. Americké akcie se naopak obchodují 5,5 procenta nad svými hodnotami před ruskou invazí. Také evropské akcie umazaly veškeré ztráty od zahájení války a nyní se obchodují mírně nad úrovněmi před počátkem konfliktu. ČTK to dnes řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Ty sráží dolů protiruské sankce a hrozba vládního bankrotu Ruska, jehož negativní dopady by se šířily právě skrze finanční systém...
"Pokles českých akcií souvisí s geografickou blízkostí konfliktu. V prostředí sílícího tržního stresu mají investoři tendenci opouštět region střední a východní Evropy. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že pražská burza podstatnou část ztrát již umazala. Aktuálně se tak tuzemské akcie obchodují více než devět procent nad svými postinvazními minimy," uvedl Pfeiler.
Nejvíce přidaly akcie České zbrojovky, které zpevnily o 20 procent. Toto zhodnocení souvisí s předpokládaným nárůstem výdajů na obranu v celé EU, z čehož zástupci zbrojního sektoru podle Pfeilera profitují. Naopak nejhorší výkonnost si připsala Erste, která se nachází téměř 12 procent pod hodnotami před invazí. Důvodem jsou především obavy ze slabšího ekonomického růstu, vlivu sankcí nebo hrozby státního bankrotu Ruska.
Investoři podle Pfeilera vnímají poměrné zanedbatelný vliv rusko-ukrajinské roztržky na americký trh. Předpokládá se, že válka zůstane lokálním konfliktem. Nejvýznamnější růst si připsal energetický sektor, který od začátku invaze zhodnotil o téměř 15 procent. Markantní zhodnocení souvisí s prudkým zvýšením cen energetických komodit. V mírném záporu se nachází akcie maloobchodních firem, jelikož se očekává zvýšená inflace, která podrývá spotřebitelskou důvěru.
V Evropě téměř deset procent od začátku invaze přidalo odvětví surovin. V Rusku i na Ukrajině se řada těchto surovin těží a přerušení těžby se propisuje do nárůstu cen. Největší pokles naopak předvedly automobilky. Jejich akcie spadly o 15 procent. Investoři se obávají vyšších cen vstupů , například niklu. Zároveň může inflace podkopat poptávku a odradit mnohé domácnosti od nákupů. Na 11 procent ztrácí i akcie evropských bank. "Ty sráží dolů protiruské sankce a hrozba vládního bankrotu Ruska, jehož negativní dopady by se šířily právě skrze finanční systém," upozornil Pfeiler.
fd mha
- sdílejte článek
Následuje: Dopravci žádají vládu o finance a snížení spotřební daně. Zvažují protesty
Praha 24. března (ČTK) - Silniční dopravci požádali vládu o přímou finanční pomoc a snížení spotřební daně z nafty na minimum EU, tedy asi o 1,60 koruny na litr. Důvodem jsou vysoké ceny pohonných hmot, které zvýšily náklady na jeden kilometr o šest až sedm korun. Pokud se s vládou nedohodnou, jsou dopravci připraveni protestovat. O formě protestů nerozhodli. Na tiskové konferenci po zasedání krizového štábu to dnes uvedl generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Litr nafty nyní stojí v Česku průměrně 46,21 koruny. Před ruskou invazí na Ukrajinu za naftu řidiči platili o téměř 9,80 koruny na litr méně. Ministerstvo financí však dnes odpoledne sdělilo, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes mimo jiné rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října. Části zejména menších dopravců podle Hromíře kvůli růstu nákladů, které nemohou okamžité přenést na zákazníka, hrozí bankrot. Nafta tvoří kolem 40 procent nákladů dopravních firem. "Současná situace znamená, že někteří dopravci v příštích týdnech nebudou moci nakupovat naftu a jejich činnost se zastaví," uvedl Hromíř. Požadované snížení spotřební daně o 1,60 Kč by podle Hromíře při současné úrovni cen výrazně příjem státu neohrozilo, protože nyní při vyšších cenách stát získává na DPH o 2,50 až 3,20 Kč z litru více ve srovnání s průměrem roku 2021. Nižší daň ale dopravcům dá šanci v soutěži se zahraniční konkurencí i po ukončení konfliktu, dodal. Ministerstvo financí však informovalo, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října a zároveň prominul pro celý rok 2022 placení čtvrtletní zálohy u silniční daně. (pokračování...)
Praha 24. března (ČTK) - Silniční dopravci požádali vládu o přímou finanční pomoc a snížení spotřební daně z nafty na minimum EU, tedy asi o 1,60 koruny na litr. Důvodem jsou vysoké ceny pohonných hmot, které zvýšily náklady na jeden kilometr o šest až sedm korun. Pokud se s vládou nedohodnou, jsou dopravci připraveni protestovat. O formě protestů nerozhodli. Na tiskové konferenci po zasedání krizového štábu to dnes uvedl generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Litr nafty nyní stojí v Česku průměrně 46,21 koruny. Před ruskou invazí na Ukrajinu za naftu řidiči platili o téměř 9,80 koruny na litr méně. Ministerstvo financí však dnes odpoledne sdělilo, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes mimo jiné rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října. Části zejména menších dopravců podle Hromíře kvůli růstu nákladů, které nemohou okamžité přenést na zákazníka, hrozí bankrot. Nafta tvoří kolem 40 procent nákladů dopravních firem. "Současná situace znamená, že někteří dopravci v příštích týdnech nebudou moci nakupovat naftu a jejich činnost se zastaví," uvedl Hromíř. Požadované snížení spotřební daně o 1,60 Kč by podle Hromíře při současné úrovni cen výrazně příjem státu neohrozilo, protože nyní při vyšších cenách stát získává na DPH o 2,50 až 3,20 Kč z litru více ve srovnání s průměrem roku 2021. Nižší daň ale dopravcům dá šanci v soutěži se zahraniční konkurencí i po ukončení konfliktu, dodal. Ministerstvo financí však informovalo, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října a zároveň prominul pro celý rok 2022 placení čtvrtletní zálohy u silniční daně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Pražská burza ztratila od začátku války na Ukrajině téměř pět procent' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022032406096|502505. Vydána 24.03.2022 15:19:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Pražská burza ztratila od začátku války na Ukrajině téměř pět procent' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022032406096|502505. Vydána 24.03.2022 15:19:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.