Výrobci kosmetiky v EU kvůli válce na Ukrajině čelí krizi v zásobování
Paříž/Milán 13. dubna 2022 (ČTK) - Evropští výrobci parfémů a kosmetiky se potýkají s nedostatkem papíru, skla a některých důležitých olejů a alkoholů. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila další narušení dodavatelských řetězců kosmetických výrobků a zvýšila ceny, upozornila agentura Reuters.
Podobně jako potravinářský průmysl se i celosvětový kosmetický průmysl, jehož hodnota je 500 miliard USD (11,3 bilionu Kč), potýká s následky války, protože výrobci používají k výrobě parfémů alkohol získávaný z obilí a biořepy a k výrobě kosmetiky olej ze slunečnicových semen. To jsou vše důležité plodiny pocházející z Ukrajiny.
Současně válka vyvolala energetickou krizi, což prudce zvýšilo ceny skla a papíru. Čínská koronavirová omezení pak znemožnila firmám získávat obaly pro vůně za 100 dolarů a rtěnky za 30 dolarů.
"Jsme v režimu krizového řízení pokud se týká tématu zásobování," uvedl generální ředitel francouzského kosmetického svazu FEBEA Emmanuel Guichard.
Konzultační společnost Bain Company spočítala, že vyšší ceny obalů, energií a surovin zvýšily výrobní náklady v kosmetickém průmyslu v průměru o 25 až 30 procent. To představuje problém pro masové výrobce kosmetiky, i když poptávka po výrobcích pro osobní péči zůstává silná, uvedla analytička firmy Federica Levatová.
Italský výrobce parfémů ICR očekává, že tržby v letošním roce překonají úroveň z doby před pandemií covidu-19. Rodinný výrobce parfémů Bulgari a Salvatore Ferragamo ale bojuje s ročním nárůstem nákladů na alkohol o 30 procent a nákladů na sklo a papír o deset procent, uvedla viceprezidentka firmy Ambra Martoneová.
Společnost McKinsey odhadla, že celosvětové tržby z prodeje kosmetických výrobků letos překročí úroveň z roku 2019, kdy činily 538 miliard USD. Loni stouply na 518 miliard USD ze 458 miliard v roce 2020.
Velké společnosti s vyššími ziskovými maržemi mají větší finanční sílu a flexibilitu, aby se s růstem nákladů vyrovnaly. Například luxusní divize firmy L'Oréal, která prodává make-upy a parfémy značek Giorgio Armani a Valentino, má provozní marži 22,8 procenta. Výrazně hůře jsou na tom malé a středně velké společnosti v Evropě.
"S nedostatkem a zvyšováním cen se potýkáme na každém kroku: od esencí a alkoholu po sklo a papír - dokonce i u pumpiček rozprašovačů a plastu Surlyn používaného na uzávěry," upozornil ředitel benátského výrobce parfémů Mavive Marco Vidal.
"Je to katastrofa a sklo prostě nenajdete," dodává Alba Chiara de Vitisová, zakladatelka společnosti Alchemia Essenze, jejíž vůně se prodávají až za 180 eur (4400 Kč). "Před válkou byla cena flakonu od distributorů 0,75 až 1,4 eura, nyní je to jedno euro až 1,5 eura."
Evropští výrobci kosmetiky, kteří v roce 2020 podle svazu Cosmetic Europe vyvezli zboží za 22,6 miliardy eur (552,6 miliardy Kč), zjistili po koronavirové pandemii, že je tu konkurenční poptávka po obalovém materiálu, protože pandemie podpořila prodej přes internet. Výrobci skla se zase snažili uspokojit poptávku po lahvičkách pro vakcíny, když na počátku pandemie omezili výrobu a v Itálii poprvé za několik desetiletí vypnuli pece.
Nyní problém v obou odvětvích zhoršují vysoké ceny plynu. Papírny v Itálii dokonce byly nuceny zastavit výrobu, aby si znovu vyjednaly prodejní ceny.
Zdvojnásobení nákladů na papír používaný pro výrobu pevných luxusních krabiček pro klienty jako Dolce Gabbana, Ferragamo a Givenchy donutilo italskou firmu Isem Group zvýšit ceny jejích produktů o deset až 40 procent, uvedl generální ředitel Isem Francesco Pintucci.
Italský výrobce skla Bormioli Luigi, který vyrábí lahve pro alkohol, parfémy a kosmetiku a jehož roční tržby se pohybují kolem 480 milionů eur, očekává v letošním roce dodatečné náklady na energii 80 milionů eur. Z toho polovina připadne na jeho kosmetickou divizi, mezi jejíž klienty patří francouzské značky Chanel a Dior.
Výrobci skla ve Francii, kde větší kosmetické společnosti začaly zadávat objednávky o několik měsíců dříve než v minulosti, působí zatím klidnějším dojem, říká Guichard. Předpovídá ale, že i oni pravděpodobně brzy pocítí dopady energetické krize. "Myslím, že budeme mít problém získat plyn pro výrobu lahviček na parfémy," řekl s tím, že nebude dostatek času na přeměnu plynových pecí na elektrické.
irl mka
- sdílejte článek
Následuje: Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v Arktidě, kvůli změně exportu
Moskva 13. dubna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí. Putin podle agentury TASS vyčetl Západu, že zřeknutí se normální spolupráce s Ruskem, včetně zřeknutí se části ruské ropy, plynu a uhlí, postihlo miliony Evropanů a vyvolalo "skutečnou energetickou krizi", jejíž důsledky cítí i Spojené státy, a bezprecedentní inflaci v západních zemích. Prezident zároveň připustil, že i Rusko se kvůli tomu potýká s problémy. Současně ale upozornil, že zemi se tak otvírají alternativní možnosti a nové příležitosti. "Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, můžeme zvětšit jejich spotřebu na domácím trhu, stimulovat důkladné zpracování surovin a také zvýšit dodávky energetických surovin do jiných částí světa, tam, kde jsou skutečně zapotřebí," řekl. Zdůraznil, že k vyřešení tohoto problému je nutné rozvíjet dopravní koridory, včetně železnice vedoucí polárními končinami. "Arktická stavba na této magistrále má začít ještě letos. Obracím na to pozornost vlády, ruských drah, Gazpromu a dalších společností podílejících se na projektu - a to je přímý rozkaz a podle toho k tomu přistupujte," prohlásil Putin podle TASS. (pokračování...)
Moskva 13. dubna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí. Putin podle agentury TASS vyčetl Západu, že zřeknutí se normální spolupráce s Ruskem, včetně zřeknutí se části ruské ropy, plynu a uhlí, postihlo miliony Evropanů a vyvolalo "skutečnou energetickou krizi", jejíž důsledky cítí i Spojené státy, a bezprecedentní inflaci v západních zemích. Prezident zároveň připustil, že i Rusko se kvůli tomu potýká s problémy. Současně ale upozornil, že zemi se tak otvírají alternativní možnosti a nové příležitosti. "Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, můžeme zvětšit jejich spotřebu na domácím trhu, stimulovat důkladné zpracování surovin a také zvýšit dodávky energetických surovin do jiných částí světa, tam, kde jsou skutečně zapotřebí," řekl. Zdůraznil, že k vyřešení tohoto problému je nutné rozvíjet dopravní koridory, včetně železnice vedoucí polárními končinami. "Arktická stavba na této magistrále má začít ještě letos. Obracím na to pozornost vlády, ruských drah, Gazpromu a dalších společností podílejících se na projektu - a to je přímý rozkaz a podle toho k tomu přistupujte," prohlásil Putin podle TASS. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výrobci kosmetiky v EU kvůli válce na Ukrajině čelí krizi v zásobování' je zařazena do kategorií Chem. a farm. průmysl (che) - Politika (pol). ID zprávy: T2022041304441|502633. Vydána 13.04.2022 14:38:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výrobci kosmetiky v EU kvůli válce na Ukrajině čelí krizi v zásobování' je zařazena do kategorií Chem. a farm. průmysl (che) - Politika (pol). ID zprávy: T2022041304441|502633. Vydána 13.04.2022 14:38:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.