Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
Trident (Itálie) 4. června 2022 (ČTK) - Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země EU usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.
Gentiloni dnes v domovské Itálii rovněž řekl, že po létě hodlá představit reformu unijního Paktu stability. Nová pravidla podle něj budou pravděpodobně zohledňovat dluhové cíle jednotlivých zemí.
Komise platnost rozpočtových a dluhových pravidel známých jako Pakt stability a růstu pozastavila předloni v reakci na koronavirovou krizi a původně je chtěla obnovit už letos. Ruská agrese na Ukrajině ji však přiměla plán přehodnotit. Vládám proto nechá volnější ruce v otázkách rozpočtových schodků a veřejných dluhů ještě celý příští rok.
Gentiloni dnes poznamenal, komise chce učinit pozměněné limity pro půjčování peněz "méně abstraktní a méně rigidní".
Pakt stability a růstu mimo jiné stanoví, že veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a rozpočtový schodek tři procenta HDP. "Diskutujeme o tom, jak Pakt stability a růstu reformovat," uvedl Gentiloni. "Cesta ke snížení dluhu musí být postupnější, důvěryhodnější a méně nebezpečná pro hospodářský růst," dodal.
Kvůli nákladům souvisejícím s pandemií covidu-19 se dluhy v mnoha členských zemích Evropské unie dostaly nad hranici 60 procent HDP. Podle eurokomisaře bude pravděpodobně zapotřebí, aby každá členská země EU představila vlastní plán k omezení veřejného dluhu a projednala jej s Evropskou komisí.
V České republice se podle údajů ministerstva financí státní dluh v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Podíl dluhu k HDP tak dosáhl 41,4 procenta, zatímco na konci loňského roku činil 40,3 procenta.
pmh zdp ank - sdílejte článek
Následuje: Bloomberg: Skrytá inflace, aneb proč je můj oblíbený nanuk menší?
Londýn 4. června (ČTK/Bloomberg) - Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout "zdražení", které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii. 1. Kdy to začalo? Americký novinář a humorista Art Buchwald byl jedním z prvních, kdo na tuto praktiku upozornil ve sloupku nazvaném "Balíčková inflace", který vyšel v roce 1969. Rozšířila se v 70. letech, kdy výrobci hledali kreativní způsoby, jak ochránit své ziskové marže před růstem nákladů a stagnací růstu. V současnosti můžeme být svědky jevu nazývaného anglickým termínem shrinkflation (složeným ze slov shrink - zmenšit se a inflation - inflace), kdekoli od Austrálie po Indii a Británii. Během let následujících po hlasování o brexitu zaznamenal britský statistický úřad řadu příkladů zmenšování výrobků, včetně těch od společnosti Mondelez International Inc., která snížila hmotnost některých svých čokoládových tyčinek značky Toblerone. Ovšem po protestech spotřebitelů se opět vrátily na původní velikost. 2. Jakých druhů zboží se to týká? Čehokoli od čokolády přes chipsy, cereálie až po polévku, a dokonce i krmiva pro psy a pracího prášku. Cokoli se prodává v jakémkoli balení, může být zmenšeno. Někdy zůstane cena menšího produktu stejná, jindy je snížena neúměrně poklesu velikosti nebo hmotnosti, takže si zákazníci hůře uvědomují, že za své peníze dostávají méně. Podle britského internetového obchodu Britsuperstore, který analyzoval údaje na internetových stránkách Money Saving Expert Martina Lewise, si zákazníci v tomto ohledu nejvíce stěžují na čokoládu, dále pak na sýry a mléko. (pokračování...)
Londýn 4. června (ČTK/Bloomberg) - Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout "zdražení", které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii. 1. Kdy to začalo? Americký novinář a humorista Art Buchwald byl jedním z prvních, kdo na tuto praktiku upozornil ve sloupku nazvaném "Balíčková inflace", který vyšel v roce 1969. Rozšířila se v 70. letech, kdy výrobci hledali kreativní způsoby, jak ochránit své ziskové marže před růstem nákladů a stagnací růstu. V současnosti můžeme být svědky jevu nazývaného anglickým termínem shrinkflation (složeným ze slov shrink - zmenšit se a inflation - inflace), kdekoli od Austrálie po Indii a Británii. Během let následujících po hlasování o brexitu zaznamenal britský statistický úřad řadu příkladů zmenšování výrobků, včetně těch od společnosti Mondelez International Inc., která snížila hmotnost některých svých čokoládových tyčinek značky Toblerone. Ovšem po protestech spotřebitelů se opět vrátily na původní velikost. 2. Jakých druhů zboží se to týká? Čehokoli od čokolády přes chipsy, cereálie až po polévku, a dokonce i krmiva pro psy a pracího prášku. Cokoli se prodává v jakémkoli balení, může být zmenšeno. Někdy zůstane cena menšího produktu stejná, jindy je snížena neúměrně poklesu velikosti nebo hmotnosti, takže si zákazníci hůře uvědomují, že za své peníze dostávají méně. Podle britského internetového obchodu Britsuperstore, který analyzoval údaje na internetových stránkách Money Saving Expert Martina Lewise, si zákazníci v tomto ohledu nejvíce stěžují na čokoládu, dále pak na sýry a mléko. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy komoditní (buk). ID zprávy: T2022060403928|503007. Vydána 04.06.2022 17:50:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Finance (fin) - Evropská unie - zprávy (eur) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy komoditní (buk). ID zprávy: T2022060403928|503007. Vydána 04.06.2022 17:50:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
