Jourová: Česku se otevírá hlavní vchod do Evropy, je to šance na další léta
Brusel 22. června (zpravodaj ČTK) - Nadcházející předsednictví Evropské unie je pro Česko velkou šancí dostat se na další léta do centra unijního dění a nestát jako dosud mimo něj. Pro EU bude zase přínosem, že ji v krizové době povede země, která blízce chápe okolnosti války na Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Česko se podle ní bude muset v čele EU jasně vymezit vůči postojům Maďarska a Polska k právnímu státu, neboť je v Bruselu viděno jako země ovlivňovaná těmito svými visegrádskými partnery.
Česko bude muset jít trošku s kůží na trh a říct, jak to myslí s právním státem a s úrovní ochrany demokracie, s médii a tak dále a nebýt v tom ve vleku svých visegrádských partnerů...
Česko za deset dní od Francie přebere vůdčí roli mezi členskými státy po 13 letech od svého prvního předsednictví. Podle Jourové čeští politici během této doby nenašli k unii přístup, který by zemi posunul mezi státy, které jsou skutečně "uvnitř" a snaží se aktivně ovlivňovat evropské dění.
"Teď se nám otevírá brána hlavního vchodu. Pokud se nám to teď povede, věřím tomu, že to bude mít dopad i na další léta, že nebudeme hledat, kde nechal tesař díru, ale že už zůstaneme vevnitř," řekla politička, která Prahu reprezentuje v Bruselu již osmým rokem. Česká vláda by podle ní pro tento účel měla dlouhodobě propojit domácí a evropskou agendu a ministři by měli mít "jasné noty" k tomu, co mají v Evropě ovlivňovat, stejně jako to dělají vlády řady dalších zemí. "To mají čeští ministři v této chvíli zahájení předsednictví, ale mělo by to tak být trvale," soudí Jourová.
Ruská invaze na Ukrajinu, která zcela změnila plánované priority českého předsednictví, dává podle ní zvláštní význam tomu, že v čele sedmadvacítky zemí stane právě stát z někdejší sféry sovětského vlivu. Stejně jako nejsou země z východu Evropy schopny plně pochopit vývoj v Libyi či v subsaharské Africe, není západ včetně nyní předsednické Francie schopen správně "dešifrovat zprávy z Moskvy".
"Pro Evropu je šance, že bude unii předsedat někdo, kdo má pochopení pro to, co se na Ukrajině děje. Někdo, kdo má pod kůží pocit, jaké to je, nechat se přepadnout ruským agresorem," zdůraznila důležitost české role Jourová. Česká vláda pokládá další pomoc Ukrajině a zachování jednoty vůči ruské hrozbě za klíčovou prioritu předsednictví. Podle Jourové bude muset v příštím půlroce zvládat navigovat rozhodnutí unijních zemí, která se budou týkat vývoje ukrajinské krize. Vedle poskytování dalších zbraní či financí to patrně budou i nové protiruské sankce, v pohledu na něž se po prvotní jednotě začaly členské země lišit.
Na opačných pólech v přístupu k Rusku stojí Polsko a Maďarsko: zatímco Varšava prosazuje co nejtvrdší sankce, Budapešť usiluje o jejich zmírnění. Unie přitom stále s oběma zeměmi vede dlouho před válkou zahájená řízení kvůli omezování nezávislosti justice a dalších institucí. Podle Jourové je možné, že unijní země budou za českého předsednictví hlasovat o zmrazení fondů Maďarsku podle nového pravidla spojujícího čerpání peněz s právním státem.
"Česko bude muset jít trošku s kůží na trh a říct, jak to myslí s právním státem a s úrovní ochrany demokracie, s médii a tak dále a nebýt v tom ve vleku svých visegrádských partnerů," prohlásila Jourová. Brusel podle ní neprávem soudí, že Česko a Slovensko jsou pod vlivem dvou problematičtějších visegrádských zemí. Čeští politici to mají šanci dokázat tím, že budou prosazovat právě zmíněné principy, myslí si nejvýše postavená Češka v unijní exekutivě.
Vedle právního státu patří do portfolia Jourové také boj proti dezinformacím či ochrana médií. České předsednictví bude podle ní vyjednávat o shodě členských států na mediálním zákonu, jehož návrh předloží v září. Kromě toho chce Jourová pozvat do Česka šéfy globálních internetových platforem, aby jednali s ministry členských zemí o nedávno podepsaném kodexu boje proti dezinformacím.
"Česko může udělat to, že tuhle politiku zvedne, posune ji trochu víc na východ Evropy, tam, kde je to teď nejvíc potřeba, a udělá informační kampaň a samo se do toho zapojí," popsala jedno z dalších témat, v němž může české předsednictví ovlivnit evropskou budoucnost.
kpc ank
- sdílejte článek
Následuje: Litevci podle Moskvy pocítí následky svých omezení pro Kaliningrad
Moskva 21. června (ČTK) - Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Odpověď Moskvy dnes podle agentury TASS Vilniusu slíbilo i ruské ministerstvo zahraničí. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová ruské komentáře označila za ironii. Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února. "Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví," řekl Patrušev, podle kterého ruské úřady připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. "Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad," dodal tajemník. Situace na hranicích enklávy a pobaltského státu podle něj vznikla v kontextu "navyšování vojenské a zpravodajské přítomnosti NATO u ruských hranic". Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území, také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. (pokračování...)
Moskva 21. června (ČTK) - Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl podle agentury Interfax tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Odpověď Moskvy dnes podle agentury TASS Vilniusu slíbilo i ruské ministerstvo zahraničí. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová ruské komentáře označila za ironii. Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února. "Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví," řekl Patrušev, podle kterého ruské úřady připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. "Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad," dodal tajemník. Situace na hranicích enklávy a pobaltského státu podle něj vznikla v kontextu "navyšování vojenské a zpravodajské přítomnosti NATO u ruských hranic". Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území, také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jourová: Česku se otevírá hlavní vchod do Evropy, je to šance na další léta' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022062201711|503137. Vydána 22.06.2022 9:33:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jourová: Česku se otevírá hlavní vchod do Evropy, je to šance na další léta' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022062201711|503137. Vydána 22.06.2022 9:33:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.