Japonsko podle premiéra zváží možnou výstavbu jaderných elektráren nové generace
Tokio 24. srpna 2022 (ČTK) - Japonsko je připraveno obnovit činnost dalších jaderných elektráren, jejichž provoz byl pozastaven po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, a zváží vývoj jaderných reaktorů nové generace. Podle agentury Reuters to dnes uvedl japonský premiér Fumio Kišida.
Kišidovo oznámení, podle nějž chce japonská vláda rovněž zvážit prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů, ukazuje, jak ukrajinská krize a rostoucí ceny energií mění názory veřejnosti i politiků ve prospěch jaderné energetiky, podotýká Reuters.
Zemětřesení následované cunami způsobilo v březnu 2011 ve Fukušimě největší nukleární katastrofu od havárie ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Po neštěstí, které bylo provázeno rozsáhlým únikem radiace, byl zastaven provoz všech japonských jaderných elektráren kvůli bezpečnostním prověrkám.
Japonští vládní úředníci se dnes sešli, aby vypracovali plán takzvané zelené transformace, jejímž cílem jsou změny třetí největší světové ekonomiky, aby splňovala ekologické cíle. Jaderná energetika, která byla po havárii ve Fukušimě japonskou veřejností odmítána, by se podle názoru některých členů vlády nyní měla stát součástí této transformace.
Zpřísněné bezpečnostní požadavky v současnosti splňuje v Japonsku 17 jaderných reaktorů, z nichž deset bylo již restartováno. Podle premiéra Kišidy udělá Japonsko maximum pro to, aby bylo do sítě zapojeno i dalších sedm. Japonská vláda již minulý měsíc vyjádřila naději, že bude moci včas restartovat více jaderných reaktorů, aby předešla možnému nedostatku elektřiny v zimních měsících.
Premiér Kišida dnes prohlásil, že vláda se bude rovněž zabývat možností prodloužení životnosti existujících reaktorů. Podle japonských médií by se takové prodloužení dalo mimo jiné zdůvodnit dobou, kdy zůstávaly reaktory odpojeny. V případě některých elektráren se jednalo o několik let.
lcm mka
- sdílejte článek
Následuje: Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi 12,6 miliardy Kč
Praha 24. srpna (ČTK) - Stát, obce a kraje vydaly ke konci července na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to sdělilo ministerstvo financí. Do celkových výdajů ještě nejsou zahrnuty výdaje obcí a krajů za červenec. Řádově jde o desítky milionů korun. Bilance za první půlrok od napadení Ukrajiny ruskými vojsky zatím není uzavřena. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. ČR přijala na počet obyvatel nejvíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo běžencům přes 415.000 víz k ochraně. Část z uprchlíků se už vrátila do vlasti. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců. Podle ministerstva práce Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách za půl roku od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v ČR stát na ubytování příchozích přispěl částkou 846 milionů korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) na konci června náklady na péči o běžence odhadovala na 3,9 miliardy korun. Menší pojišťovny evidují dosud náklady v jednotkách či nižších desítkách milionů Kč. VZP měla v polovině srpna mezi uprchlíky 349.000 pojištěnců. Na adaptační a jazykové kurzy, které provozuje přes 400 organizátorů, si organizace rozdělily podle ministerstva školství zhruba 300 milionů korun. (pokračování...)
Praha 24. srpna (ČTK) - Stát, obce a kraje vydaly ke konci července na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to sdělilo ministerstvo financí. Do celkových výdajů ještě nejsou zahrnuty výdaje obcí a krajů za červenec. Řádově jde o desítky milionů korun. Bilance za první půlrok od napadení Ukrajiny ruskými vojsky zatím není uzavřena. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. ČR přijala na počet obyvatel nejvíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo běžencům přes 415.000 víz k ochraně. Část z uprchlíků se už vrátila do vlasti. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců. Podle ministerstva práce Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách za půl roku od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v ČR stát na ubytování příchozích přispěl částkou 846 milionů korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) na konci června náklady na péči o běžence odhadovala na 3,9 miliardy korun. Menší pojišťovny evidují dosud náklady v jednotkách či nižších desítkách milionů Kč. VZP měla v polovině srpna mezi uprchlíky 349.000 pojištěnců. Na adaptační a jazykové kurzy, které provozuje přes 400 organizátorů, si organizace rozdělily podle ministerstva školství zhruba 300 milionů korun. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonsko podle premiéra zváží možnou výstavbu jaderných elektráren nové generace' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Energie (ene). ID zprávy: T2022082402510|503600. Vydána 24.08.2022 10:45:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Japonsko podle premiéra zváží možnou výstavbu jaderných elektráren nové generace' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Energie (ene). ID zprávy: T2022082402510|503600. Vydána 24.08.2022 10:45:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
