Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi 12,6 miliardy Kč
Praha 24. srpna 2022 (ČTK) - Stát, obce a kraje vydaly ke konci července na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to sdělilo ministerstvo financí. Do celkových výdajů ještě nejsou zahrnuty výdaje obcí a krajů za červenec. Řádově jde o desítky milionů korun. Bilance za první půlrok od napadení Ukrajiny ruskými vojsky zatím není uzavřena.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. ČR přijala na počet obyvatel nejvíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo běžencům přes 415.000 víz k ochraně. Část z uprchlíků se už vrátila do vlasti. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců.
Podle ministerstva práce Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách za půl roku od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v ČR stát na ubytování příchozích přispěl částkou 846 milionů korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) na konci června náklady na péči o běžence odhadovala na 3,9 miliardy korun. Menší pojišťovny evidují dosud náklady v jednotkách či nižších desítkách milionů Kč. VZP měla v polovině srpna mezi uprchlíky 349.000 pojištěnců.
Na adaptační a jazykové kurzy, které provozuje přes 400 organizátorů, si organizace rozdělily podle ministerstva školství zhruba 300 milionů korun. Peníze měli organizátoři vyčerpat na aktivity do konce srpna, od září do prosince ministerstvo počítá s 200 miliony korun. V dubnu přitom ministerstvo na skupiny pro uprchlíky ve věku od tří do 15 let vyčlenilo 1,25 miliardy korun a na kurzy češtiny pro běžence ve věku 14 až 18 let 150 milionů korun. Úřad pak ještě vypsal další dotační program se 100 miliony korun na podporu prázdninových jazykových kurzů pro děti ve věku šest až 18 let.
Na počátku dubna odhadl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), že celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny budou zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Ke konci května činily výdaje spojené s uprchlickou krizí 7,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Vedle peněz na zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny stát pomáhá Ukrajině s vyzbrojováním. Do země poslalo podle informací z poloviny června zbraně asi za 3,7 miliardy korun, poskytlo i materiální a humanitární pomoc. V humanitárních sbírkách a sbírkách na zbraně pro Ukrajinu Češi od začátku ruské invaze poslali víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Nejvíc peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy korun.
rem fd rdo
- sdílejte článek
Následuje: NYT: OSN čelí rekordnímu nedostatku humanitární pomoci, výjimkou je Ukrajina
Washington 24. srpna (ČTK/The New York Times) - Ve světě roste potřeba pomoci, bohaté země se ale zaměřily především na Ukrajinu a to způsobilo, že humanitárním agenturám nezbývá dostatek peněz na řešení dalších světových krizí. Musí proto omezovat své programy, uvedl list The New York Times. Tábory pro syrské uprchlíky v severním Iráku mají například omezený přístup k čisté vodě, hygienickým zařízením a elektřině. V Konžské demokratické republice mnoho lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, nemá přístup k přístřeší a základním nástrojům, jako jsou rybářské nebo zemědělské náčiní. V Jižním Súdánu nebudou mít některé děti letos na podzim přístup na střední školu. Poptávka po finanční pomoci se navíc zvýšila i v důsledku takových pohrom, jako je pandemie a sucho. "Jedná se o největší nedostatek finančních prostředků, jaký jsme kdy zaznamenali, a to především proto, že počet zranitelných lidí, kteří potřebují podporu, rychle roste," řekl Martin Griffiths, šéf Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN. V roce 2022 je podle Griffithse potřeba více 48,7 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun) na pomoc 200 milionům lidí. Po více než sedmi uplynulých měsících se podařilo získat méně než třetinu této částky. Tato situace skrývá výrazný kontrast, peníze na programy zaměřené na pomoc Ukrajincům jsou poměrně zabezpečené, peníze pro lidi ve většině ostatních částí světa nikoli. Naprostá většina pomoci pochází od několika málo dárců, jako jsou Spojené státy, Evropská unie, několik jednotlivých evropských zemí, Japonsko a Kanada. (pokračování...)
Washington 24. srpna (ČTK/The New York Times) - Ve světě roste potřeba pomoci, bohaté země se ale zaměřily především na Ukrajinu a to způsobilo, že humanitárním agenturám nezbývá dostatek peněz na řešení dalších světových krizí. Musí proto omezovat své programy, uvedl list The New York Times. Tábory pro syrské uprchlíky v severním Iráku mají například omezený přístup k čisté vodě, hygienickým zařízením a elektřině. V Konžské demokratické republice mnoho lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, nemá přístup k přístřeší a základním nástrojům, jako jsou rybářské nebo zemědělské náčiní. V Jižním Súdánu nebudou mít některé děti letos na podzim přístup na střední školu. Poptávka po finanční pomoci se navíc zvýšila i v důsledku takových pohrom, jako je pandemie a sucho. "Jedná se o největší nedostatek finančních prostředků, jaký jsme kdy zaznamenali, a to především proto, že počet zranitelných lidí, kteří potřebují podporu, rychle roste," řekl Martin Griffiths, šéf Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN. V roce 2022 je podle Griffithse potřeba více 48,7 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun) na pomoc 200 milionům lidí. Po více než sedmi uplynulých měsících se podařilo získat méně než třetinu této částky. Tato situace skrývá výrazný kontrast, peníze na programy zaměřené na pomoc Ukrajincům jsou poměrně zabezpečené, peníze pro lidi ve většině ostatních částí světa nikoli. Naprostá většina pomoci pochází od několika málo dárců, jako jsou Spojené státy, Evropská unie, několik jednotlivých evropských zemí, Japonsko a Kanada. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi 12,6 miliardy Kč' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022082305648|503599. Vydána 24.08.2022 7:13:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi 12,6 miliardy Kč' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022082305648|503599. Vydána 24.08.2022 7:13:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
