Země sousedící s Baltským mořem chtějí výrazně zvýšit výrobu větrné energie
Rönne (Dánsko) 30. srpna 2022 (ČTK) - Členské země Evropské unie sousedící s Baltským mořem se dohodly, že do roku 2030 zvýší kapacitu větrných elektráren v tomto moři na sedminásobek, tedy na zhruba 20 gigawattů. Chtějí se tak zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Uvedla to podle agentury AFP dánská premiérka Mette Frederiksenová na dnešním energetickém summitu v Kodani, kterého se zúčastnili představitelé Dánska, Německa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska.
"Dohodli jsme se, že do roku 2030 zvýšíme produkci větrné energie v Baltském moři na sedminásobek," uvedla Frederiksenová. V současnosti je kapacita větrných elektráren v Baltském moři zhruba 2,8 gigawattu, většina se nachází v dánských a německých vodách, napsala agentura Reuters.
Dohoda přichází v době, kdy Rusko omezuje dodávky plynu do Evropy. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy. EU ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
"Dokud jsme závislí na fosilních palivech, jsme zranitelní," uvedla Frederiksenová. "(Ruský prezident Vladimir) Putin používá energii jako zbraň a uvrhl Evropu na pokraj energetické krize," dodala. Větrné elektrárny s kapacitou 20 gigawattů by podle premiérky zajistily elektřinu pro nejméně 20 milionů domácností. Do roku 2050 by se pak podle jejího prohlášení mohla kapacita větrných elektráren v Baltském moři vyšplhat na 93 gigawattů.
"Je to úžasné. Až 20 gigawattů do roku 2030," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se summitu rovněž zúčastnila. "Putinův pokus vydírat pomocí fosilních paliv selhává," prohlásila rovněž. "Zbavujeme se závislosti na ruských fosilních palivech," dodala.
Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie již v květnu ohlásily podobnou dohodu, která počítá s vybudováním větrných elektráren s kapacitou téměř 150 gigawattů v Severním moři do roku 2050.
pmh jd
- sdílejte článek
Následuje: Z Ukrajiny vyplula druhá loď s humanitární dodávkou obilí, směřuje do Jemenu
Džibuti/Saná/Kyjev 30. srpna (ČTK) - První loď s ukrajinským obilím určeným na humanitární pomoc, která směla tento měsíc vyplout z ukrajinského přístavu od začátku ruské invaze, dnes dorazila do východoafrického Džibutska. Teprve druhá loď s humanitární dodávkou obilí, určená pro Jemen, vyplula dnes z černomořského přístavu Južne, informoval turecký deník Daily Sabah s odkazem na Světový potravinový program (WFP). Přeprava obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře z Ukrajiny zastavená v únoru kvůli ruské invazi byla obnovena 1. srpna díky dohodám, které 22. července podepsaly v Istanbulu zástupci Ukrajiny, Ruska, OSN a Turecka. Rusko se zavázalo, že po dobu přepravy nebude na lodě ani ukrajinské přístavy útočit, a Ukrajina, která pobřežní oblasti zaminovala, zajistí těmito vodami lodím bezpečné proplutí. V Istanbulu bylo vytvořeno společné monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění podmínek a kontrolovat, zda lodě vozí skutečně jen dohodnutý náklad. Podle ukrajinské vlády umožnila červencová dohoda od 1. srpna vyplout z ukrajinských přístavů dosud šesti desítkám lodí. Díky této dohodě bylo za stejnou dobu přepraveno kolem 1,5 milionu tun zemědělských produktů, zejména kukuřice. Jen zlomek z toho ale zatím tvořil humanitární pomoc, ačkoliv OSN naléhala na obnovení přepravy obilí z ukrajinských přístavů právě kvůli tomu, že miliony lidí zejména v Africe jsou kvůli potravinové krizi prohloubené ruskou invazí ohroženy hladem. Server BBC dnes napsal, že generální tajemník Antonio Guterres 22. července v Istanbulu označil dohodu za "úlevu pro nejpotřebnější, jež jsou na hranici hladomoru". (pokračování...)
Džibuti/Saná/Kyjev 30. srpna (ČTK) - První loď s ukrajinským obilím určeným na humanitární pomoc, která směla tento měsíc vyplout z ukrajinského přístavu od začátku ruské invaze, dnes dorazila do východoafrického Džibutska. Teprve druhá loď s humanitární dodávkou obilí, určená pro Jemen, vyplula dnes z černomořského přístavu Južne, informoval turecký deník Daily Sabah s odkazem na Světový potravinový program (WFP). Přeprava obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře z Ukrajiny zastavená v únoru kvůli ruské invazi byla obnovena 1. srpna díky dohodám, které 22. července podepsaly v Istanbulu zástupci Ukrajiny, Ruska, OSN a Turecka. Rusko se zavázalo, že po dobu přepravy nebude na lodě ani ukrajinské přístavy útočit, a Ukrajina, která pobřežní oblasti zaminovala, zajistí těmito vodami lodím bezpečné proplutí. V Istanbulu bylo vytvořeno společné monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění podmínek a kontrolovat, zda lodě vozí skutečně jen dohodnutý náklad. Podle ukrajinské vlády umožnila červencová dohoda od 1. srpna vyplout z ukrajinských přístavů dosud šesti desítkám lodí. Díky této dohodě bylo za stejnou dobu přepraveno kolem 1,5 milionu tun zemědělských produktů, zejména kukuřice. Jen zlomek z toho ale zatím tvořil humanitární pomoc, ačkoliv OSN naléhala na obnovení přepravy obilí z ukrajinských přístavů právě kvůli tomu, že miliony lidí zejména v Africe jsou kvůli potravinové krizi prohloubené ruskou invazí ohroženy hladem. Server BBC dnes napsal, že generální tajemník Antonio Guterres 22. července v Istanbulu označil dohodu za "úlevu pro nejpotřebnější, jež jsou na hranici hladomoru". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Země sousedící s Baltským mořem chtějí výrazně zvýšit výrobu větrné energie' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Životní prostředí (ekl) - Politika (pol) - Suroviny, nerosty (sur) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2022083006681|503647. Vydána 30.08.2022 18:54:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Země sousedící s Baltským mořem chtějí výrazně zvýšit výrobu větrné energie' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Životní prostředí (ekl) - Politika (pol) - Suroviny, nerosty (sur) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2022083006681|503647. Vydána 30.08.2022 18:54:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
