Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy o konec studené války
Washington/Londýn/Paříž 31. srpna 2022 (ČTK) - Americký prezident Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Jeho vize světa je pro nás příkladem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let.
Gorbačovovy historické reformy vedly k rozpadu Sovětského svazu, pomohly ukončit studenou válku a otevřely možnosti spolupráce mezi Ruskem a NATO. Jeho vize lepšího světa zůstává příkladnou...
Gorbačov byl "vzácným lídrem" s "pozoruhodnou vizí", který se nebál riskovat svou kariéru pro "jinou budoucnost", uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. Ocenil v něm, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po 40 letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. "Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí," napsal americký prezident.
"Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci," uvedl britský premiér Johnson. V době agrese nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo "neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost" příkladem pro nás všechny, dodal.
Podle von der Leyenové byl Gorbačov "důvěryhodným a respektovaným lídrem", který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který "otevřel cestu svobodné Evropě". "Na tento odkaz nezapomeneme," napsala šéfka Evropské komise.
"Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii," uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. "Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války," dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.
Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad Gorbačovovým úmrtím "hluboký zármutek". Podle něj se jednalo o "jedinečného státníka, který změnil běh dějin". "Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu a neúnavného obránce míru," dodal podle agentury AFP Guterres.
"Gorbačovovy historické reformy vedly k rozpadu Sovětského svazu, pomohly ukončit studenou válku a otevřely možnosti spolupráce mezi Ruskem a NATO. Jeho vize lepšího světa zůstává příkladnou," uvedl Stoltenberg.
V kondolenčním vzkazu Gorbačovově dceři Irině papež František "s vděčností" vzpomněl nasazení bývalého sovětského vůdce ve prospěch svornosti a bratrství mezi národy i "pokroku jeho země v době významných změn". "Poté, co strávil celý život v komunistické straně, ukončil s odvahou a odhodlaností zkušenost Sovětského svazu a snažil se vytvořit nové období transparentnosti, práv, svobod," uvedl italský premiér Mario Draghi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova "mužem míru", jehož rozhodnutí "otevřela Rusům cestu ke svobodě". Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války a Gorbačovovu roli při reorganizaci Evropy za posledních 30 let ocenil i rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
Klíčová slova - Svět - Evropa - OSN - Rusko - historie - prezident - vláda - úmrtí - reakce - Gorbačov -
"Byl jednou z nejvýjimečnějších postav 20. století," uvedl izraelský prezident Jicchak Herzog a někdejšího státníka označil podobně jako australský premiér Anthony Albanese jako "odvážného a vizionářského vůdce". Gorbačovovu podporu zrušení jaderných zbraní připomněl japonský premiér Fumio Kišida.
Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil nejen o konec studené války a pád železné opony, ale i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.
jkh nim abl jrm jd - sdílejte článek
Následuje: Zelenskyj: Západ musí zavést další sankce proti Rusku
Praha 31. srpna (ČTK) - Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měl by podle něj také vzniknout zvláštní tribunál pro válečné zločiny a EU by měla zakázat ruská propagandistická média. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropa musí přijmout takové sankce, které bude schopna udržet i v případě delšího trvání konfliktu. Zelenskyj na začátku svého vystoupení vzpomenul na události pražského jara a jejich násilné potlačení armádami Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Nedostatečná reakce Západu podle něj tehdy promarnila šanci na osvobození zemí sovětského bloku a stála na počátku iluze, že svoboda může být potlačena tanky. "Tato iluze je podstatou invaze Ruska na Ukrajinu. Nyní stojíme před další historickou výzvou, musíme zničit tuto iluzi," řekl prezident. Dodal, že Ukrajina ve svém boji za svobodu nadále potřebuje podporu, a to v podobě zbraní, munice, peněz a také dalšího tlaku na Rusko. Západ by podle něj měl znemožnit ruským bankám přístup ke globálnímu finančnímu systému a uvalit blokační sankce na ruskou energetiku, ať už v oblasti jádra nebo plynu. "Musíme udělat, co je možné, abychom Rusku znemožnili vydělávat peníze prodejem jeho energetických zdrojů," řekl. Ukrajina podle něj může Evropě dodávat elektřinu a tím napomoci čelit energetické krizi. Prezident dále řekl, že by měl vzniknout zvláštní mezinárodní soudní tribunál pro viníky útoku na Ukrajinu a pachatele válečných zločinů, které se tam dějí na civilním obyvatelstvu. (pokračování...)
Praha 31. srpna (ČTK) - Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měl by podle něj také vzniknout zvláštní tribunál pro válečné zločiny a EU by měla zakázat ruská propagandistická média. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropa musí přijmout takové sankce, které bude schopna udržet i v případě delšího trvání konfliktu. Zelenskyj na začátku svého vystoupení vzpomenul na události pražského jara a jejich násilné potlačení armádami Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Nedostatečná reakce Západu podle něj tehdy promarnila šanci na osvobození zemí sovětského bloku a stála na počátku iluze, že svoboda může být potlačena tanky. "Tato iluze je podstatou invaze Ruska na Ukrajinu. Nyní stojíme před další historickou výzvou, musíme zničit tuto iluzi," řekl prezident. Dodal, že Ukrajina ve svém boji za svobodu nadále potřebuje podporu, a to v podobě zbraní, munice, peněz a také dalšího tlaku na Rusko. Západ by podle něj měl znemožnit ruským bankám přístup ke globálnímu finančnímu systému a uvalit blokační sankce na ruskou energetiku, ať už v oblasti jádra nebo plynu. "Musíme udělat, co je možné, abychom Rusku znemožnili vydělávat peníze prodejem jeho energetických zdrojů," řekl. Ukrajina podle něj může Evropě dodávat elektřinu a tím napomoci čelit energetické krizi. Prezident dále řekl, že by měl vzniknout zvláštní mezinárodní soudní tribunál pro viníky útoku na Ukrajinu a pachatele válečných zločinů, které se tam dějí na civilním obyvatelstvu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy o konec studené války' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2022083108760|503657. Vydána 31.08.2022 20:51:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy o konec studené války' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2022083108760|503657. Vydána 31.08.2022 20:51:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.