USA přestanou uznávat Guaidóa za prozatímní hlavu Venezuely, tvrdí zdroje CNN

Caracas/Washington 21. října 2022 (ČTK) - Spojené státy se chystají přestat uznávat lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely, informovala CNN s odvoláním na dva zdroje z venezuelské opozice. Podle agentury Reuters chtějí stejný krok udělat hlavní opoziční venezuelské strany, které se chystají vybrat nového vůdce příští rok v primárkách. Za prozatímního prezidenta Venezuely uznala formálně v roce 2019 Guaidóa padesátka zemí, včetně České republiky a řady dalších států EU kvůli nesvobodným volbám, v nichž byl v roce 2018 znovu zvolen hlavou státu autoritářský prezident Nicolás Maduro. Guaidó sestavil i svůj kabinet, který má vyslance v řadě zemí a který disponuje některými financemi, jež Západ Madurově vládě v rámci sankcí zablokoval. CNN dnes uvedla s odkazem na dva zdroje z venezuelské opozice, že status Guaidóovi odebere nový americký parlament v lednu 2023. Za prozatímního prezidenta přestala Guaidóa uznávat už loni i Evropská unie, když v lednu 2021 ministři zahraničí jeho pozici snížili na srovnatelnou s dalšími opozičními lídry. Tento krok zřejmě souvisel s ustavením nového parlamentu. Guaidó tak přestal být jeho předsedou a většinu v něm obsadili členové Madurovy strany. Tento parlament přitom vzešel z voleb, které opět označily za nesvobodné USA i EU. Agentura Reuters dnes s odkazem na čtyři své zdroje napsala, že zástupci pěti ze šesti nejvýznamnějších stran venezuelské opozice řekli minulý týden v rozhovorech s americkými představiteli ve Washingtonu, že nechtějí od příštího roku podporovat Guaidóa ani nikoho dalšího ve funkci prozatímního prezidenta. Lídra opozice totiž chtějí příští rok vybrat v primárkách. Pro zachování stávajícího stavu se vyjádřila jen Guaidóova strana. K podobnému kroku se strany chystaly už loni. Nakonec je odradila varování právníků, že by tím mohly vzniknout nejasnosti ohledně správy venezuelského majetku zabaveného v zahraničí. Podle deníku Financial Times úvahy zřejmě souvisejí se snahou Washingtonu odblokovat zamrzlá jednání mezi venezuelskou opozicí a vládou, která by mohla vést i ke zmírnění amerických sankcí vůči Caracasu, a tím i větší těžbě ropy v této jihoamerické zemi. "Některé evropské vlády podporují obnovu jednání s Madurem kvůli současné energetické krizi," řekl podle deníku Financial Times tento týden venezuelský opoziční lídr Leopoldo López, jemuž se v roce 2020 podařilo uprchnout před represemi Madurova režimu do Španělska. López žádné konkrétní země nejmenoval. "Je neuvěřitelné, že někteří chtějí vyměnit energetickou závislost na jednom diktátorovi za závislost na druhém (diktátorovi)," dodal. I přes hlubokou ekonomickou a humanitární krizi, která donutila několik milionů Venezuelanů k emigraci, se Madurova vláda stále drží u moci. Pomáhají jí v tom země jako Rusko, Turecko či Írán a také armáda, kterou se Guaidóovi nepodařilo dostat na svou stranu. Nicméně několik vysokých důstojníků i řadových vojáků ho podpořilo, skončili ale kvůli tomu ve vězení nebo uprchli ze země. jkh nob mka - sdílejte článek