Vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost, schválila vláda
Praha 9. listopadu 2022 (ČTK) - Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které dnes schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku energetických surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.
Přednost pro nákladní vlaky bude podle ministerstva dopravy možné využívat v konkrétních výjimečných a odůvodněných případech, kdy hrozí zpoždění dodávek pro energetický průmysl.
"Tuto možnost zavádíme v souvislosti s potřebou zajištění energetických surovin, například pro dodávky tepla pro obyvatele a firmy nebo pro výrobu elektrické energie,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Podle Kupky půjde o vybrané nákladní vlaky na vybraných trasách po určité nezbytně nutné období. "Cestující se tak nemusí bát toho, že každý nákladní vlak bude mít od nynějška přednost před osobním. Potřebnost, nezbytnost i zpoždění dodávky za standardních podmínek musí být v každém případě prokazatelná,“ vysvětlil princip fungování Kupka. V případě použití přednosti tak některé osobní vlaky mohou mít zpoždění.
Přednost budou mít vlaky přímo během jízdy například při průjezdu tratí s výlukou nebo nebo při zpoždění jiných vlaků. Opatření může podle ministerstva dopravy také pomoci rychlejšímu obratu vozů a lokomotiv. Uplatňovat se ovšem bude operativně v provozu, při rozdělování kapacity mezi jednotlivé spoje v jízdním řádu budou platit standardní pravidla.
Potřebnost rychlejší přepravy konkrétních surovin bude stanovovat ministerstvo průmyslu a obchodu, které následně zažádá ministerstvo dopravy o zajištění priority pro vlaky na vybraných tratích. Přednost následně na trati zajistí Správa železnic.
Vláda pro opatření využila stávající vyhlášky. Nejde tedy o změnu legislativy, ale vymezení postupu pro současnou energetickou krizi při upřednostňování tzv. mimořádných vlaků.
Obdobnou změnu schválilo v srpnu například Německo, kde mají mít v případě potřeby v zájmu energetické bezpečnosti nákladní vlaky s uhlím na vytížených koridorech přednost před osobními soupravami.
sip snm
- sdílejte článek
Následuje: Evropská komise chce přizpůsobit fiskální pravidla EU potřebám jednotlivých zemí
Brusel 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva dnes navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024. Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu pozastavil v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a nevrátil se k němu kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině. Komise dnes navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře. "Země EU nyní čelí dluhům a deficitům, které jsou podstatně vyšší a výrazně se od sebe liší. Nové výzvy jako zelená a digitální transformace a problémy s dodávkami energií budou v příštích letech vyžadovat masivní investice a reformy," zdůvodnil místopředseda EK Valdis Dombrovskis, proč unijní exekutiva navrhuje upravit dosavadní pravidla přijatá po finanční krizi z roku 2008. Zatímco vlády Nizozemska či skandinávských zemí volají po návratu k přísnější fiskální disciplíně, zejména jihoevropské země usilují o co nejvolnější pravidla. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než desítka zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde. (pokračování...)
Brusel 9. listopadu (zpravodaj ČTK) - Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva dnes navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024. Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu pozastavil v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a nevrátil se k němu kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině. Komise dnes navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře. "Země EU nyní čelí dluhům a deficitům, které jsou podstatně vyšší a výrazně se od sebe liší. Nové výzvy jako zelená a digitální transformace a problémy s dodávkami energií budou v příštích letech vyžadovat masivní investice a reformy," zdůvodnil místopředseda EK Valdis Dombrovskis, proč unijní exekutiva navrhuje upravit dosavadní pravidla přijatá po finanční krizi z roku 2008. Zatímco vlády Nizozemska či skandinávských zemí volají po návratu k přísnější fiskální disciplíně, zejména jihoevropské země usilují o co nejvolnější pravidla. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než desítka zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost, schválila vláda' je zařazena do kategorií Doprava (dpr) - Energie (ene) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022110907140|504253. Vydána 09.11.2022 14:49:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost, schválila vláda' je zařazena do kategorií Doprava (dpr) - Energie (ene) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022110907140|504253. Vydána 09.11.2022 14:49:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
