Země EU se blíží k dohodě o společném placení dělostřelecké munice pro Kyjev

Brusel 7. března (zpravodaj ČTK) - Země Evropské unie se pomalu blíží dohodě na společném financování dělostřelecké munice pro Ukrajinu, jejíž zásoby se tenčí i ve skladech unijních armád. Členské země se shodují v tom, že musí dodávky kvůli ruské ofenzivě na východě Ukrajiny urychlit. Klíčovou nedořešenou otázkou však zůstává, z jakých fondů platit zvažované společné nákupy munice či zbraní a zda se do nich zapojí všechny země. Ministři obrany budou dnes večer a ve středu na neformálním jednání ve Švédsku debatovat o návrhu, s nímž v únoru přišlo Estonsko, patřící k hlavním stoupencům navýšení vojenské pomoci Ukrajině. V rámci tohoto plánu by měla EU více integrovat svou obrannou politiku a začít společně nakupovat zbraně a munici, podobně jako to v době covidové pandemie učinila s vakcínami. Členské státy by tím mohly doplnit své arzenály řídnoucí kvůli vleklé válce na Ukrajině a zároveň přimět zbrojovky k rychlejší výrobě munice potřebné pro ukrajinskou armádu. "Potřebujeme jasný konsenzus, že jsou pro tuto iniciativu nutné nové peníze," řekl v pondělí agentuře Reuters estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Podle návrhu, který budou mít ministři na stole, by se měla unie v první fázi zaměřit na podporu rychlejšího dodávání dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, jejíž nedostatek v současnosti Kyjev považuje za nejcitelnější. Jednou z diskutovaných možností má být podle unijních činitelů vyčlenit zhruba miliardu eur (23,5 miliardy korun) z obranného fondu EPF, z něhož unie členským zemím dlouhodobě hradí část zbraní a munice dodávané Ukrajině. Peníze by nyní dostaly země, které budou schopny sáhnout do vlastních skladů a dělostřelecké projektily z nich Kyjevu rychle poslat. EU hodlá zároveň podpořit navýšení výroby evropských zbrojařských podniků, jejichž produkce se dosud nepřizpůsobila více než rok trvající válce a jednotné podpoře Ukrajiny ze strany unie. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton v pondělí bruselskému webu Politico řekl, že chce navrhnout výrazné zvýšení peněz v programu pro společné nákupy vojenského vybavení známého pod zkratkou EDIRPA. Tento fond v současnosti obsahuje 500 milionů eur (11,8 miliardy korun), které představují pouze zlomek částky potřebné k další podpoře. Komise chce také využít možnosti financování nákupů Evropskou investiční bankou. "Myslím, že nastal čas, aby evropský obranný průmysl přešel na ekonomický model pro válečnou dobu a pokryl potřeby naší obranné produkce," prohlásil francouzský komisař, který patří stejně jako vláda jeho země k zastáncům posílení společné obrany EU. Řada unijních zemí včetně Česka přitom dlouhodobě odmítá budování unijní obrany a chtějí sázet především na spolupráci v rámci NATO. K estonskému plánu se zatím stavěly spíše rezervovaně. Podle unijních činitelů má diskuse ve Stockholmu přinést představu o tom, zda může plán společných nákupů s ohledem na situaci na Ukrajině získat potřebnou politickou podporu. Jeho případné formální schválení by měli mít v rukou ministři zahraničí a obrany na zasedání za dva týdny. kpc mka - sdílejte článek