Berlín rozhodne o urychlení CO2 neutrality, stálo by to desítky miliard eur

Berlín 24. března (zpravodaj ČTK) - Obyvatelé Berlína v nedělním referendu rozhodnou, zda se německá metropole má do roku 2030 stát klimaticky neutrální. Dosud se počítá s rokem 2045. Uspíšení plánů by stálo desítky miliard eur (stovky miliard Kč), které ale město nemá. Kritici i mnozí vědci se shodují, že rok 2030 je pro Berlín nereálný, zastánci naopak argumentují, že i jiná německá města mají obdobně ambiciózní cíle. Iniciativa Klimaneustart, která za referendem stojí, požaduje, aby metropole do roku 2030 snížila oproti roku 1990 emise oxidu uhličitého nejméně o 95 procent. Tím by se Berlín dostal přinejmenším na hranici klimatické neutrality. Zatím je pro daný rok plánováno snížení o 70 procent a do roku 2045 pak dosažení klimatické neutrality. K tomu, aby se stávající berlínský klimatický zákon změnil podle návrhu iniciativy, je potřeba v hlasování splnit několik podmínek. Pro změnu musí hlasovat nejméně 25 procent ze zhruba 2,43 milionu oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610.000 lidí. A hlasů pro musí být samozřejmě více než proti. Pokud by obyvatelé návrh zákona předložený iniciativou v referendu schválili, stal by se pro vedení metropole právně závazným. Berlínská samospráva by tak musela začít s urychlením přechodu ke klimatické neutralitě. Pokud by se tak nestalo, mohla by čelit žalobě. Průzkum agentury Civey z konce února ukazuje, že rychlejší přechod ke klimatické neutralitě by v Berlíně podpořilo 46,3 procenta lidí, proti jich bylo 42,1 procenta a zbytek neměl jasný názor. Výsledek ale bude záviset na volební účasti, která je otevřená, neboť termín referenda není spojen s žádnými jinými volbami. Iniciativa ale věří, že do hlasování se zapojí dostatek voličů a že návrh uspěje. "Jsme hnutím ze středu společnosti. Začali jsme před čtyřmi lety s hrstkou odhodlaných. A to, že nyní máme takovou podporu od podniků, z kultury, od sociálních sdružení a svazů, jen zdůrazňuje rostoucí obavy lidí ze zhoršující se klimatické krize," řekla mluvčí iniciativy Jessamine Davisová. Podporu rychlejšího přechodu ke klimatické neutralitě vyslovili v Berlíně umělci, prominentní osobnosti nebo více než stovka podniků včetně internetové banky N26 nebo jednoho z poskytovatelů elektrických koloběžek a kol. Do kampaně se zapojila také klimatická aktivistka Luisa Neubauerová, která je v Německu jednou z tváří hnutí Fridays for Future. Hlasovat v referendu pro nový klimatický cíl slíbila také Bettina Jaraschová, která v únoru do opakovaných regionálních voleb v Berlíně vedla Zelené. Všechny politické strany zastoupené v berlínské Poslanecké sněmovně přitom neutralitu do roku 2030 odmítly jako nerealistickou. Po neúspěšných volbách, po kterých ekologická strana nyní opustí vedení města, se ale postoj Zelených změnil, protože jejich berlínská organizace uspíšení neutrality podporuje. Jaraschová, která je zatím v Berlíně senátorkou pro životní prostředí, což je funkce odpovídající zemské ministryni, ve sněmovně prohlásila, že klimatická neutralita je do roku 2030 technicky možná, ale politicky neproveditelná. Náklady na takovou transformaci odhadla na mnoho desítek miliard eur. Sama iniciativa pak hovoří asi o 110 miliardách eur (2,6 bilionu Kč). Německá média a také politici poukazují na to, že Berlín takové finanční zdroje nemá. Iniciativa nicméně spoléhá na pomoc spolkové vlády a také na Evropskou unii. Chce rovněž, aby město ke klimatické spolupráci povzbudilo soukromý sektor. O možnosti přeměnit do roku 2030 Berlín na klimaticky neutrální město vědci pochybují. Fritz Reusswig z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) považuje plán za neuskutečnitelný. Poukazuje přitom mimo jiné na nevyjasněné otázky nezbytných rekonstrukcí domů a také na finanční zátěž pro nájemníky, kteří by náklady za sanaci domů museli nést. Aleš Zápotocký ank - sdílejte článek